Klavírista Jan Lisiecki sestavil svůj koncertní program jen z preludií

Necelý měsíc po úspěšném koncertě v ostravském kině Vesmír představil kanadský klavírista Jan Lisiecki svůj program s názvem „Preludia“ 17. února 2024 ve vídeňském Konzerthausu. Vzal své posluchače na časosběrnou cestu, během které jim nabídl formu preludia a její proměny napříč staletími, od Bachových barokních preludií, přes Chopinova romantická preludia až po soudobá preludia Henryka Góreckého.

Jan Lisiecki, kanadský klavírista polského původu, se kterým vyšel minulý měsíc rozhovor, vystoupil minulý měsíc v ostravském kině Vesmír s programem nazvaným Preludia. Jeho sólový recitál sestává výhradně ze skladeb napsaných v této formě. S tímto bezmála dvouhodinovým programem, který seznamuje posluchače s vývojem preludií v průběhu časů, vystoupil Lisiecki 17. února 2024 i ve vídeňském Konzerthausu.

Ačkoliv jeho recitál obsahuje preludia z různých historických období, skladby v něm nejsou seřazeny chronologicky. Na úvod koncertu zaznělo Chopinovo Preludium č. 15 Des dur z cyklu 24 preludií op. 28. Tomuto preludiu se přezdívá „Dešťové“ kvůli opakujícímu se tónu „as“ v levém partu ruky v průběhu celé skladby. Lisiecki hrál zmíněné „as“, které má evokovat zvuk dopadajících dešťových kapek citlivě – v úvodní a závěrečné části se objevovalo jako lehké pokapávání, zatímco v prostřední části sytý podpořilo mohutnou a temnou bouři – takovou, která v době, kdy Chopin preludium skládal, právě řádila na Mallorce.

Pokračoval s Preludiem č. 26 As dur op. 86. Krátké, ani ne minutové, preludium, které Chopin zkomponoval pro svého přítele a klavíristu Pierra-Etienne Wolffa, působilo oddechově. Lisieckého prsty létaly v předepsaném tempu Presto con leggierezza napříč klaviaturou jako pestrobarevní a lehcí motýli.

Následovalo Bachovo Preludium C dur z cyklu Dobře temperovaný klavír BWV 846. Je známo, že oba díly Bachova Dobře temperovaného klavíru měl Chopin s sebou během svého pobytu na Mallorce, kde složil set 24 preludií op. 28. Bachovy sbírky, které v té době často hrál a důkladně studoval. Ačkoliv Bachovo preludium C dur je spojené ještě s fugou, Lisiecki ho zahrál bez fugy. Preludium samé hrál jasně a srozumitelně, s tempem příliš nehýbal. Vyznělo tak krásně ve své harmonické barevnosti, čistotě a jednoduchosti.

Po Bachovi zaznělo Rachmaninovo Preludium č. 3 d moll z cyklu Deset preludií pro klavír op. 23. Jedná se o jedno z náročnější preludií z cyklu. Lisiecki ho zahrál jasně a artikulovaně, dynamicky i barevně si pohrával s jednotlivými hlasy. Výrazově tak skloubil předešlá Chopinova romantická a Bachova precizní preludia.

Poté Lisiecki zahrál výběr z cyklu devíti preludií od Karola Szymanowského. Šlo o Preludium č.1 h moll op.1, Preludium č. 2 d moll op.1 a Preludium č. 3 d moll op.1. Tato niterná a muzikantsky vyzrálá preludia napsal Szymanowski ve svých osmnácti letech. Jsou to jeho první dochované skladby. Můžeme v nich slyšet jeho inspiraci Chopinovými a Skrjabinovými skladbami, ale zároveň se v nich objevují novátorské harmonické postupy, náznaky jazzu či orientální hudby. Ačkoliv je Lisiecki kanadský klavírista, oba jeho rodiče pocházejí z Polska, a i on polštinu plynně ovládá. Lidé se ho možná až příliš často ptají, jestli má k Chopinově hudbě blízký vztah kvůli svému polskému původu – vlastně i během jeho provedení Szymanowského preludií se tato otázka nabízela. Tři mollová preludia v jeho podání působila jako veřejná intimní zpověď.

Poté zazněla první tři preludia od Oliviera Messiaena z jeho sbírky Osmi preludií, která skladatel zkomponoval ve svých dvaceti letech. Ačkoliv to zdaleka nejsou jeho první dochované skladby, v dopise Claudu Samuelovi se Messiaen zmiňuje, že je pokládá za své první hodnotné dílo.

První preludium z Messiaenova cyklu, které Lisiecki zahrál, je pojmenované La colombe neboli „holubice“. Messiaen se – kromě skládání a hry na klavír a varhany – také vášnivě věnoval ornitologii. Něžné preludium o holubici navíc propojuje se svojí tóno-barevnou synestezií – v popisku preludia se dozvídáme, že měl na mysli oranžovou holubici s fialovými žilkami. Ta ve skladbě létá v rychlé sekvenci dvaatřicetinových not v dynamice pianossissima. Lisiecki nechal posluchače nasednout mezi křídla holubice a všechny přenesl z nostalgického prostředí Szymanowských preludií do kouzelného světa plného messiaenovské impresionistické obrazotvornosti, novátorských rytmů a postupů z indické tradiční hudby.

