Hlavní obsah
Lidé a společnost

Šlitrova múza, herečka Sylva Daníčková, zazářila i v zahraničí. Pak ji potkaly tři hrozné věci

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: EinDao Wikimedia Commoms CC0

Sylva Daníčková se nejvíce proslavila jako konferenciérka Laterny Magiky na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu

Půvabnou Sylvu Daníčkovou si většinou pamatujeme ze slavného filmu Florenc 13.30. Jako konferenciérka poté zazářila i na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu, v multimediálním programu Laterna Magika.

Článek

A právě Laterna Magika se na této proslulé výstavě stal skutečnou senzací. Kromě milionů návštěvníků ji zhlédly i takové celebrity jako britská královna Alžběta II. nebo slavný filmový kouzelník Walt Disney. Ten chtěl dokonce tento originální projekt, na jehož realizaci se podílely vynikající umělecké osobnosti (například Miloš Forman, Alfréd Radok, Vladimír Svitáček či scénograf Josef Svoboda), zakoupit. K mimořádnému úspěchu u publika bezesporu přispěly i tři krásné české herečky v rolích konferenciérek: Zdeňka Procházková, Valentina Thielová a Sylva Daníčková.

Láska k divadlu

V poslední době se o Sylvě Daníčkové v našich médiích píše především v souvislosti s Jiřím Šlitrem, s nímž žila od doby, kdy se seznámili na bruselské výstavě, až do jeho smrti v roce 1969. Zavzpomínala na něj v dokumentárním cyklu České televize Ještě jsem tady.Přes jeho divadelní kariéru jsem prožívala lásku k divadlu. Díky němu jsem u toho mohla být tak zblízka,“ pochvalovala si. V Divadle Semafor, které Jiří Šlitr společně s Jiřím Suchým založili v roce 1959, také účinkovala, například ve hře Šest žen Jindřicha VIII. nebo v dodnes velmi populárním muzikálu Kdyby tisíc klarinetů.

Tři hrozné věci

V České televizi také prozradila, že po okupaci v roce 1968, „když přišli Rusové“, Šlitr uvažoval o emigraci, ale nakonec si to rozmyslel. Právě toto těžké období se pro ni stalo zásadním životním předělem, kdy ji potkaly „tři hrozné věci“. Kromě okupace to byla náhlá smrt Jiřího Šlitra na Vánoce roku 1969, dodnes ne zcela vyjasněná. Navíc ztratila práci v novém týdeníku „Zítřek“, kde začala pracovat jako redaktorka. Nad vodou ji tehdy drželi rodiče, přátelé a knihy. A také další zajímavá práce. Měla to štěstí, že mohla vystupovat se světoznámým Černým divadlem Jiřího Srnce a díky tomu pobývala většinu času v zahraničí.

Skrytá poselství vědy

Později začala díky výborné znalosti několika jazyků překládat zahraniční literaturu. A po listopadu 1989 dokonce pracovala v tiskovém odboru Akademie věd a napsala úspěšnou knihu Skrytá poselství vědy, obsahující rozhovory s vynikajícími českými vědci.

Stále půvabná a elegantní, dnes již osmaosmdesátiletá dáma, si svůj věk pochvaluje a říká: „Stáří má velikou krásu a je také velikým obdarováním.“ Je báječné, že je ještě tady.

Adéla Hofmanová

Zdroj: Česká televize, Wikipedie

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz