Mladí vnímají, že starší generace o jejich názory nestojí. Je to alarmující, varuje Strachota

19. únor 2024

Největšími problémy České republiky jsou podle středoškoláků zadluženost, ekonomická situace a nekvalitní školství. Jen 15 % z nich se přitom domnívá, že může ovlivnit řešení problémů ve svém okolí. „Vnímají, že starší generace a svět dospělých o jejich názory až tolik nestojí. Když jim nabídneme prostor, ve kterém mohou své názory projevit, tak ho většinou využijí,“ upozorňuje Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni.

Stále více středoškoláků je podle výzkumu přesvědčeno, že demokracie je nejlepší způsob vlády, konkrétně 52 procent, což je o oproti roku 2017 nárůst o více než 15 procent. Od roku 2009 také permanentně narůstá pozitivní hodnocení členství Česka v Evropské unii a NATO, které kladně vnímá 79, respektive 84 procent respondentů.

Kdybych měl vybrat jednu věc, která by zlepšila spokojenost mladých se životem a školou, tak je to zkvalitnění výuky.
Karel Strachota

„Vnímají NATO jako garanta bezpečí jak pro ně, tak pro celou Evropu. Je to garance toho, že válka, která probíhá kousek od nás na Ukrajině a kterou tři čtvrtiny z nich vnímají jako ohrožení, se nás nedotkne,“ uvádí Strachota.

Čtěte také

Proměňuje se ale také pohled mladých na období před rokem 1989 – tři čtvrtiny středoškoláků považují současné životní podmínky za mnohem lepší než v socialistickém Československu. „Výrazně se to posunulo, ještě před 10 lety to bylo 50 na 50,“ připomíná.

Studenti také intenzivně vnímají téma financování školství a platy nepedagogických pracovníků – i proto také považují nekvalitní školství za jeden z největších problémů státu. „Říkají, že se ve škole učí věci, které nebudou v životě potřebovat. Kdybych měl vybrat jednu věc, která by zlepšila jejich spokojenost se životem a školou, tak je to zkvalitnění výuky,“ míní.

Mediálně (ne)gramotní?

Za nejvíce alarmující zjištění považuje Strachota klesající počet mladých, kteří věří tomu, že mohou ovlivnit řešení problémů v obci, kde žijí, i v rámci republiky. „Od roku 2009 ubývá mladých, kteří říkají, že se mohou občansky angažovat. Je jich 15 procent, před třemi lety jich bylo 28 procent,“ upozorňuje s tím, že v Česku chybí strany, které by myslely na mladé lidi nad rámec obecných deklarací.

Strany, u kterých bych očekával, že budou na mladé lidi cílit, to nedělají. Naopak roste obliba hnutí ANO a mírně posiluje také ODS.
Karel Strachota

Součástí průzkumu je i část týkající se politických preferencí. Oproti předchozímu šetření prý výrazně propadli Piráti a dramaticky poklesla podpora TOP 09, a to ze zhruba čtvrtiny na 8 procent. Naopak roste obliba hnutí ANO a mírně posiluje také ODS.

„Strany, u kterých bych očekával, že budou na mladé lidi cílit, tak to nedělají. Navíc Piráti účastí ve vládě ztrácejí svůj rebelský rys, který je části lidí sympatický,“ soudí Strachota.

Čtěte také

Zároveň konstatuje velký rozdíl v tom, jak odpovídají studenti gymnázií a odborných škol. Liší se například i v míře mediální gramotnosti, zvláště učňové jsou náchylnější k manipulacím. Dvě třetiny středoškoláků čerpají informace primárně ze sociálních sítí, zároveň je prý ale mýtem, že je přejímají nekriticky.

„Uvědomují si, že to prostředí je toxické a manipulativní, plné dezinformací a zkreslených sdělení. Vnímám to ale jako pojmenování stavu, protože když se ptáte, zda má být problematický obsah regulovaný, tak většina řekne, že ano. Vnímám to jako výzvu pro nás,“ zdůrazňuje Karel Strachota.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související