Hlavní obsah
Umění a zábava

The Beatles: Méně známé songy, které by obstály i v dnešní době

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: EMI / Wikimedia Commons / Public Domain

Rozhodl jsem se napsat sérii článků o mé nejoblíbenější skupině, The Beatles. Dnes se podíváme na méně známé písničky, které vás dostanou do rytmu.

Článek

Pro náruživého fanouška Beatles nepřinesu nic nového. „Beatlesáci“ jsou tady s námi již několik dekád a z jejich hudebního repertoáru už nic nepřekvapí. Pokud však o Beatles nevíte víc, než jen že napsali populární Hey Jude, Yellow Submarine a v mládí skládali zamilované písničky o lásce, kterými pobláznili mladé pištící holky šedesátých let, tak vězte, že Beatles je mnohem víc než tyto notoricky známé skladby a křičení šibalského „uuuuuuuuu“ při Twist and Shout. Pojďme se společně podívat pod pokličku této nejslavnější skupiny historie a třeba vám ukážu pecky, které byste dokázali poslouchat i dnes.

1) Helter Skelter

Začněme pěkně zostra. Helter Skelter není nic jiného než písnička inspirovaná stejnojmennou atrakcí ze zábavního parku. Hudba v ní však byla pro tehdejší dobu revoluční. Když si Paul McCartney přečetl interview s kytaristou britského The Who, který popisoval jejich písničku I Can See for Miles jako tu nejsurovější, nejhlučnější a nejdrsnější píseň, kterou kdy udělali, Paul zatoužil potom mít také takovou píseň. Už dávno se vymanili ze stereotypu „mop top“ uhlazených slaďoušků a napsat nějakou drsnou, hlučnou píseň po vzoru The Who, by byl jen další zářez na pažbě.

Výsledkem je rocková píseň, kterou spolu s tvorbou skupin jako Led Zeppelin, The Who a The Rolling Stones můžeme klidně označit za jeden z prvopočátků metalové tvorby. Pokud nějaký rocker či metalový zpěvák ze skupin jako Black Sabbath, Iron Maiden, Judas Priest, Manowar a další zmiňovali Beatles jako jejich inspiraci, vězte, že právě tato písnička stála u zrodu vášně spousty mladých lidí k poslechu a tvorbě tvrdší hudby.

Vtipná poznámka pod čarou: Na konci písně můžete slyšet řev „I got blisters on my fingers.“ Jedná se o bubeníka Ringo Starra, který při různých zkouškách písně tak moc mlátil do bubnů, že měl na prstech doslova krvavé puchýře, jelikož nebyl na takové bubnování zvyklý. Při jedné zkoušce tak naštvaně hodil paličkami přes celou místnost a hlasitě si postěžoval, což se dostalo do finální verze písně.

2) Love You To

Když se řekne George Harrison a The Beatles, spousta si vybaví klasické písně jako While my guitar gently weeps, nebo milostnou baladu Something. George Harrison ale ukazoval svého hudebního génia dlouho předtím, než za něj začal být považován a uznáván. Jako příklad jsem si zvolil netradiční píseň Love you to, ve které vyznává svou lásku tehdejší manželce Pattie Boyd.

V roce 1966, kdy píseň vznikla, George již tíhnul k indické kultuře, náboženství a hudbě. Experimenty s tradičním indickým nástrojem sitar byly kritiky přijaty dobře a Beatles si budovali svou reputaci jako průkopníci a experimentátoři. Jejich píseň Norwegian Wood (This Bird Has Flown) z roku 1965 byla první, která zakomponovala tento indický nástroj do popové hudby. V písni Love You To zašel George ještě dál a vytvořil plnohodnotnou píseň ovlivněnou východní kulturou. Co může být větším znakem progresivismu šedesátých let, než rock n'rollová populární skupina, která vydá na svém albu indickou píseň o lásce, sexu a drogách.

