18°C
Vytvořil jste si někdy na sociálních sítích anonymní profil?
„Ne, a vím, kam tím míříte. Ale je to nesmysl.“
Takže jste četl komentář Josefa Maršálka o lidech, kteří ho pronásledují a snaží se mu kazit reputaci?
„Cukrářský kolektiv je malý, takže mi někdo poslal Pepovo prohlášení na instagramu, kterým se do mě snažil nesmyslně agresivně trefovat. Jsem si jistý, že to bylo na mě, protože se to u něj na profilu objevilo hned poté, co jsem se zastal lidí, které Pepa napadal. Respektive, že by měli jít za nejbližším zemědělcem, pokud nemají co na práci a mají potřebu komentovat jeho chování v Peče celá země. Ale to je přesně Pepa. Jakmile s ním někdo nesouhlasí, ihned ho pošle na pole. Já i Pepa máme otevřený profil. Může se na něj podívat kdokoliv. Nemám důvod se za něco schovávat.“
Mimo jiné vás obvinil z vykrádání nápadů!
„Zrovna tohle mě hodně zamrzelo, protože jsem jeden z mála, který ve své kuchařce vždy přiznal, že má recept od někoho jiného. Velmi se ohrazuji proti tomu, že bych mu něco vykradl. Josef uvádí, že žádný nový recept vymyslet již nelze, s čímž nesouhlasím, ale sám čerpá recepty z cizích zdrojů. Recept potom pouze lehce poupraví podle sebe a vydá ho zcela za svůj. Na recepty samozřejmě neexistuje jakýkoli patent. Celý jeho útok mi přišel přehnaný a nemám pocit, že bych reagoval za hranou. Citoval jsem pouze jeho slova a snažil se zastat diváků, kteří mu psali. Nevnímám to jako chybu.“
Takže není pravda, že by vás tlačil nahoru a křtil vám knihu?
„Pepa mi kuchařku pokřtil, ano, to je pravda. Nijak mě ale nikde netlačil. Když cokoli vydal, rád jsem si to vždy koupil, abych ho podpořil. Jedno vydání jsem dostal a druhé kupoval jako dárek. Vždy jsem mu taky všechno sdílel na sociálních sítích. To by ale Josef jen tak sám neudělal. Naopak, když jsem natočil pro Českou televizi doprovodný dokument k Peče celá země o zákulisí, jeho přátelé mi začali psát ošklivé zprávy.“
Jak to?
„V dokumentu jsem totiž zmínil, že nejdůležitějším člověkem pro pořad je Zlatka Otavová. To se ale Pepovým přátelům vůbec nelíbilo a začali mě slovně napadat. Argumentovali tím, že Zlatka tam není nejdůležitější osoba a že lžu. Ano, je to práce sto padesáti lidí. Chtěl jsem ale upozornit i na důležité lidi v zákulisí. Všechno není ve skutečnosti jen takové, jak pak vidíte na obrazovkách.“
Dříve jste chodil na Maršálkovy křty kuchařek a vnímala jsem vás jako kamarády. Co se mezi vámi vlastně stalo?
„Po odvysílání první řady Peče celá země, ve které jsem skončil na bramborové příčce, jsme spolu vycházeli velice dobře. Byli jsme dobří přátelé, stejně jako všichni ostatní soutěžící z první řady. On se pak objevil v jednom diskuzním pořadu u Lukáše Hejlíka, kde hrozně střílel do vlastních řad. Tvrdil, že čeští cukráři dělají všechno špatně. Přitom sám v gastru nepracuje.“
Ale ve své knize popisuje léta strávená v britském obchodním domě Harrods a pečení zákusků i pro britskou královnu. Takže zkušenosti z minulosti má!
„To je samozřejmě pravda a nerozporuji to. I když v některých rozhovorech uvádí, že pracoval na pozici pastry chef (šéfcukrář odpovídající za přípravu těsta, výrobu pečiva a dezertů, pozn. red.). Jinde zase uvedl, že mu tuto pozici nabídli a on ji odmítl. Josef se pyšní úspěchy, které ale nelze ověřit. Zkuste kontaktovat Lady Gaga a zeptat se, jak jí chutnalo od Josefa Maršálka. Nicméně Pepa nevlastní cukrárnu a v gastronomii nepracuje. Momentálně je to spíše ‚instagramový‘ člověk a mezi cukráři není brán příliš vážně. To je ale logické, protože se zaměřuje na amatérské pečení. Profesionály z oboru zarážejí jeho odvážné názory. Jedná se totiž o lidi, kteří nejsou sice veřejně známí, ale tvrdě pracují. Jakmile Pepovi někdo něco vytkne, argumentuje tím, že mu závidí. Já ale takový nejsem. Jsou pouze lidé, které velice obdivuji.“
A Josef Maršálek mezi ně nepatří?
