V džungli firemních dluhopisů zmizely lidem za deset let miliardy korun. Nový zákon má trh kultivovat
- Firmy vydaly za posledních deset let dluhopisy v hodnotě 634 miliard korun. Rok 2023 byl rekordní, firmy emitovaly dluhopisy za 96,2 miliardy korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Surveilligence.
- Zároveň každý třináctý emitent mezi lety 2013 a 2023 skončil v insolvenci. Nejčastěji se problémy objevovaly u takzvaných podlimitních dluhopisů. Celkem firmy, které se dostaly do insolvence, vydaly emise za 19 miliard korun.
- „Z důvodu neetického a nekalého jednání emitenta přišly o své investované prostředky tisíce investorů,“ popisuje výkonný ředitel agentury Surveilligence Jan Lálka.
- Od letošního ledna platí novela zákona, která trh s rizikovými dluhopisy více reguluje a tlačí na transparentnost. Podle expertů je důležité hlavně vzdělat malé investory.
Když mladoboleslavská strojírenská firma B&Bartoni v roce 2018 vydala dluhopisy za deset milionů korun, skoro doslova se po nich zaprášilo. Drobní investoři nakupovali tak nadšeně, že firma krátce na to vydala ještě druhou várku za dalších deset milionů. Firmu provázel v médiích příběh „exportéra, který nezná ztráty“. Zafungoval na víc než 300 lidí.
Jeseteři a trhaviny. Turecký konzul nalákal lidi na investici do Ruska, zůstaly po ní milionové dluhy
Číst článek
B&Bartoni využila v té době čím dál oblíbenější způsob k získání peněz na rozvoj společnosti mimo bankovní úvěry. Firemní nebo také korporátní dluhopisy jsou vlastně půjčky firmě, které místo bank poskytuje široká veřejnost. Firma obvykle přijde s nějakým projektem, na který potřebuje dostat finanční injekci.
Investorům, kteří jí poskytnou peníze, pak slibuje nejen jejich vrácení po předem domluvené době, ale také jejich zhodnocení o určitý úrok. V případě B&Bartoni firma sháněla peníze na rozšíření výroby a investorům slibovala úrokový výnos sedm procent.
Jak ukazuje aktuální analýza forenzní společnosti Surveilligence, loňský rok byl na dluhopisové trhu rekordní – firmy emitovaly dluhopisy za 96,2 miliardy korun. Mezi lety 2013 a 2023 vydaly firmy v Česku dluhopisy za 634 miliard korun. „Největší dluhopisové emise byly vydány bonitními a důvěryhodnými emitenty z řad českých bank, finančních skupin nebo významných průmyslových společností a lídrů v české ekonomice,“ zmiňuje analýza.
Škody za miliardy
Dluhopisový trh má ale i svá temnější zákoutí, v nichž každoročně mizí investorům desítky až stovky milionů korun. Za deset let podle analýzy Surveilligence skončilo v insolvenci celkem 125 emitentů, kteří vydali emise za 19,2 miliardy korun. To znamená, že skončil každý třináctý emitent.
„Jak vyplývá z veřejných zdrojů a z dokumentace předložené v rámci insolvenčních řízení emitentů v insolvenci, z důvodu neetického a nekalého jednání emitenta přišly o své investované prostředky tisíce investorů,“ říká výkonný ředitel agentury Surveilligence Jan Lálka. Od roku 2018 takto v Surveilligence evidují 19 tisíc přihlášek věřitelů v případě padlých emitentů. Podle Lálky číslo nemusí být konečné, protože část pohledávek skoupily vymahačské firmy.
Příběh firmy B&Bartoni tuto temnou stránku dluhopisových investic dobře ilustruje. Radiožurnál už vloni v létě popsal, že „exportér, který nezná ztráty“ skončil neslavně. Problém nastal ve chvíli, když měla na konci roku 2022 firma investorům vyplatit zpátky jejich jistiny. Peníze totiž nepřišly a majitel společnosti Tomáš Bartoň začal tvrdit, že došlo k nepřátelskému převzetí společnosti.
‚Exportér roku, který nezná ztráty.‘ Kvůli nesplacení dluhopisů je v insolvenci, po majiteli pátrá policie
Číst článek
Krátce na to podnikli ve firmě razii detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu, kteří následně obvinili z dotačních podvodů týkajících se nákupu výrobních strojů třináct lidí a tři firmy a to včetně Bartoně. Ten mezi tím stihnul zmizet a policie po něm stále pátrá. Podle informací Radiožurnálu odjel do Brazílie.
