Článek
Důležitou změnou, podle § 3 vyhlášky 269/2015 Sb., je snížení min. nákladů na spotřebu tepla na 1 m2 Započitatelné podlahové plochy (ZPP) z dosavadních 80 % na 70 % průměrné hodnoty. Novela je z tvůrčí dílny MMR vedeného Ivanem Bartošem, Piráti. Objevily se pochvalné komentáře kladně hodnotící tuto úpravu. Např. odkaz č. 1:
Citace části příspěvku:
„Přestalo vás bavit platit za jinou domácnost? Potom pro vás představuje změna ohledně rozúčtování energií dobrou zprávu. Dosavadní systém byl nevýhodný pro ty obyvatele bytových domů, kteří se snažili šetřit. Od začátku roku 2024 se však budou náklady na teplou vodu a teplo v centrálně vytápěných domech rozpočítávat podle jiných pravidel. Kdo všechno na nových podmínkách vydělá?
Obecně vzato by měla nová vyhláška zajistit spravedlivější rozúčtování tepla a u odborníků se setkává s pochopením. Bere v úvahu jak různorodou hospodárnost budov, která se dům od domu mění, tak požadavek na férovější rozpočítání energií mezi jednotlivé bytové jednotky“.
Bohužel, opak je pravdou a novela zvyšuje nespravedlivost v rozúčtování nákladů. A zvýhodňuje ještě více ty, co topí málo nebo vůbec, a nechávají se vytápět sousedy. Třeba aktivní uživatele bytů, kteří pracují a domů se vracejí navečer. A především vlastníky, kteří v domě nebydlí, středový byt je prázdný, topení vypnuté a teplota v bytě neklesne pod 17 °C. Přitom náklady jsou pod 60 % průměru. Naopak znevýhodňuje uživatele bytů, kteří jsou celý den doma, a potřebují mít v bytě vyšší teplotu. Třeba matka na mateřské se dvěma malinkými dětmi si nemůže dovolit teplotu příliš snížit. Rovněž starší, mnohdy nemocní lidé, kteří musí sedět doma, si rovněž nemohou dovolit topit málo.
(Ne)Smyslem snížení min. nákladů na 1 m2 ZPP na 70 % průměru je předpoklad, že to přiměje uživatele k šetření. Je to zbytečná snaha. Teplo hodně podražilo a uživatelé bytů se naučili šetřit. Doby, kdy se teplota v bytě regulovala otevřením okna jsou dávno pryč. Dalších úspor lze dosáhnout již jen zateplením. Je otázka nakolik by bylo zateplení, bez velkorysých příspěvků všech, co přispívají daněmi efektivní.
Domnívám se, že spíše je třeba přesvědčit přílišné šetřílky, aby topili o něco více. A hlavně přesvědčit ty co netopí vůbec, aby také trochu topili. Stejně to musí zaplatit. A pak nadávají „proč mám platit, když vůbec netopím?“ Tím by nešetřílci mohli topit o něco méně. A tepelná bilance celého bytového domu by byla vyváženější. Zdá se, že autor novely podlehl spíše hlasu ulice než hlasu rozumu.
Rozúčtování nemůže být nikdy spravedlivé. Nejspravedlivější jsou odečtové systémy, které zohledňují prostupné teplo mezi byty. Novela je hodně nepovedená a má opačný účinek než zamýšlený. Jásat budou především ti, co netopí vůbec a berou teplo od sousedů. Ti vydělají. Snížení min. nákladů na 70 % průměru je přinejmenším hodně diskutabilní. Původní rozsah 80-200 % průměrných nákladů na 1 m2 ZPP, považuji za spravedlivější.
Další změnou pro odběratele energií jsou měsíční odečty spotřeby a přináší ji novela Zák. č. 67/2013 Sb. Povinnost poskytovat měsíční informace odběratelům vzniká na základě implementace evropské směrnice EED do české legislativy, a nelze se jí tedy vyhnout.
Nad tím zůstává rozum stát, jak toto mohl někdo vymyslet a navrhnout. Kdo je znalý ví, že odečty, např. tepla, se provádějí v nějakých jednotkách, které se následně musí přepočítat na GJ.
V praxi to znamená povinnost dodavatele tepla každý měsíc odběr v GJ odečíst a vyfakturovat. Následně provozovatel systému odečtů a rozpočítání nákladů každý měsíc odečte spotřebu v bytech, převede na GJ, a informuje odběratele. Dodavatelé energií si náklady na fakturaci za odběr promítnou do ceny tepla a vody. Provozovatel systému odečtů to rovněž nemůže dělat zadarmo. Není to dobročinný spolek. Odběratelé dostanou za své peníze informaci, kterou vůbec nepotřebují. Zbytečná byrokratická zátěž. Zvýší to náklady na odečty a tím pádem i na bydlení. O pár stokorun měsíčně. A ročně?
Odběratelé nemají z měsíčních odečtů žádný prospěch. Např. odběr vody si může odběratel kdykoliv odečíst na vodoměru. Tak komu to skutečně prospěje? Např. odkaz č. 1:
Citace části příspěvku:
„Těžit z toho můžou kromě běžných uživatelů i tuzemské úřady, IoT vodoměry jim například umožní efektivněji bojovat se suchem. Technologie najde využití i u domácích podniků, kterým toto řešení může pomoci plnit environmentální cíle. Pro běžného člověka i managment českých firem to bude znamenat možnost sledovat spotřebu prakticky v reálném čase. Ve finále tak může na základě dostupných informací své spotřebitelské chování upravit“.
Z uvedené citace vyplývá, že potřeby a zvyky občanů a firem bude stále více kontrolovat všudypřítomné, bdělé oko Velkého Bratra (VB). Ta zkratka mi něco připomíná. Ostatně, zvyklosti a potřeby občanů jsou sledovány přes různé aplikace a platební karty v obchodech apod. A kde by mohla být centrála VB? Kde jinde než ve Velkém Bruselu.
Další, kdo z toho bude mít prospěch, jsou odečtové firmy. Ty si víc vydělají. A zřejmě za prosazováním změn bude nějaká lobbistická skupina. Nedokážu si představit, že by odběratel upravil své spotřebitelské chování na základě odečtů v reálném čase. Nebo jak odečty vodoměrů pomohou úřadům bojovat se suchem. Poručí snad větru dešti? Nebo vyhlásí suché prázdniny? Jak občané, tak firmy spotřebují určité množství energií. Těžko si představit, že by se občan méně myl, méně splachoval apod. Nebo že by firma omezila provoz, aby ušetřila na energiích. Tudíž odběratel z měsíčních odečtů nemá vůbec žádný užitek.
Nařízené změny považuji za naprosto nesprávné a zbytečné. Jsou důkazem, že politici, tuzemští a zejména evropští, asi žijí v nějaké uzavřené bublině, izolováni od reálného světa. A vymýšlejí a nařizují zákony a vyhlášky, které nikdo nepotřebuje.
