PŘÍKLEP: Rusové se strašně klepali, že by pohár mohl zamířit do Česka, říká Nakládal

Někdejší reprezentační zadák přitom překvapuje, že z angažmá ve Lvu rozhodně nebyl nadšený. Právě naopak. Psal se rok 2011, kdy Nakládal cítil, že je na čase opustit Pardubice a hokejově se posunout. „Za každou cenu jsem chtěl jít ven. A KHL v té době byla nejlepší soutěží v Evropě,“ připomíná Nakládal, že zatímco nyní je ruská soutěž izolovaná, tehdy byla na vrcholu.

Nakládal si tehdy v říjnu plácl s Ufou, po sezoně v Salavatu Julajev přesídlil do Spartaku. Jenže moskevský celek se potýkal s finančními problémy a prodával své klíčové hráče, aby ušetřil na platech. I Nakládala…

Když se na konci roku 2012 ozval Lev Praha, který v té době zažíval svou první z nakonec dvou sezon v KHL, snad každého by napadlo, že Nakládal musel skákat radostí do stropu. Vždyť co si přát víc, než hrát kvalitní soutěž ve své vlasti, navíc se spoluhráči tvořícími páteř národního týmu.

„Když mi ve Spartaku řekli, že mě budou trejdovat do Lva, byl jsem zklamaný. Měl jsem s tím problém. Zase jsem se totiž měl vracet zpátky do Česka; byť jsem hrál ruskou KHL; ze kterého jsem předtím utíkal ven. Přiznávám, že Lev mě úplně nezajímal,“ tvrdí dnes 36letý rodák z Hradce Králové.

„Daleko lépe jsem se cítil v cizině, kde jsem byl mimo oči rádoby expertů a chytráků v Česku, kteří všechno komentují. Zatímco doma jsem cítil velký tlak, v cizině jsem měl klid na hokej,“ říká Nakládal s tím, že na zahraničních štacích získal i životní nadhled.

Nechce však, aby jeho nynější slova vyzněla v tom smyslu, že na působení ve Lvu nevzpomíná v dobrém. V první sezoně Pražané postoupili do play off, kde vypadli hned v prvním kole s CSKA Moskva.

Jenže v následujícím ročníku přišla triumfální jízda. Klub hrající v Holešovicích postupně získával své fanoušky, navíc se mu báječně dařilo na ledě. Pro finále konference se pak přesunul do libeňské O2 areny, v níž odehrál i finále celé ligy proti Magnitogorsku.

„Bylo neskutečné, co se dělo v O2 areně v hledišti. Atmosféra byla možná ještě o ždibíček lepší než pak na domácím mistrovství světa v roce 2015. Do konce života nezapomenu, jak celá vyprodaná hala skákala v bílých tričkách,“ vybavuje si účastník tří světových šampionátů, Světového poháru 2016 a zimních olympijských her 2018.

Vyrovnané a dramatické finále s Magnitogorskem muselo rozhodnout až sedmé finále, které nakonec domácí Matellurg vyhrál 7:4. A Nakládal si i po deseti letech pamatuje, jak se šéfům KHL ulevilo, že Gagarinův pohár nemusí zamířit do Česka.

„Tehdejší prezident ligy Medveděv to bral tak, že za každou cenu musí pohár zůstat v Rusku. Pamatuju si, že když jsme v Magnitogorsku prohráli sedmý zápas, v proslovu na ledě řekl něco ve smyslu, že pohár zůstal doma. A ještě k tomu oslavně zvedl ruku. Bylo očividné, že šéfové KHL se celou dobu strašně klepali a strašně moc se jim ulevilo, že jsme nakonec nevyhráli,“ ví Nakládal.

Lev pak v KHL skončil a Nakládal mohl zamířit do zahraničí, konkrétně do finského TPS Turku. „Mám na Lva krásné vzpomínky, ale vyhovovalo mi, když jsem se pak mohl vrátit do ciziny,“ uzavírá bývalý vynikající obránce.