Amazonská pánev, rozkládající se na více než 7 milionech čtverečních kilometrech v Jižní Americe, je jedním z největších a nejpůsobivějších říčních systémů na světě. Jak se ale ukázalo, až do roku 2011 jsme znali jen polovinu jejího příběhu.
Jen pár týdnů poté, co profesor Hamza zkoumal data z 241 neaktivních ropných vrtů vyhloubených v 70. a 80. letech 20. století, bylo potvrzeno, že řeku Amazonku kopíruje monstrózní vodní cesta.
Identifikována byla na základě matematického modelu, skládajícího se z naměřených změn teplot ve vrtech a seismických dat.
Výpočty naznačují, že Rio Hamza je dlouhá 6000 kilometrů. Začíná v Acre pod Andami a vine se povodím Solimões, Amazonas a Marajó. Ústí přímo do hlubin Atlantského oceánu. Její šířka s pohybuje od 200 do 400 kilometrů.
Rio Hamza
Oficiálně však o řeknu nejde. Neteče totiž žádným tunelem nebo korytem, ale prosakuje sedimentárními horninami.
Její průtok činí pouze jeden milimetr za hodinu, což je méně, než se pohybuje průměrný ledovec. Oproti tomu vody v Amazonce proudí rychlostí 5 metrů za sekundu.
I přesto je Rio Hamza pro celou oblast velmi důležitá. „Předpokládáme, že je zodpovědná za nízkou úroveň slanosti ve vodách kolem ústí Amazonky," uvedla Národní observatoř Mongabay.
Zároveň je, společně se svou povrchovou sestrou hlavní zásobárnou vody pro Amazonskou pánev.
Ztráta Amazonského pralesa?
To se však může změnit. Upozorňují na to vědci z Federal University of Santa Catarina v Brazílii, kteří sestavili dosud nejkomplexnější studii, zabývající se budoucností amazonského pralesa.
Varují, že pokud bude pokračovat jeho ničení, v roce 2050 bude oblast nenávratně ztracena.
„65 milionů let odolávaly amazonské pralesy klimatické proměnlivosti,” říká vedoucí studie Bernardo Flores. „Odlesňování, požáry a globální oteplování ale mění fungování celého ekosystému. Už nyní bojujeme se suchem,” dodává.
Amazonský prales
Úbytek vody zaznamenávají na celém toku řeky Amazonky. V řadě regionech byly loni od července do září nejnižší srážky od roku 1980. Hladina klesla tak rapidně, že některé přístavy připomínaly masivní kaluže.
Zdroje: www.theguardian.com, www.ekolist.cz, www.en.wikipedia.org, www.iflscience.com
