Každé druhé máslo na českém pultu je z dovozu a rozmrazené

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Na pultech českých obchodů nás nahrazuje zahraniční konkurence! Tuzemští výrobci potravin si stěžují, že řetězce místo nich raději volí levné zboží z Polska. Podle Potravinářské komory je to nejvíce patrné u mléčných výrobků.

V obchodě platí, že dokud v určité kategorii dovážíte 25 procent výrobků, je to v pořádku. Pokud číslo přeleze 30 procent, začíná problém pro domácí výrobce, vysvětluje Večeřová. Dovozy v mléčné kategorii se podle odhadů Potravinářské komory ale dostaly už na 40 procent. „Nám to vadí, protože se toho dováží zbytečně mnoho a rozhodně to nejsou jen ty výrobky, které se u nás nevyrábí. Jsou často z Polska, ale dovážíme i mléčné výrobky z Německa, vyrobené přitom z českého mléka. To jsou věci, kterým bychom chtěli do budoucna předejít,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová, podle které se jedná zejména o sýry, jogurty, ale i máslo. „Právě máslo mi moc smysl nedává. Naše máslo je kvalitní, navíc je čerstvé, kdežto ze zahraničí k nám dost často putuje takzvané máslo stolní. Přemražené, které bylo někde skladováno a pak může být levnější,“ dodává.

Její slova potvrzuje i Jiří Kopáček, šéf Českomoravského svazu mlékárenského, který přidává i detailnější čísla. „Podíl dovozů na domácí spotřebě stále roste. Nejmarkantnější je to u stolních mléčných výrobků a u sýrů. U sýrů to bylo 51 procent, u másel 47 procent, pak už jdou ta procenta dolů. Vozí se k nám eidamské sýry a tvarohy často za podnákladové ceny. Jsou to přitom jednoduché výrobky, které dokážeme vyrobit. V loňském roce navíc došlo k tomu, že kvůli vysoké inflaci a klesající kupní síle měli všichni v Evropě plné sklady, které pak se slevou vyprodávali,“ vysvětluje Kopáček.

Pokud by bylo v zahraničí víc levnějších výrobků, bylo by jejich zastoupení v Česku ještě větší.

Poté, kdy za poslední dva roky ceny potravin vyskočily o 29 procent nahoru (v průměru o 17 procent v roce 2022 a 12 procent v roce 2023), došlo začátkem letošního roku k poklesu.

Podle Českého statistického úřadu bylo ve třetím lednovém týdnu proti loňskému prosinci levnějších hned jedenáct ze třinácti základních potravin. Nejvíce, přibližně o 4,77 procenta na 52 korun, klesla cena za čtvrt kila másla.

„Jsme rádi, že se ceny vůbec stabilizovaly, že dochází k nějakému poklesu, protože klesá cena suroviny. To je třeba případ obilí, nebo mléka. Předpokládáme, že pokud nebude docházet k žádným excesům, jakože se najednou zdraží energie, tak by ceny měly zůstat stabilizované,“ říká Večeřová s tím, že výrazně níž ale ceny už určitě nepůjdou.

„Bohužel v tom poklesu prakticky už žádný prostor není, protože kromě té suroviny, která cyklicky klesá a stoupá, už nic jiného neklesá. Všechno šlo nahoru,“ dodává.

Další zdražení navíc mohou přinést pravidla, o která v zemědělství usiluje Green Deal a proti kterým teď protestují zemědělci napříč Evropou. Právě s Green Dealem je totiž podle Večeřové spojena hrozba nedostatku tuzemských a evropských surovin a dovozů ze třetích zemí. Zelená dohoda totiž podle zemědělců stanovuje tak tvrdé a drahé podmínky pro chov a pěstování, že se zemědělcům jejich podnikání přestane vyplácet a skončí s ním, nebo se výrobky stanou neúměrně drahé a v konkurenci jiných zemí neobstojí.

„Z toho máme největší hrůzu. U takových surovin nemáme žádnou kontrolu nad tím, jakým způsobem jsou produkovány. To, že má někdo schválená jatka a postupuje i ve třetích zemích podle evropských norem, je v pořádku, ale už se nikdo nejde podívat do samotných chovů. Co se tam používá za krmiva, zda se tam nepoužívají u nás zakázaná léčiva, v jakých podmínkách jsou zvířata. U plodin zase chybí dohled, jaká se používají hnojiva. Dost často jsou tam v Evropě zakázané pesticidy,“ říká Večeřová. Příkladem rizika takových dovozů může podle ní být už teď i salmonela v kuřecím mase, či pesticidy u ovoce a zeleniny. Varuje navíc, že antibiotika se v mase dnes téměř nekontrolují.

Potravinářská komora proto vyzývá k úpravě podmínek Green Dealu. „Aby tak ostře nedopadaly do zemědělství a aby ho prakticky nezlikvidovaly. První plán Green Dealu, který vyběhl před třemi roky, v podstatě znamenal konec zemědělství a potravinářství v Evropské unii,“ dodává Večeřová s tím, že věří, že se úprava dohody díky tlaku většiny zemí podaří. „Ty protesty už nejsou ojedinělé, jsou v podstatě koordinované,“ dodává Večeřová s tím, že Potravinářská komora na svých sítích podpoří čtvrteční protest Agrární komory.

Pondělní forma českého protestu, za kterou zůstala pachuť spojenectví s dezinfoscénou a zneužití farmářů k politickým cílům organizátorů, ale mohla podle Večeřové celé problematice v očích veřejnosti uškodit. „Potom se z oprávněného protestu může stát protest politický, který samozřejmě bude částí obyvatelstva vnímán negativně,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys.

Jedním z organizátorů protestu a tedy i nejviditelnější osobou byl spolumajitel společnosti Rabbit cz Zdeněk Jandejsek. Jak upozornila média, jeho společnost v roce 2022 zvýšila zisky o 28 procent a od státu získala na dotacích celkem za dobu svého fungování 2,2 miliardy korun.

„Mně se nelíbí, že se tu na někoho vytahuje, jaké bere dotace. To jsme si jako potravináři zažili v loňském roce. Stále někdo upozorňoval na to, jaké mají potravináři zisky a jak se k nim dostali. Stejné je to u pana Jandejska. Vzhledem k obratu, jaký mají jeho společnosti, to není žádný extrémní zisk a vyčítat někomu, že bere dotace, není úplně adekvátní argument,“ říká Večeřová.

Za adekvátní proto nepovažuje ani krok společnosti Rohlík, která se rozhodla produkty firmy Rabbit vyřadit ze svého sortimentu. „Zase v tom vidím nějakou politickou hru. Snaží se zavděčit lidem, kteří u něj nakupují, ale nemyslím si, že je to adekvátní,“ dodává Večeřová.

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.