Bartoňova firma skončila v insolvenci, kterou na ni podali naštvaní věřitelé z řad podvedených investorů. Kromě toho podali i trestní oznámení kvůli podvodu s dluhopisy. „Domníváme se, že už od počátku byl záměr prostředky, které byly prostřednictvím dluhopisů vybrány, použít k jinému účelu, než jak bylo prezentováno,“ uvedla dříve pro Radiožurnál právnička Magda Vašinková z advokátní kanceláře Tomáš Rašovský, která věřitele zastupuje.
Podle aktuálního vyjádření Vašinkové se případem policie zabývá. „Trestní oznámení první šetřila kriminální policie Středočeského kraje. Na začátku února jsme obdrželi informaci, že trestní oznámení bylo postoupeno na Národní centrálu proti organizovanému zločinu.“
Investiční džungle
Prostředí firemních dluhopisů bývá někdy i kvůli podobným příběhům označováno za džungli. Dlouho v něm totiž nefungovala prakticky žádná regulace. Ředitel agentury Surveilligence Lálka zmiňuje, že toto období začalo v roce 2012, kdy Česká národní banka (ČNB) spolu s ministerstvem financí změnou zákonů rozvolnily podmínky pro emisi dluhopisů. „Kromě jiných podmínek tak zanikla povinnost nechat ČNB schválit emisní podmínky pro dluhopisy s celkovou emitovanou částkou do jednoho milionu eur (24,5 milionů korun podle aktuálního kurzu – pozn. red.),“ říká Lálka.
Prašivé dluhopisy
Nejrizikovější podnikové dluhopisy jsou označovány jako prašivé dluhopisy (z anglického „junk bonds“). Tyto prašivé dluhopisy jsou spojeny s vysokým výnosem, ale také se značným rizikem. „I když část jejich distribučních sítí, pokud jsou distribuovány licencovanými obchodníky, spadá pod silnou regulaci dozorových institucí, regulace se nevztahuje na další distribuční kanály,“ říká Lálka. To se týká třeba prodeje přímo emitentem, spadají do toho ale také internetové platformy a tržiště, multi-level marketingové sítě a podobně. „To nekontrolovatelně nabízejí vysoce rizikové, pochybné nebo přímo podvodné emise nezkušeným investorům,“ vysvětluje.
Vznikly tak dvě kategorie dluhopisů: neregulované podlimitní dluhopisy a o něco více kontrolované nadlimitní. „Vydání malých ‚podlimitních‘ emisí podnikových dluhopisů se stalo absolutně neregulovanou, prakticky nehlídanou a velmi rizikovou částí investičního trhu,“ dodává Lálka.
Ukazují to i čísla agentury Surveilligence. V insolvenci skončil v průměru každý třináctý emitent, který vydal dluhopisy v období mezi lety 2013 a 2023. Podlimitní emise končily v insolvenci častěji než emise nadlimitní. V insolvenci skončilo 7,2 procenta podlimitních emisí a šest procent nadlimitních emisí.
Problémoví emitenti navíc podle analýzy Surveilligence končí v úpadku poměrně brzy. Téměř polovina emitentů, kteří se ocitli v úpadku, se do něj dostala do tří let od prvního vydání dluhopisů.
Zmíněná analýza pak odhalila ještě jeden trend. Až polovina emitentů vůbec nepublikovala své finanční výkazy ve sbírce listin za období, které předcházelo vydání dluhopisů. O firmě si tak reálně neměli investoři jak zjistit základní informace. „Tento výsledek poskytuje tristní obrázek o transparentnosti emitentů a o naivitě investorů, kteří investovali své prostředky do společností, o kterých nemohli mít dostatečné informace,“ říká Lálka.
‚Letadla‘ a tipaři
Celkově se podle Lálky na trhu s dluhopisy objevuje několik způsobů, jakými podvodníci obírají investory o peníze. První je klasické Ponziho schéma nebo takzvané letadlo. Vydavatel dluhopisů v takovém případě často slibuje investorům velmi vysoké zhodnocení jejich vkladů. Reálně ale jejich peníze nijak nezhodnocuje a jen vybírá peníze od stále nových a nových lidí. Část si nechává pro sebe a zbytek používá alespoň k částečnému vyplácení investorů, které nalákal dřív.
„Tento systém však funguje pouze do té doby, dokud přicházejí noví investoři, kteří vkládají nové prostředky. Když už emitentovi nezbydou žádné peníze na vyplácení závazků, zkrachuje,“ dodává Lálka.
