Sociální geograf: Ukrajinští uprchlíci sami neví, jestli se mají rekvalifikovat, nebo čekat na návrat domů
V Česku dnes pobývá asi 380 tisíc ukrajinských uprchlíků, zpravidla žen a dětí. Čtyři pětiny z nich pracují, jenže velmi často v nekvalifikovaných pozicích, anebo v podmínkách, které se dokonce blíží novodobému otroctví, upozorňuje v pořadu Jak to vidí... sociální geograf Dušan Drbohlav. „Sami uprchlíci nevědí, jestli má smysl investovat do rekvalifikace. Neví, jestli se vrátí, nebo nevrátí na Ukrajinu. Stále váhají, čekají a neví,“ přibližuje.
V Česku dnes žije zhruba 380 tisíc ukrajinských uprchlíků. „Přesná čísla neznáme. Odhady se mohou lišit, protože řada lidí se vrátila na Ukrajinu, odešla jinak, noví přicházejí a mnozí cirkulují – někteří se na Ukrajinu vrátí krátkodobě, někteří déle, navštěvují tam rodiny a podobně,“ vypočítává Drbohlav, sociální geograf z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Proto se nyní začala znovu dělat jejich registrace, kdy musejí osobně přijít na úřad,“ vysvětluje.
V přepočtu na majoritní populaci patří nicméně Česko stále k zemím, které své dveře otevřely uprchlíkům z Ukrajiny nejvíce.
„Podle statistik jsme nyní druzí za Estonskem. Rozdíl ale není veliký. V relativním přepočtu jsme skutečně na absolutním vrcholu. Týdně navíc přichází okolo tisíce nových ukrajinských žadatelů o registraci,“ přibližuje sociální geograf v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
Pracují, ale bez kvalifikace
V březnu 2025 ale pro Ukrajince skončí v celé Evropské unie status dočasné ochrany. Postupně se podmínky pro Ukrajince přitvrdily i v Česku na základě takzvaného Lex Ukrajina. Zpřísnily se například podmínky pro přiznání podpory.
Stát uprchlíkům od začátku války na Ukrajině přispěl 16 miliard. Peníze se už vracejí v odvodech z výdělků
Číst článek
„Cíl je jasný – motivovat je k tomu, aby se o sebe postarali sami. To se poměrně daří,“ vyzdvihuje Drbohlav.
Až 80 procent ukrajinských uprchlíků je ekonomicky aktivních. „Neúspěch je, že jde většinou o vysoce vzdělané ženy, které ale dělají práce, které neodpovídají jejich kvalifikaci a profesi. Využití lidského kapitálu je malé,“ ukazuje na odvrácenou stranu.
Ukrajinci v Česku nejčastěji pracují v různých službách, také v průmyslu a zemědělství. „Ale jsou to nekvalifikované, manuální, nikoliv intelektuálně náročné práce,“ zdůrazňuje.
Aby se to změnilo, bylo by třeba zpřístupnit rekvalifikační kurzy. „I když problém není jen na straně státu,“ uznává sociální geograf.
„Sami uprchlíci neví, jestli se vrátí, nebo nevrátí na Ukrajinu. Stále váhají, čekají a neví, zda investovat všechno do intergrace, nebo zda vezmou práci, jaká se teď nabízí, a počkají na návrat domů.“
„Sami uprchlíci nevědí, jestli má smysl do integrace tímto způsobem investovat. Neví, jestli se vrátí, nebo nevrátí na Ukrajinu. Stále váhají, čekají a neví, zda investovat všechno do integrace, nebo zda vezmou práci, jaká se teď nabízí, a počkají na návrat domů,“ vysvětluje Drbohlav.
„Na druhou stranu je tu výzkum Diakonie Západ pro ministerstvo práce. To je hororové čtení. Ukrajinští uprchlíci se stávají novodobými otroky a jejich životní pozice je katastrofální. Přišli sem ve válečném stresu a tady podstupují druhý boj. Někteří zaměstnavatelé s nimi nakládají neuvěřitelně, formy zaměstnávání přes agentury připomínají novodobé otroctví,“ upozorňuje.
Konec podpory
Jako velmi problematické vidí Drbohlav to, že od září letošního by měla skončit veškerá podpora v otázce bydlení i těm, kteří jsou velmi zranitelnou kategorií, typicky těhotné ženy, ženy pečující o dítě mladší šesti let, studenti a senioři.
‚Pštrosí hlava v písku.‘ Solidarita s uprchlíky zůstává, nůžky se ale rozevírají v české podpoře Ukrajiny
Číst článek
„Problém je, že oni velmi často mají nějaký příjem, snaží se uplatnit na trhu práce. Když se to ale nasčítá, nedosáhnou kvůli tomu na podporu. Český občan by v takové situaci dostal pomoc, oni ale do systému sociálních dávek nezapadají, takže hrozí, že jenom v Praze by se dostalo do kritické situace asi 3000 lidí.“
Otázka tedy podle Drbohlava zní, zda podmínky pro tuto kategorii nenastavit jinak, aby se předešlo tomu, že lidé začnou hledat jiné cesty.
„Jednou z nejhorších je, že se nechají zaměstnat agentem na černém trhu práce. Poměry pro pracovníka, ale i pro stát, jsou pak tristní. Neodvádějí se žádné daně a člověk se dostává mimo jakoukoli kontrolu,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
