Jak Carlson s Putinem za asistence užitečných idiotů boří rekordy

Tucker Carlson při rozhovoru s Vladimirem Putinem, Zdroj: Profimedia

První odpověď přišla takřka bleskově. Akcie třídy A mateřské společnosti klesly podle Forbes.com po oznámení Carlsonova vyhazovu o 5,6 procenta a společnost Fox Corporation přišla po oznámení Carlsonova vyhazovu o 700 miliónů dolarů tržní kapitalizace. Sám Murdoch pak musel oželet 182 miliónů dolarů. Nebylo se ovšem čemu až tak moc divit, show Tucker Carlson Tonight patřila od roku 2016 mezi vlajkové lodi Fox News.  V roce 2020 dosáhla sledovanost hranice 5,3 miliónů diváků. 

Peníze na druhém místě?

Po 8. únoru 2024, kdy novinář zveřejnil dvouhodinový rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, přerostl Tucker Carlson předchozího zaměstnavatele o další hlavu. Dost dobře si nedovedu představit, jak americký mediální žralok kouše skutečnost, že jen na sociální síti X má interview přes 200 miliónů zhlédnutí. K tomu nutno přičíst webové stránky Carlsona a Kremlu, v obou případech ovšem nejsou uváděny statistiky. Novinařina, ač si to zastánci vzletných ideálů nechtějí připustit, je totiž v první a poslední řadě byznys a kolega Tucker zvládá tuto nesnadnou disciplínu na podtrženou jedničku s hvězdičkou.

Asi nikdo nepochybuje o tom, že dvouhodinovým rozhovorem s Vladimirem Putinem vydělal moderátor, jehož nejoblíbenějším hercem je jeden z mála kovaných pravičáků z řad amerických umělců Clint Eastwood, pořádný balík. Troufám si ovšem odhadovat, že prvotní Carlsonovou motivací k realizaci rozhovoru nebyl finanční profit. Tucker má totiž peněz dost. Podle Forbesu činí jeho jmění 370 miliónů dolarů, s ročním příjmem 50 miliónů dolarů se jedná o zdaleka nejbohatšího novináře na světě. Mimochodem, je považován za úspěšného investora do nemovitostí, svůj majetek navýšil investicí do státních dluhopisů.

Win–win byznys

V rozhovoru s Vladimirem Putinem uplatnil Tucker Carlson byznysový model win–win. Jeho podstata vychází z toho, že obě strany usilují o vzájemný prospěch tak, aby uspokojily své potřeby, a snaží se nacházet řešení, které není v přímém konfliktu s požadavky druhé strany. O tom, do jaké míry se jedná o etické konání lze pochopitelně diskutovat. Nikdy jsem se ale nedočetl o tom, že by Tucker Carlson někdy prezentoval svou neskromnou osobu jako morální maják. Proto logicky nekladl otázky, o kterých věděl, že na ně stejně nedostane odpověď. Docela jeho pragmatismu rozumím. Stejně tak tomu, že je mu nejspíše úplně jedno, že ho například Margaret Sullivanová z tradičního britského levicového deníku The Guardian nazvala užitečným idiotem Putina.

Když už jsme u těch užitečných idiotů. Asi jednou možností, kterak zkazit dvojici Putin – Carlson radost z obřího mediálního vítězství, bylo o rozhovoru a jeho obsahu prostě mlčet. Nicméně i média, která se ráda staví do role zprostředkovatelů jediné univerzální pravdy, a že jich je, mají své vydavatele, s kladným vztahem k penězům.  A Putin s Carlsonem jsou zárukou čtenosti, sledovanosti a hlavně příjmů.

Tucker se baví

Zdatnému obchodníkovi se slovem se díky tomu podařila málo vídaná věc. Zatímco na Fox News platili za jeho televizní pořad víceméně souvěrci, troufám si odhadovat, že desítky miliónů lidí po celém světě strávily dvě hodiny sledováním nepříliš záživného interview.

Jejich jediným důvodem bylo utvrzení se v tom, že Vladimir Putin je Lucifer a Tucker Carlson pro změnu Belzebub. Vzniklou situaci bych přirovnal k ridignímu veganovi, který se přecpává pečeným kolenem jen proto, aby mohl napsat, že brokolice je lepší. Nevím, jak Putinovi, ale Carlsonovi se musí jevit tato představa jako mimořádně zábavná.