Kromě Ponziho se na trhu objevují předem promyšlené podvody. „Emitent v čase vydání dluhopisů již věděl, že je nebude schopen splatit,“ popisuje Lálka. Obvykle to probíhá tak, že podvodník založí firmu, přes kterou vydá dluhopisy. Na ně naláká důvěřivé investory, od nichž vybere peníze. Ty následně z firmy vyvede. Zůstane prázdná skořápka, kterou pak nechá zlikvidovat v insolvenčním řízení.
Škoda přes miliardu a 564 podvedených. Policie stíhá tři muže z firmy Cryfin za investice s kryptoměnami
Číst článek
Analýza zmiňuje ještě jeden fenomén, který se dluhopisového trhu týká. Tím jsou nejrůznější online tržiště a sítě zprostředkovatelů, přes které firmy většinou své dluhopisy nabízejí. „Jedním z důvodů expanze emitovaných dluhopisů je zjednodušení jejich distribuce a marketingu pro drobné retailové investory pomocí webových platforem, poradců a zprostředkovatelských agentur,“ říká Lálka. Nechybí ani multi-level marketingová schémata.
Chování některých těchto prodejců pak podle Lálky také patří k temné části dluhopisového trhu. „Prodejci, kteří se prezentují jako renomovaní investiční experti a kteří jsou motivovaní vysokými provizemi v řádu vyšších jednotek procent z celkové hodnoty investice, cíleně uvádějí v omyl nezkušené a důvěřivé investory,“ popisuje dlouholetou praxi ředitel forenzní agentury.
Snaha o regulaci
ČNB si podle Lálky postupně uvědomila vznikající kritickou situaci, a tak v květnu 2017 vydala dokument nazvaný Desatero pro drobné investory do podnikových dluhopisů.
„Tento materiál v obecné rovině upozorňuje na to, že tyto investice jsou rizikové a že schválené prospekty dluhopisových emisí od ČNB neznamenají garanci kvality dluhopisu,“ říká Lálka.
V roce 2020 přišla první větší úprava zákona. Dluhopisy nově musely mít ISIN – identifikační označení dluhopisu podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů.
V emisních podmínkách musel emitent uvádět, jak moc podléhá dohledu ČNB. Navíc musel zmínit, že ČNB při schvalování emise nekontroluje finanční situaci firmy a nezaručuje splacení dluhopisů. Dříve totiž docházelo k případům, kdy někteří vydavatelé dluhopisů za pomoci různých formulací vytvářeli dojem, že ČNB garantuje vyplacení dluhopisů. Což nebyla pravda.
‚Neustále kontrolují kurzy.‘ V poradnách se začínají objevovat závislí na investicích a akciích
Číst článek
Nejnovějším krokem, který má dluhopisový trh kultivovat, je loňská novela ministerstva financí platná od začátku letošního roku. Novela přinesla dohled ČNB právě do oblasti podlimitních dluhopisů. Podle mluvčího ministerstva financí Petra Habáně se zároveň rozšířily požadavky na to, co musí firmy uvádět v prospektech k vydaným dluhopisům, aby mohli investoři vyhodnotit, na kolik jsou rizikové.
„Primární je zde požadavek na uveřejnění účetní závěrky, nicméně jsou zde uvedeny i další požadavky na zpřístupnění informací, které by měly být již dnes zveřejněny,“ zmiňuje Habáň. „Podle zákona o dluhopisech musí emisní podmínky dluhopisu nabízeného v rámci podlimitní veřejné nabídky obsahovat například i plánovaný poměr cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu, a to alespoň do dvanácti měsíců před datem splatnosti,“ uvádí.
Za porušení povinností hrozí emitentovi nebo osobě nabízející tyto dluhopisy pokuta až jeden milion korun.
Podle Lálky bude důležité, aby ČNB tato pravidla skutečně vymáhala. „Na jedné straně podporujeme tyto změny a věříme, že pomohou s kultivací trhu a obranou investorů. Na straně druhé ale samotná novela nestačí,“ říká. „Musí být zavedena další pravidla aktivní obrany investora – vzdělávání trhu o rizicích dluhopisů, o možnostech prověřování emisí a emitentů, a zamezení prodeje zjevně podvodných emisí,“ dodává.
S nutností vzdělávání investorů souhlasí i advokát Petr Sprinz z advokátní kanceláře Resolv a člen Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka. Podle Sprinze je ještě prostor pro zlepšení v regulaci zprostředkovatelů dluhopisů. „Rozšířit třeba osobní zodpovědnost osob, které dluhopisy prodávají. Aby to nebylo tak, že oni získají svou provizi za zprostředkování, ale za problémy, které potenciálně vzniknou třeba až za několik let, neponesou žádnou zodpovědnost,“ nastínil pro Radiožurnál.