„Josefa velmi obdivuji za úžasný marketing, který se mu povedlo vytvořit. Taky se mi líbí stylizace jeho kuchařek, respektive fotografie k receptům. A obdivuji ho i za to, jak je úspěšný na sociálních sítích. Musí za tím být spousta hodin práce. Co se ale týká Josefa jako cukráře, je můj obdiv menší. Nikdy jsem od něho nic nejedl. Ono od něho vlastně není možné nic ochutnat. Sice každoročně prodává cukroví, ale pečení má na starosti jeho tým, tedy sestra Zuzana. Takto veliké množství není schopen člověk upéct sám a je slušností to přiznat. Nerad bych působil jako nepřející blb. Jen se mi nelíbí, když někdo káže vodu, nebojí se útočit, ale sám kritiku, byť upřímnou a konstruktivní, nesnese a ihned vše schovává za závist. Bez kritiky by se nikdo nikdy neposunul. Jednou mi Josef sám řekl, že mám na sebe přehnané nároky. Ano, asi mám. Ale to kvůli tomu, že se chci posunout přirozeně dál. Lidé kolem mě se Josefa bojí, ale mně už o nic nejde...“
Pojďme se vrátit zpět k tomu, co mezi vámi nastolilo ne moc přátelské vztahy…
„Josef například velmi nehezky kritizoval Přemka Forejta za to, že natočil reklamu pro fastfoodový řetězec. Dále také kritizoval cukráře kvůli používání ‚éček‘ v receptech. Přitom používá zlaté postřiky obsahující podobné složení. Takže je na tom ve finále úplně stejně. Po tomto výstupu u Lukáše Hejlíka navíc vytvořil spolupráci se známou limonádou, která se skládá pouze z konzervantů, dochucovadel, vody a umělého cukru. Pochopitelně nejen jeho fanoušky tato spolupráce zamrzela a začali mu psát. I já mu napsal zprávu: Pepo, nediv se. Mě to taky překvapilo. Něco těm lidem vyčítáš a pak to sám uděláš. Ale chápu to. Jsou to peníze. A koho chleba jíš, toho píseň zpívej... Po přečtení zprávy si mě obratem zablokoval. Takto odstřihnul i spoustu dalších lidí, kteří mu dříve hodně pomáhali.“
Cítíte, že u něj máte nějaký nesplacený dluh? Tedy něco, za co byste mu měl být vděčný?
„S Pepou jsme zažili i hezké časy, to nerozporuji a jsem za ně moc rád. Nepochopil jsem ale jeho výrok, že by mě někam dostal a pomáhal mi. Do Alcronu jsem se dostal sám a kuchařku jsem vydal bez jeho pomoci. Žádnou práci či spolupráci mi také nikdy nedohodl. Vlastně jednou ano. Měl upéct dezerty na křest jedné knihy, ale na pečení neměl čas. Takže mi den před akcí oznámil, že potřebuje, abych dezerty na druhý den upekl já. Taky je pravda, že jsem ho občas požádal o radu.“
Možná tím myslel pomoc v Peče celá země?
„Josef veřejně tvrdí, že jsou soutěžící z pořadu Peče celá země známí díky němu. Známí jsme nicméně díky pořadu, ne díky porotcům. Tento výrok směřoval třeba i na vítězku Petru Burianovou, která ale vyhrála svou šikovností. Pořad Peče celá země je ohromný projekt České televize, který Pepu zviditelnil, vlastně i nás soutěžící, ale není to Pepova soutěž. Je tam stejně zaměstnaný jako Tereza Bebarová či Václav Kopta. A o všem tam rozhoduje mnoho lidí. Josef s námi během soutěže nekomunikoval a radit nám ani nemohl. Kdo nám ale pomáhal, byla technoložka Zlatka Otavová. Ta mě i po soutěži naučila nejvíce a také jsem jí patřičně vděčný. Sám Josef dlouho tvrdil, že Zlatka je opravdu nejdůležitější člověk na natáčení. A později ji také odstranil ze seznamu svých přátel. Podle mě v ní vidí konkurenci. Přitom Zlatka ho nechala přespávat ve svém bytě dva roky. Dodnes nechápe, co se stalo...“
Vidíte, její jméno jako laik slyším v souvislosti se soutěží poprvé!
A to je právě veliká škoda, že technologa v show nejen neuvidíte, ale není tam ani nijak zmíněn. Ve slovenské verzi to normálně je. Pro soutěž je zásadní. Musí zpracovat každý recept, objednat veškeré suroviny, pomůcky či pečící techniku. Zlatka také vytváří každou technickou výzvu, kterou pak vidíte na obrazovce, protože porotci by na to neměli čas. Ti na natáčení nemají čas upéct ani sušenku.“
Do třetí řady se prý přihlásily čtyři stovky uchazečů. Tušíte, podle jakého klíče byli soutěžící nakonec vybráni?