3) Paperback Writer

V roce 1966 ještě zůstaneme, avšak dostáváme se pár měsíců před vydání výše zmíněné písně Love you to v rámci alba Revolver. Kromě práce na samotném albu, Beatles pravidelně vydávají singly, tedy samostatné písničky, u kterých je cítit potenciál stát se hity, aniž by byly součástí celého alba. A tedy takové, které se prodávají zvlášť.

Je to doba, kdy jsou Beatles stále považováni za sladoušky, skládající milostné písně pro naivní mladé holky. To dokládá i interview o původu této písně. Paperback Writer napsal Paul McCartney na základě výzvy, kterou mu dala jeho teta Lil. McCartney v roce 1966 řekl: „Před lety mi teta Lil řekla: ‚Proč pořád píšeš písničky o lásce? Nemůžeš někdy napsat o koni nebo o vrcholné konferenci nebo o něčem zajímavém?‘. Tak jsem si řekl: ‚Dobře, teto Lil.‘“ Výsledkem je neuvěřitelně melodická píseň, která poprvé představila zesílenou baskytaru v repertoáru Beatles, jelikož si John Lennon stěžoval, že hlasitější baskytara je moderní.

4) Two of Us

Píseň Two of Us z alba Let it be jsem si vybral čistě pro její text. Krásná, nostalgická a sentimentální píseň, která oslavuje pouto mezi dvěma lidmi, kteří toho spolu hodně prožili. Text ve mně vyvolává obrazy společných zážitků a vzpomínek a celkově se nese v duchu vřelosti a kamarádství.

Dle slov Paula je to právě nostalgická píseň o cestách s jeho manželkou Lindou. Spoustu lidí však toto tvrzení zpochybňuje ve prospěch teorie, že je to ve skutečnosti dopis na rozloučenou pro Johna Lennona. Toto duo si procházelo trablemi a píseň nahraná v lednu 1969 byla jen rok vzdálená od rozpadu celého Beatles. Teorii o tom, že je píseň ve skutečnosti vzpomínkou na doby minulé, kdy s Lennonem bylo ještě vše v pořádku, vyřknul jako první novinář, spisovatel a kritik Beatles Ian Mac Donald, který tvrdil, že namyšlená, machistická nátura typického Liverpoolského chlapa, Paula, nedovolila McCartneymu přiznat, že je píseň právě o Lennonovi.

Ať tak, či onak, píseň má pro mě nenahraditelné místo v srdci, právě pro vzpomínky již dávno minulé.

5) Tomorrow Never Knows

Na závěr jsem si nechal mou nejoblíbenější píseň od Beatles. Kdykoliv se snažím udělat si nějaký top 5, top 10 list, mám vždycky problém. Jedna písnička střídá druhou, oblíbené album, oblíbené období, vše se různě mění podle aktuální nálady. Jeden etalon však přetrvává. Tomorrow Never Knows považuju za špičku jejich tvorby a počátek psychedelického rocku. Ještě jednou, naposledy se přesouváme do roku 1966 a Beatles začínají pracovat na svém, již zmíněném, albu Revolver. Abychom přesně pochopili jak geniální je tato píseň, je potřeba k ní dodat trochu té omáčky.