Následovalo druhé preludium z cyklu, Chant d’extase dans un paysage triste, neboli „Píseň extáze ve smutné krajině“, kterou Messiaen doplnil o popisky: „šedá, fialová, pruská modř na začátku a na konci, diamantová a stříbrná uprostřed“. Je to smutná krajina plná souzvuků, připomínajících prostřední část druhé věty z jeho Kvarteta pro konec času, nad níž uprostřed preludia znovu prolétne oranžová holubice s fialovými žilkami. Lisiecki zde znovu předvedl, jak sebevědomě a pohotově dokáže měnit charakter své klavírní hry.

Nakonec zaznělo Messiaenovo třetí preludium Le nombre léger neboli „Světlé číslo“, které má být dle skladatelových instrukcí, stejně jako holubice, „oranžové, s fialovými žilkami“. Lisiecki skrze svižné a posluchačsky náročné preludium, plné složitých harmonií i rytmů, rychle prolétl.

Poté se opět vrátil k Chopinovi. Zahrál jeho Preludium č. 25 cis moll op. 45, které je psané tak, aby působilo jako improvizace. Lisiecki zde citlivě moduloval, bylo zřejmé, že umí skvěle pracovat nejen se zvuky, ale i s dozvuky a s tichem.

Po Chopinovi se na programu znovu připomněl Rachmaninov, a to s Preludiem č. 25 cis moll op. 45 ze souboru pěti fantazií (Morceaux de fantaisie), které skladatel věnoval svému učiteli hudby Antonu Arenskému. Lisiecki druhé preludium ze sbírky vystavěl dynamicky až na vrchol akustických možností klavíru, přičemž neztrácel kontrolu nad barvou zvuku.

Následovala dvě preludia od Henryka Góreckého z cyklu Čtyř preludií op.1 pro sólový klavír. Skladatel je napsal ve svých dvaadvaceti letech a jsou to jeho první publikované skladby. Lisiecki dvě preludia současného polského skladatele odehrál suverénně a ukázal, že ani současná hudba mu není cizí.

Předposlední skladbou první poloviny koncertu bylo Bachovo Preludium c moll z cyklu Dobře temperovaný klavír BWV 847. Po moderních preludiích Goreckého se Lisiecki navrátil do jasnějšího kontrapunktického stylu. Preludium zahrál v ohromujícím rychlém tempu, ale jeho technické schopnosti jsou tak skvělé, že dokázal všechny šestnáctinové noty precizně vyartikulovat a stihl vyzdvihnout jednotlivé hlasy.

První polovinu koncertu zakončil Lisiecki působivým Rachmaninovým Preludiem č. 5 g moll z cyklu Deset preludií pro klavír, opět z op. 23. Klavírista zde předvedl celou paletu svých schopností. Svoji muzikálnost i rytmickou, technickou a dynamickou variabilitu. Po bouřlivém potlesku, který vyvolal Lisieckého dvakrát zpátky na pódium, následovala krátká přestávka.

V druhé polovině koncertu zazněla Chopinova Preludia op. 28. Lisiecki, který se hře Chopinových děl intenzivně věnuje již odmala, zahrál cyklus přesvědčivě, bez jediného zaváhání. Zvlášť hezké a ohleduplné k posluchačům bylo – a to v průběhu celého koncertu – že pokud někdo mezi skladbami či větami kašlal, Lisiecki vyčkal, dokud se sál znovu neztiší a až poté začal hrát. Nezdráhal se čekat někdy i pořádně dlouho, nebál se počkat na ten správný moment.

Jako přídavek si Lisiecki zvolil Schumannovu lyrickou Romanci č. 2 op. 28. Preludium, jak už napovídá samotný původ slova, bylo původně zamýšleno jako předehra, až postupem času se formálně osamostatnilo. Přesto – postavit dvouhodinový koncert výlučně na preludiích je odvážný počin. Jan Lisiecki však dokázal, že naprosto smysluplný. Se svým programem má velký ohlas po celém světě. Jeho vystoupení ve vídeňském Konzertahusu nebylo zdaleka poslední příležitostí si jeho „Preludia“ poslechnout. Se svým klavírním recitálem nyní vystupuje po celém Německu až do konce února.

Jan Lisiecki: Preludes
17. února 2024, 19:30 hodin
Großer Saal, Wiener Konzerthaus, Vídeň

Program:
Frédéric Chopin: Preludium č. 15 Des dur z cyklu 24 preludií op. 28
Frédéric Chopin: Preludium č. 26 As dur op. 86
Johann Sebastian Bach: Preludium C dur z cyklu Dobře temperovaný klavír BWV 846
Sergej Rachmaninov: Preludium č. 3 d moll z cyklu Deset preludií pro klavír op. 23
Karol Szymanowski: Devět preludií op. 1 (výběr)
Olivier Messiaen: Preludia pro klavír (výběr)
Frédéric Chopin: Preludium č. 25 cis moll op. 45
Sergej Rachmaninov: Preludium č. 25 cis moll op. 45
Henryk Mikołaj Górecki: Čtyři preludia pro sólový klavír op. 1 (výběr)
Johann Sebastian Bach: Preludium c moll z cyklu Dobře temperovaný klavír BWV 847
Sergej Rachmaninov: Preludium č. 5 g moll z cyklu Deset preludií pro klavír op. 23
Frédéric Chopin: Preludia op. 28

Účinkující:
Jan Lisiecki – klavír