Hlavní obsah

Expremiér Nečas neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Bývalý předseda vlády Petr Nečas na archivním snímku.

Reklama

Nejvyšší soud odmítl Nečasovo dovolání v kauze zneužití Vojenského zpravodajství, kdy ve prospěch své manželky podal křivou výpověď.

Článek

Někdejší premiér Petr Nečas (ODS) neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu, uvedla v pondělí večer Česká televize (ČT). Za křivou výpověď v kauze zneužití Vojenského zpravodajství Nečasovi odvolací soud loni v květnu potvrdil roční podmíněný trest a peněžitý trest ve výši 100 000 korun. Nečas se tak stal prvním pravomocně odsouzeným bývalým premiérem České republiky v trestní kauze.

Dovolání podal Nečas už loni v květnu, k nejvyšší instanci do Brna doputovalo v září. Jeho právník Adam Černý dříve ČTK sdělil, že verdikt nad Nečasem je v rozporu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu. Nečas podle pravomocného rozsudku dvakrát křivě svědčil u soudu ve prospěch své manželky Jany Nečasové (dříve Nagyové).

Obvodní soud i odvolací senát dospěly k závěru, že Nečas se snažil vyvinit svou manželku i tři její spolupachatele – vojenské zpravodajce. Soudy poukázaly na to, že Nečas měl v kauze Vojenského zpravodajství možnost odmítnout výpověď vůči blízké osobě, což neučinil. Zároveň byl řádně poučen o tom, že v takovém případě musí mluvit pravdu.

Nečasova někdejší milenka a šéfka jeho kabinetu Nagyová nezákonně nařídila zpravodajcům, aby sledovali premiérovu první manželku Radku a také dva zaměstnance Úřadu vlády. Nečas tvrdí, že požádal svou tehdejší šéfku kabinetu Nagyovou, aby mu zprostředkovala pomoc zpravodajců, protože cítil obavu o své bezpečí. Soudy ale dospěly k názoru, že iniciátorkou sledování byla výlučně Nagyová, která chtěla získané informace zneužít k osobnímu prospěchu. Kauza vedla v roce 2013 k pádu Nečasovy vlády.

Případy ze Šlachtovy razie

Případ „trafik“

Foto: Hanuš Hanslík

Jana Nečasová, v roce 2013 Nagyová.

  • Zásah na Úřadu vlády se v červnu 2013 týkal případu, v němž si trojice exposlanců ODS Marek Šnajdr, Ivan FuksaPetr Tluchoř nechala slíbit lukrativní posty ve státních firmách výměnou za to, že složí mandát poslanců, a nechá tak projít vládní daňový balíček, s nímž v roce 2013 nesouhlasili. Všichni byli zadrženi a skončili ve vazbě. Zhruba měsíc po razii je však dostalo na svobodu rozhodnutí Nejvyššího soudu. Jejich stíhání bylo poté zastaveno, protože jednání, ve kterém policie spatřovala trestný čin, bylo kryto poslaneckou imunitou. Všichni tři nakonec získali odškodnění: Dohromady šlo o 1,9 milionu.

Reklama

Doporučované