Hlavní obsah

Jsem smutný, přiznal český navrátilec k MMA. Po zápase mu tekla i krev

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zařadil se mezi neúspěšné české dobyvatele sobotního turnaje polské organizace KSW v Liberci. Profesionální boxer Vasil Ducár, který se k MMA vrátil po pěti letech, tak musel skousnout bolestivou porážku s polským tvrďákem Dawidem Kasperkim, jenž znojemského rodáka naprosto odzbrojil a zvítězil jednomyslně na body. „Jsem smutný a naštvaný, protože si myslím, že jsem si to prohrál sám,“ mrzí Ducára.

Foto: KSW

Vasil Ducár během souboje s Dawidem Kasperskim na turnaji KSW 91

Článek

Ducárovi tak debut v polské organizaci KSW pořádně zhořkl, což bylo patrné už od úvodních sekvencí boje. Bývalý kickboxer Kasperki českého bojovníka k ničemu nepouštěl, hrál podle skvěle fungujících not a bez sebemenších problémů dovedl duel do vítězného konce. A to dokonce z pozice papírového outsidera zápasu.

Jaký byl návrat k MMA?

Bolí to, hlavně tou prohrou, protože si myslím, že to bylo trochu i smolné. První kolo jsme tak nějak dofungovali, pak jsme ale nešťastně padli do jeho vítězné pozice. Bylo to smolné, vlastně to ani nebyl takedown. Soupeř si to dobře hlídal a ve finále to ovlivnilo zápas, protože když člověk stráví většinu kola dole, tak to moc nepřidá. Ve druhém kole jsme nějak fungovali, ale zase jsme nějak blbě spadli a chytře to svázal a nedovolil mi pracovat. Byl skvěle připravený, kvituji to. Disciplinovanost a taktika mu to vyhrála.

Jaké pocity ve vás převládají?

Jsem smutný a naštvaný, protože si myslím, že jsem si to prohrál sám. Měl jsem na to, abych dosáhl na vítězství. Připravený jsem byl dobře, jen ten zápas ovlivnil jeden pád. Grapplersky jsme na tom byli podobně, ale vždycky to může být lepší.

Měl jste jiná očekávání?

Jo, chtěl jsem víc hrát a uvolnit se. Skákat a dělat svou hru. Ve finále se mi to povedlo jen chvilku, ale pak to soupeř vždy svázal anebo jsme spadli. Bylo to blbé.

S jakou taktikou jste šli do zápasu?

Chtěl jsem se hodně hýbat, boxovat a být uvolněný. Do toho bylo v plánu dělat krátké kombinace tam zpátky, abychom se nedostali tam, kam jsme se dostali – do klinče. A popřípadě takhle nešťastně na zem. Člověku to nepřidá, bere to šťávu. Příjemnější by bylo být nahoře.

Jak náročné bylo se vypořádat s low kicky, které vás občas zasáhly?

Věděli jsme, že na bude chtít na to hrát. Něco jsem vykryl, něco ne. Tak to prostě funguje. Teď to jen zaleduji a pokusím se to vyběhat.

Jak jste na tom byl v porovnání s boxem po kondiční stránce?

Byl jsem na tom dobře, ale jak říkám, hodně mě svazoval a nepustil do práce. Nechtěl jsem jít kvůli tomu na dranc, abych potom mohl boxovat. A porovnání? Nevím. Možná v tom, že pak člověka nepustí do uvolněných kombinací, ještě k tomu, když je na zemi.

Ukázalo se, že MMA je náročnější?

Všechno je náročné. Když budu běhat maraton, tak je náročný maraton. Pokud do toho člověk dá sto procent, tak je vše na hraně a těžké.

Co vám po zápase řekla žena?

Jen jsem se jí omlouval, že jsem udělal ostudu. Tak to ale je… Vítězství se slaví, porážky se překonávají. To je fightlife, tak to je. Teď víc slaví soupeř, takhle to funguje.

Chuť k MMA stále přetrvává?

Jasně, po zápase jsem chtěl poděkovat fanouškům, ale nebyl na to prostor. To je ten důvod, proč jsem to tak chtěl a proč to děláme. Když si jde člověk načerpat tu energii, tak je to něco neuvěřitelného. Strašně jsem se na to těšil, ani jsem nebyl nervózní.

Reklama

Související témata: