Podle Martina Rozumka z Organizace pro pomoc uprchlíků je Česko v integraci běženců z Ukrajiny příběhem úspěchu.
„Počet lidí, kteří pracují a chodí do škol pořád roste. Až 72 % lidí v produktivním věku je pracovně aktivních, 93 % dětí chodí do školy,“ říká Rozumek a upozorňuje i na negativa. „Až 57 procent lidí žije pod hranicí chudoby. Každý druhý středoškolák, který by mohl chodit na střední školu, na ní nechodí. A to je problém,“ pokračuje.
Uprchlíci od státu dostali přes 16 miliard. Podle ministrů je vrací na daních |
Do budoucna je podle Rozumka potřeba nadále podporovat Ukrajinu, na kterou se uprchlíci nevrací, naopak další přichází. Dodává, že situace by se mohla za určitých okolností i zhoršovat.
„Situace na Ukrajině se nevyvíjí dobře a pokud by například padl Charkov, může přijít další vlna uprchlíků,“ vysvětluje a dodává, že v takovém případě je třeba zajistit lidem důstojné bydlení. „Pokud se stane, že uprchlíci budou končit na ubytovnách, tak následně hrozí i obchod s chudobou,“ upozorňuje. Česko by se dále mělo snažit poskytovat příchozím také psychologickou a psychiatrickou pomoc.
Chybí jazykové dovednosti i legislativa
Na mezery ve vzdělávání ukrajinských žáků upozorňuje také programová ředitelka společnosti Meta, která se zabývá vzdělávání, Kristýna Titěrová. Podle té se stále nedaří zapojit některé děti do českého vzdělávacího systému. Děti následně zůstávají naprosto mimo vzdělávací systém.
„Nejvíce potřebujeme upozorňovat na to, že ty děti jsou tady už dva roky a systém není schopný jim dát jazykovou podporu,“ říká. Žáci obvykle absolvují roční jazykový kurz, následně se o jejich jazykové znalosti už stát nijak zvlášť nezajímá.
Z uprchlíků budou bezdomovci, varuje sdružení kvůli změně příspěvku na bydlení |
„Po roce jazykové přípravy je velký propad. V loňském školním roce bylo 20 000 dětí podpořeno na jazykové přípravě. Letos je to 600 a ještě není jasné, jestli jde o děti z Ukrajiny,“ pokračuje. Pomoct by mohla předložená novela školského zákona. „Musíme je podpořit, jinak odcházejí po absolvování základní školy a to si nemůžeme dovolit,“ dodala Titěrová.
V současnosti má českou dočasnou ochranu přes 380 000 běženců z Ukrajiny. Podle Šimáčkové Laurenčíkové přichází týdně kolem 1 300 uprchlíků, což je podle ní stále vysoký počet.
Britové se uzavírají Ukrajincům. Zrušili víza pro příbuzné uprchlíků |
Zmocněnkyně ocenila, že zhruba 120 000 Ukrajinců s dočasnou ochranou je ekonomicky aktivních, pod úroveň své kvalifikace jich podle ní ale pracuje 61 procent. Vedle výuky češtiny a snazšího uznávání kvalifikací je také podle Šimáčkové Laurenčíkové potřebné zaměřit se na částečné úvazky.
Za jeden z prvořadých současných úkolů označila vládní zmocněnkyně přesun co největšího počtu ukrajinských uprchlíků z nouzového do běžného ubytování.
Podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové počet lidí v nouzovém ubytování klesá. Od září se podmínky nouzového ubytování dále zpřísní. „Tím, jak bude přicházet od září zásadní změna, konec roku bude velmi složitý,“ míní Faltová.
Setrvání uprchlíků podporuje půlka Čechů. Většinu jejich příchod neovlivnil |
Je podle ní nutné, aby ukrajinští běženci skutečně přešli od příštího roku do českého systému sociálních dávek. „Pokud toto dobře nezvládneme, můžeme se dostat do situace, kdy uprchlíci budou ve velkých sociálních problémech,“ míní Faltová. Vládní zmocněnkyně podotkla, že teprve potom, co běženci budou vpuštěni do systému běžných dávek, bude tento systém efektivní a spravedlivý.