„To vám samozřejmě přesně neřeknu. Ale při castingu se záměrně vybírají rozmanité typy soutěžících, kteří diváky zaujmou na první pohled. Díky tomu si každý najde svého favorita. Dále je nutné, aby se uměli dobře vyjadřovat a samozřejmě uměli péct. Ale jen o něm tahle soutěž není...“
Jste s účastníky show pořád v kontaktu?
„Jsme rozesetí po celé České republice, takže to není úplně jednoduché. V dubnu máme ale sraz všech řad, takže se moc těším. Josef ale setkání odmítl. Vztahy mezi soutěžícími se samozřejmě průběžně vyvíjely. S někým jsme se skamarádili více a posléze se pohádali. Nyní jsme ale znovu zadobře. Časem se to všechno zlepšilo a jsme rádi, když se potkáme. Naopak od Pepy se všichni dost distancovali, což je patrné například při křtech jeho knížek. Na poslední křest nebyla již pozvaná ani Petra Burianová, Zlatka ani Míša Landová. Jakmile mu nejsou lidé dostatečně vděční, odstřihne je.“
A sledujete letošní třetí řadu Peče celá země?
„Méně, než bych chtěl. Bohužel na sledování nemám příliš času. Nicméně jsem se byl podívat na natáčení a v zákulisí. Všichni jsou moc šikovní, ale nejblíže jsem měl k Antonínovi. Velmi se mi líbila jeho přirozenost, smysl pro humor a to, že nic nehrotil. Již v druhé řadě byli tací, kteří před konkurzem navštěvovali kurzy pečení a jejich cílem bylo soutěž vyhrát. Tonda na mě působil velmi sympaticky a myslel jsem, že v soutěži zůstane déle. Vnímal jsem ho jako přirozeného šestnáctiletého kluka, co se nebojí v televizi porovnat s lidmi, kteří pečou celý život.“
Proč jste měl potřebu zastat se diváků, kteří Josefu Maršálkovi vytýkali, že jako porotce některým soutěžícím nadržuje?
„Zarazilo mě už jeho podobné prohlášení v pořadu StarDance: Všechny ráno vyhnat na pole, to se udělá práce! Tento výrok jsem vůbec nepochopil a přišlo mi to poněkud arogantní. Kdo má jiný názor, tak by měl jít na pole?“
Po první řadě Peče celá země se vyměnila porotkyně a nikdo nevysvětlil proč. Víte o tom něco?
„Mezi Mirkou van Gils Slavíkovou a Josefem vznikly na natáčení spory. Českou televizí se nese šuškanda, že Josef stanovil ultimátum – buď bude v druhé řadě účinkovat on, nebo Mirka. Nakonec ustoupila ona a s Českou televizí vytvořila jakousi dohodu, o tom, že funkci porotce odmítne ona. Všeobecně se ale ví, že Josef s Mirkou nemají dobré vztahy. Toho si ostatně všimli i fanoušci na instagramu. Když se na jedné fotce objevila jeho i její knížka, tak Josef její knihu začernil či nějak zakamufloval. Josefovi k úspěchu pomohlo hodně lidí, Pepa je ale dost zadupal. A ani se tím netají. To mě zaráží. Přitom nikdo neděláme neurochirurgii, panebože, ale děláme s vejci.“
Říkáte o sobě, že jste kadeřník i cukrář. Čemu se momentálně věnujete víc?
„Obojí mě baví. Momentálně připravuji další kuchařku. Nevymýšlím úplně své recepty, ale předávám dál to, co funguje. Můj první díl obdržel hodně pozitivní kritiky díky tomu, že si na nic nehraju a postupy píšu srozumitelně. Začínal jsem jako amatér. Nyní se mé zkušenosti snažím amatérům předat zase já a mám z toho velkou radost. V cukrářském odvětví jsem si našel hodně přátel, snažíme se spolupracovat a ne konkurovat. Nikdo nenakrmíme celou Prahu. Pepovy kuchařky si lidé kupují spíše proto, že jsou vhodné jako dárek nebo budou vypadat dobře na poličce. Kdo má doma gel z růží? Pepa používá vzácné a speciální ingredience. Naopak já se snažím o to, aby měli lidé suroviny doma.“
Máte pocit, že v tomhle rozhovoru nezaznělo něco, co by zaznít mělo?
„Josefovi opravdu nezávidím, přeji mu jen to nejlepší. Jen mě mrzí, jak se změnil. Byli jsme super parta, ale pak začal ničit lidi, kteří se mu nehodí do krámu. Zmizela veškerá pokora a zůstal samozvaný král. Obdivuju všechny cukráře, kteří se tímto řemeslem uživí, protože je sice krásné, ale opravdu náročné. Nemyslím, že jsem lepší člověk, jen protože umím přijmout cizí názor nebo kritiku. Každý jsme nějaký a žijeme, jak nejlépe umíme. Takže Pepo, ať se daří!“
