náhledy
Až do konce dubna je v nové budově Národního muzea k vidění výstava Bílou stopou. Vznikla ve spolupráci se Svazem lyžařů České republiky, který slaví 120. výročí svého založení. K vidění jsou medaile zapůjčené od legend, jako je Ester Ledecká a Kateřina Neumannová, čepice Jiřího Rašky či pohár věnovaný T. G. Masarykem.
Autor: Národní muzeum
Většina exponátů pochází se sbírek Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea. Menší část získali kurátoři přímo od samotných sportovců nebo jejich dědiců.
Autor: Národní muzeum
První místnost je věnovaná počátkům lyžování v českých zemích. To se může pochlubit hned několika „nej“. Na konci 19. století tu vznikly nejstarší lyžařské kluby ve střední Evropě. Samotný Svaz českých lyžařů byl založen v roce 1903 jako první národní lyžařský svaz na světě.
Autor: Národní muzeum
Velké místo v této části patří Josefu Rössleru-Ořovskému (v popředí uprostřed), který v roce 1886 do Česka nechal dovézt první lyže. A to tak trochu omylem. Původně chtěl jako předseda a zakladatel bruslařského klubu objednat pouze brusle. Norský prodejce sportovního náčiní si však název Bruslařský klub špatně vyložil jako „Bruslar ski klub” (Bruslarův lyžařský klub) a poslal mu také nabídku lyží, které Ořovského okamžitě zaujaly.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Kurátorkou výstavy je Lucie Swierczeková, která pracuje v Archivu Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea. Pod její taktovkou bylo do výstavy zařazeno také několik dobových videí.
Autor: Národní muzeum
Velká pozornost je věnovaná závodům. První lyžařské závody se u nás konaly na jilemnickém vrchu Kozinec a v moravském Lukově u Holešova už v roce 1893. Na snímku lyžařské závody v Lomnici nad Popelkou 27. ledna 1940.
Autor: Národní muzeum
Od té doby lyžařů, a tedy i závodů rychle přibývalo. Většinou je organizovaly místní spolky. Tento plakát upomíná na „Závody na lýžích“ v roce 1902.
Autor: Národní muzeum
Největší pozornost návštěvníků se soustředí na tragický příběh Bohumila Hanče a Václava Vrbaty, kteří zahynuli při závodě na 50 kilometrů v Krkonoších 24. března 1913.
Autor: Národní muzeum
Některé z archiválií upomínajících na Hanče a Vrbatu jsou na výstavě také ke zhlédnutí.
Autor: Národní muzeum
Návštěvníci si můžou prohlédnout oděvy, ve kterých se lyžovalo na konci 19. století. Podle kurátorky Lucie Swierczekové jsou lyže, které drží figurína, tradičně připisované Bohumilu Hančovi.
Autor: Národní muzeum
Ve sbírkách Národního muzea se nachází i plakát, upozorňující na závod, při kterém v roce 1913 zahynuli Bohumil Hanč a Václav Vrbata.
Autor: Národní muzeum
Nechybí ani několik předmětů Růženy Beinhauerové, jedné z nejlepších prvorepublikových lyžařek. Průkaz z roku 1938 ji opravňoval ke sníženému jízdnému během tréninku ve Švýcarsku.
Autor: Národní muzeum
Návštěvníci narazí také na Annu Hanušovou, která bývala průkopnicí českého ženského lyžování. V roce 1909 se stala první ženou, která startovala v závodě na 50 kilometrů. Na snímku její legitimace pro Český Ski Klub Praha.
Autor: Národní muzeum
Svaz lyžařů České republiky vyhlašuje v anketě Král bílé stopy nejlepšího českého lyžaře, a to každoročně už od roku 1973. Trofejí pro vítěze je tato koruna.
Autor: Národní muzeum
Výstava mapuje dějiny lyžování v českých zemích od konce 19. století až po současnost. Zaobírá se nejen domácími úspěchy, ale také cestami českých lyžařů do zahraničí.
Autor: Národní muzeum
Součástí výstavy je také celá řada dobových fotografií. Na nich si mohou návštěvníci prohlédnout třeba skokana Rudolfa Burkerta. Do dějin československého sportu vstoupil v roce 1928 ziskem první medaile na zimních olympijských hrách.
Autor: Národní muzeum
Mezi cenné exponáty patří pohár pro mistrovství světa v Janských Lázních, věnovaný prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem z roku 1925.
Autor: Národní muzeum
Návštěvníkům se díky výstavě otevírá unikátní možnost prohlédnout si nejcennější české lyžařské medaile na jednom místě. Najdou tu kovy, které vybojoval Jiří Raška, Olga Charvátová, Kateřina Neumannová, Aleš Valenta, Jakub Janda či Šárka Strachová.
Autor: Národní muzeum
Několik medailí do výstavy zapůjčila i Květa Jeriová-Pecková, několikanásobná olympijská medailistka v běhu na lyžích.
Autor: Národní muzeum
Mezi novodobé poklady, které se kurátorům do výstavy podařilo získat, patří olympijské medaile Evy Adamczykové a Ester Ledecké. Sdílejí spolu jednu vitrínu.
Autor: Národní muzeum
Na stěnách si můžou návštěvníci prohlédnout také tisk, který informoval o úspěších našich lyžařů.
Autor: Národní muzeum
Z fotek se návštěvníci dovědí, jak vypadaly lyže i sportovní oděv před sto a více lety.
Autor: Národní muzeum
Kromě fotografií jsou k vidění také všemožné plakáty a další archiválie týkající se lyžování na našem území.
Autor: Národní muzeum
Architekti si s výstavou vyhráli. Jednotlivé tabule drží na svých místech díky popruhům.
Autor: Národní muzeum
Výstava by se neobešla bez předmětů z pozůstalosti Jiřího Rašky, prvního českého vítěze na zimních olympijských hrách. Zlatou medaili, která je tu také k vidění, získal za skok na lyžích na středním můstku v roce 1968 v Grenoblu. Kurátorům se podařilo sehnat i jeho legendární čepici, přezdívanou „raškovka“.
Autor: Národní muzeum
Jiří Raška doma se zlatou olympijskou medailí a malým pohárem. Rodina po Raškově úmrtí v lednu 2012 mnoho pohárů věnovala muzeu, olympijské medaile však stále ochraňuje jako největší poklad.
Autor: Archiv Jiřího Sedláčka
Bohumír Zeman byl jedním z nejlepších československých sjezdařů. V roce 1981 vyhrál závod v kombinaci na legendárním Hahnenkammu a na památku tohoto úspěchu je po něm dodnes pojmenována jedna z kabinek tamní lanovky. Domů si odvezl tento pohár.
Autor: Národní muzeum
Kolébkou českého lyžování jsou vedle Václavského náměstí Krkonoše. První dva páry „ski“ (jedny jasanové a druhé bukové) sem nechal v roce 1892 objednat hrabě Jan Nepomuk Harrach, aby usnadnil lesním dělníkům pohyb v zavátém terénu. Na snímku členové Českého ski klubu na Labské boudě v roce 1914.
Autor: Národní muzeum
Výstavu Bílou stopou najdete v patře H v Nové budově Národního muzea v Praze. Ta se nachází hned vedle historické budovy na konci Václavského náměstí. Mnozí ji jistě pamatují jako sídlo Federálního shromáždění.
Autor: Národní muzeum