Časopis Romano džaniben slaví jubilejní 30. ročník. Poslední dvě čísla se věnují sociálnímu vzestupu Romů a jejich bezpečí

„Název pro časopis ROMANO DŽANIBEN se zrodil spontánně. Do češtiny jej lze přeložit více způsoby: Romská věda, Vědění o Romech, Poznávání Romů, Romské vědění (tj. co Romové vědí). Široké sémantické pole romského pojmu má tu výhodu, že v sobě soustřeďuje mnoho významových nuancí, které by měly vytvářet charakter časopisu,“ píše Hübschmannová v předmluvě prvního čísla časopisu.

Časopis má ustálený formát, kdy polovina je věnována odborným statím z různých vědních oborů a v druhé části je prostor pro rozhovory, literární tvorbu romských autorů a autorek, memoáry, nálezové zprávy, diskuzní fóra apod. a pro recenze a anotace. Redakce se snaží, aby minimálně jedno číslo ročně mělo i tematický rámec. Tak např. číslo 2/2019 bylo věnované historii a historiografii nucených sterilizací romských žen nejen v Československu, celý ročník 2021 pojednává o Romech v Latinské Americe a Karibiku a zastřešující téma mají i obě čísla jubilejního 30. ročníku.

Sociální vzestup Romů a „dekolonizace“ romistiky

První číslo 30. ročníku je o sociálním vzestupu Romů. „Nejde ani tak o představení příběhů ‘úspěšných Romů’, ale spíše o pokus kriticky se zamyslet nad tím, z čeho vychází širší společenská poptávka po takových příbězích, a v číslu se zaměřujeme na zprostředkování toho, jak svoje postavení v (nejen) české společnosti vnímají samotní Romové,“ upřesňuje editor čísla, romista Jan Ort. „Důraz na zkušenosti a perspektivu samotných Romů je zde spojen i s aktuálně hojně probíraným tématem ‘dekolonizace vědeckého poznání’. Konkrétně pro oblast romistiky to může představovat snahu vyhnout se psaní ‘o Romech bez Romů’ a akceptování Romů a Romek jako rovnocenných partnerů nejen ve výzkumu, ale i v širší společenské diskusi a při nastavování konkrétních politik.“

Vedle svého úvodníku přispěl Ort článkem o historii Romů v jedné východoslovenské obci a způsobech, jakými tamní Romové za komunismu zdůrazňovali svoje plnohodnotné postavení ve společnosti. Student romistiky Tomáš Reichel navazuje textem o zkušenostech romských vysokoškoláků, kteří sice splňují požadavky „úspěšného začlenění se“ ve společnosti, nadále ovšem čelí každodenním projevům rasismu. První část čísla uzavírá tým romských a neromských autorů z Polska, kteří upozorňují na přetrvávající diskriminaci Romů a Romek v polském akademickém prostředí, stejně jako na stereotypní náhled na výzkumná témata spojená s Romy. Druhou část čísla tvoří diskuse o možnostech využití teorií „postkolonialismu“ a „dekolonizace“ ve vztahu k Romům ve střední Evropě. Svými esejemi do ní přispěli politoložka Jekatyerina Dunajeva, politolog Ondřej Slačálek a teoretička umění Anna Remešová. Debatou o společenském postavení Romů v Česku a na Slovensku navazují romistka Renata Berkyová, publicistka a kulturní manažerka Alica Sigmund Heráková, právník Vladimír Horváth, romista Michal „Mižu“ Mižigár a umělkyně Emília Rigová. Číslo uzavírá rozhovor s Marcelem Klempárem z východoslovenské obce Medzev o jeho zkušenostech s prací v zahraničí a s protiromským rasismem na Slovensku.

Bezpečí a bezpečnost Romů

Druhé číslo z představovaného ročníku, a tedy nejnovější číslo Romano džaniben, se věnuje tématům spojeným s bezpečím a bezpečností. Na jedné straně sleduje procesy „sekuritizace“ Romů, tedy vyobrazování Romů jako bezpečnostního ohrožení společnosti a prosazování souvisejících, na Romy mířených politik (ať už otevřeně, nebo skrytě). I zde se ale redakce soustředila především na zkušenosti Romů, tedy na to, jak vlastní bezpečí vnímají různí Romové, případně jak reagují na protiromské sekuritizační politiky.

V úvodním textu shrnují antropologové Lucie Trlifajová a Filip Pospíšil sekuritizační politiky v České republice, které jsou sice často zacíleny na skupinu obyvatel označované jako „nepřizpůsobiví“, ale za tímto termínem jsou obvykle chápáni především Romové. Na příkladu politik „nulové tolerance“ autoři současně popisují vztah mezi politikami státu a jeho lokálních úřadů. Rumunská antropoložka Ana Ivasiuc ve svém příspěvku sleduje způsoby, jakými se Romové v Itálii, obyvatelé tzv. „campi nomadi“, vyrovnávají s policejním dohledem. Romistka Lada Viková potom ve svém textu rozebírá tři autobiografické knihy romských autorů, z nichž minimálně dvěma z nich se v českém prostředí dostalo širší společenské pozornosti. V knihách Radka Bangy, Patrika Bangy (oceněného cenou Magnesia Litera za debut roku) a Elišky Tanzer přitom identifikuje právě i téma bezpečnosti, nahlížené z různých úhlů pohledu. Druhou část tohoto čísla otevírají literární příspěvky romských autorů a autorek zpracovaných na základě veřejné výzvy. Stano Daniel, Mária Hušová, Marie Demeterová, Květoslava Podhradská a Emilie Gazsiová téma bezpečí a bezpečnosti spojují s různými, zdánlivě obyčejnými každodenními situacemi. Posledním příspěvkem jsou fotografie Petra zewlakka Vrabce, který zachycuje aktuální situaci Romů v České republice v souvislosti s důsledky války na Ukrajině. V doprovodném textu k fotografiím Jan Ort s Renatou Berkyovou shrnují sled mnohdy nepřehledných událostí z let 2022 a 2023, tj. diskriminační přístup k romským uprchlíkům z Ukrajiny a tzv. „romsko-ukrajinský konflikt“, zároveň se ale zamýšlí nad tím, co tyto události vypovídají o vztahu české společnosti k Romům a postavení Romů v jejím rámci.

Boj za práva Romů

V současné době pracuje redakce Romano džaniben na přípravě dalších čísel časopisu. To nejbližší bude věnované boji za práva Romů jako občanů strukturálně i přímo diskriminovaných na základě (připsané) etnicity, ale i jako členů národnostní skupiny. Cílem čísla je přispět k ohledávání způsobů, jakým romští aktéři hledali cesty k obraně či k překonávání společenských bariér vyrůstajících z majoritní dominance, a k prozkoumání proměňujících se možností a nástrojů individuálního i kolektivního boje proti různým formám rasismu a diskriminace.

Časopis vychází díky dlouholeté finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky a Magistrátu hlavního města Prahy. Vychází tištěný a zároveň i on-line na webových stránkách www.dzaniben.cz. Zájemci o předplatné se mohou obrátit na redakci.