Plzeňský kraj je i díky dálnici D5 a dlouholeté tradici průmyslovou oblastí. I když se v poslední době hodně mluví o mezikvartálním nízkém růstu HDP, žádné velké propouštění se v regionu nekoná. A když zaměstnavatelé propouštějí, je to pozvolné a stojí za ním spíš automatizace a robotizace. Tak situaci na pracovním trhu popsal manažer projektu Pakt zaměstnanosti Plzeňského kraje Marcel Gondorčín.
Celý magazín |
„S některými firmami jsme se bavili před dvěma lety. Tehdy si stěžovaly, že roboti jsou drazí a raději přijmou pracovníky přes pracovní agentury. Od té doby ale změnily názor a v poslední době do automatizace a robotizace investují. Zjistily totiž, že pracovníci na trhu stále nejsou, že cena robotů se snížila, ale naopak cena práce šla nahoru, takže jsou nakonec roboti levnější než pracovníci,“ přiblížil Gondorčín.
Že se krize zatím nekoná podle něj vyplynulo i z konference, která proběhla na konci minulého roku a účastnilo se jí asi 100 zaměstnavatelů z Plzeňského kraje. „Hlavním tématem stále byl nedostatek pracovních sil a volání firem po tom, aby mohly flexibilněji a snadněji získávat pracovníky ze zahraničí a zařazovat je do firem jako kmenové zaměstnance,“ popsal Gondorčín.
Zatím prý nemá signály, že by ke krizi mělo dojít, spíš dochází k pomalému a jistému snižování pracovních míst. „Zatím firmy jedou, zakázky mají, nebezpečí nevnímáme. Jisté ale je, že model levné pracovní síly v montovnách je dlouhodobě neudržitelný. Naštěstí se zatím postupuje evoluční cestou postupného snižování pracovních míst díky automatizaci a robotizaci, než že by se zavírala jedna továrna za druhou,“ přiblížil odborník na pracovní trh.
Trápí ho hlavně to, že deváťáci v Plzeňském kraji nemají zájem o strojařské obory. „Tyto obory máme na školách naplněné třeba z 50 procent, někde ani ne, absolventi by přitom zaměstnání našli. Raději jdou na automechanika nebo na gastroobory, kde mají menší pravděpodobnost, že najdou práci,“ popsal Gondorčín. Dost často se nakonec rekvalifikují na jiný obor. „Nejčastěji jde právě o automechaniky, kuchaře či kadeřnice,“ uvedl Gondorčín s tím, že je škoda, když vniveč přijde čas, který na škole strávili.
A jaká jsou poslední čísla týkající se nezaměstnanosti v Plzeňském kraji? Martina Bydžovská z Paktu zaměstnanosti na jeho webu uvedla, že podíl nezaměstnaných osob vzrostl v prosinci ve srovnání s listopadem na hodnotu 2,9 procenta, počet neobsazených pracovních míst se zvýšil o 0,4 procenta. Počet uchazečů o zaměstnání meziměsíčně vzrostl o 812 osob, aktuálně Úřad práce eviduje 12 250 osob. Nově zaevidováno bylo 1 961, naopak 1 149 uchazečů z evidence během prosince odešlo.
Meziměsíční nárůst počtu nezaměstnaných byl zaznamenán ve všech sedmi okresech Plzeňského kraje, nejvíce v okresech Klatovy, kde to bylo o 18 procent, v Tachově o 9 procent. Pokles tak nebyl zaznamenán v žádném z okresů Plzeňského kraje.
Jak uvedla Bydžovská, podíl nezaměstnaných stejný, nebo vyšší než krajský průměr, vykázalo pět okresů, nejvyšší byl v okrese Rokycany, a to 3,6 procenta. Nejnižší podíl nezaměstnaných byl zaznamenán v okrese Plzeň-jih, a to dvě procenta.
Oproti listopadu se v prosinci počet volných pracovních míst mírně zvýšil o 81 na celkových 20 386. Na jedno volné pracovní místo tak připadalo v průměru stále 0,6 uchazeče, z toho nejvíce v okrese Klatovy (1 uchazeč). Naopak nejméně (0,4 uchazeče) na jedno volné pracovní místo připadá v okrese Plzeň – jih a Tachov.