  • Zaprvé, je rok 1966. V tom roce vyšly písně jako California Dreamin', These Boots Are Made for Walkin', Beach boys měli hit Wouldn't It Be Nice, zatímco Frank Sinatra zpíval „Strangers in the Night, proto je až skoro k smíchu s jakým zvukem přišli beatlesáci, který v porovnání s hity toho roku zní jako z jiné planety.
  • Popohnáni odhodláním zbavit se nálepky skupiny zpívající o lásce, která je jen pro mladé holky, chtěli se plně ponořit do experimentální tvorby. Nutno dodat, že jim k tomu pomohlo užívání LSD a čtení psychedelických knih. Kdo nerozpozná text přímo v písni, při přečtení slov jistě poznáte, jak silně je píseň ovlivněna užíváním psychotropních látek.
  • Možnost takové tvorby si mohli dovolit i kvůli rozhodnutí skoncovat s koncerty. V té době totiž platilo pravidlo, že co bylo na desce, to bylo potřeba přesně replikovat pro návštěvníky živého koncertu. Jinak by byli ochuzeni a prakticky by se jim „lhalo“. V době analogové bylo těžké jakýkoliv speciální efekt mixážního studia přenést v malém formátu do živého koncertu, proto nikdo ani nepřemýšlel nad tím, dělat nějaké mixážní zvrácenosti. Primárně šlo o kvalitní zpěv a hudební nástroje. Osvobozeni od této zatažené ruční brzdy, Beatles se plně ponořili do speciálních efektů, které jim umožňovala tehdejší technika a z té vyždímali opravdu maximum. Je potřeba si uvědomit, že se nebavíme o digitální úpravě zvuku, ale analogové, jakýkoliv efekt tedy musel být fyzickým zásahem, ať už přidáním, nebo úpravou nějakého stroje, či zvolení speciální techniky nahrávání. I přesto, že tato hudba neobsahuje žádné digitální efekty, jelikož tehdy prostě neexistovaly, obstojně by dokázala konkurovat různým DJ re-mixům moderní doby. Koho by to zajímalo více, může si například přečíst, co všechno museli udělat, aby dosáhli zkresleného zvuku zpěváka Johna Lennona.

Silně doporučuju poslouchat tuto píseň s nasazenými sluchátky, plně si tak vychutnáte „speciální efekty“ v podobě hry se stereo zvukem, což v té době také platilo za raritu, jelikož většina tvorby byla stále nahrávána v mono, i když stereo existovalo.

Doufám, že jsem třeba někomu ukázal skryté poklady, které nabízí nadčasová hudba Beatles. Dovedu si představit, že Helter Skelter ocení nejeden rockový fanoušek a Tomorrow Never Knows by obstálo na nějakém festivalu psychedelické hudby i v roce 2024.

V dalším článku bych rád vyvrátil obecně přijímaný fakt, že Yoko Ono stála za rozpadem Beatles a toto tvrzení podpořím několika argumenty.

Tak zase příště.

Zdroje:

Helter Skelter

https://en.wikipedia.org/wiki/Helter_Skelter_(song)

https://blabbermouth.net/news/was-the-beatles-helter-skelter-the-first-heavy-metal-song-ever-recorded

Love You To:

https://en.wikipedia.org/wiki/Love_You_To

https://www.johnlennon.com/music/interviews/rolling-stone-interview-1970/
https://en.wikipedia.org/wiki/Norwegian_Wood_(This_Bird_Has_Flown)

Paperback Writer:

https://en.wikipedia.org/wiki/Paperback_Writer

https://www.youtube.com/watch?v=1agHG_6r5ss

Ian MacDonald, Revolution in the Head: The Beatles' Records and the Sixties, ISBN 1-84413-828-3.

Two Of Us:

https://en.wikipedia.org/wiki/Two_of_Us_(Beatles_song)

https://www.beatlesbible.com/songs/two-of-us/

https://en.wikipedia.org/wiki/Ian_MacDonald

Ian MacDonald, Revolution in the Head: The Beatles' Records and the Sixties, ISBN 1-84413-828-3.

Tomorrow Never Knows:

https://en.wikipedia.org/wiki/Tomorrow_Never_Knows

https://www.beatlesbible.com/songs/tomorrow-never-knows/#google_vignette

https://www.youtube.com/watch?v=CofiPAC-wv0

https://en.wikipedia.org/wiki/Billboard_Year-End_Hot_100_singles_of_1966

Ian MacDonald, Revolution in the Head: The Beatles' Records and the Sixties, ISBN 1-84413-828-3.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz