Nákupy energií, společné školy, účetnictví, nebo jednodušší provoz sociálních služeb. V Česku od letošního ledna existuje nový institut zvaný společenství obcí, které právě tyto činnosti malým obcím zásadně usnadňuje.
Jde o svazek, který malým obcím umožňuje provádět výkon veřejné správy skrze „sdílené“ zaměstnance. Tito létající úředníci mají vykonávat práci pro všechny členské obce a těm tak ušetřit peníze a uvolnit ruce jednotlivým starostům, často zahlceným administrativou.
Třebaže novela zákona o obcích umožňuje tento svazek teprve měsíc a půl, první společenství už se rodí. Jak MF DNES zjistila, ve Středočeském kraji vzniká společenství obcí Voticko. Sloučí 15 obcí, například Červený Újezd, Olbramovice, Ratměřice a další do jednoho sdružení. Některé z činností těchto vesnic má zajišťovat právě létající úředník.
Unikátní svazková škola ve Strýčicích chátrala. Obce ji společně zvelebují |
Stačí jedna účetní pro víc vesnic
„Například účetní na malých obcích nebývá potřeba na plný úvazek, takže si můžeme jednu nebo dvě nasdílet. A společně ji zaplatit. Není nutné, aby každý člen měl svoji vlastní,“ uvádí Viktor Liška, starosta Ratměřic a předseda Asociace dobrovolných svazků obcí.
Mikroregion Voticko, který sdružuje stejné obce, změní svůj právní status na společenství. To má obcím umožnit půjčovat si úředníky, což v současné úpravě nejde. Malých obcí do 500 obyvatel je přitom v Česku 3400, což je přibližně polovina ze všech.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v minulosti kritizovala takto obrovský počet malých obcí, které musí živit rozsáhlé sítě právníků, úředníků a poradců, což jde na úkor jejich omezených rozpočtů. To se podle OECD odráží ve vysoké míře byrokratičnosti a způsobuje vysokou míru systémové neefektivnosti.
Stát zrušil úředníkům kanceláře v malých městech, budou tam dojíždět |
Řešením by bylo ty nejmenší obce zrušit a sloučit je s většími, tento loňský návrh Národní ekonomické rady vlády ale neprošel. Vláda tedy připravila právě institut společenství obcí. Má být východiskem především tam, kde jediným zdrojem příjmů obcí je rozpočtové určení daní a kde si samosprávy nemohou či nechtějí dovolit pro jednotlivé agendy zaměstnávat profesionály a většinu činností tam zastávají starostové.
Ti ale často tápou, zejména v činnostech, jejichž plnění po nich stát chce jen zřídka.
Na co starosta nemá čas
„Typicky různá správní řízení, kdy je třeba někomu zrušit pobyt, vystěhovat z bytu nebo vydat nějaké úřední rozhodnutí, třeba ve věci kácení dřevin. Zkrátka specializované činnosti, s nimiž se starosta potká maximálně párkrát za rok a trošku v nich tápe nebo na ně nemá čas,“ zmiňuje Liška práce, na které chce využívat létající úředníky.
Na Voticku si od založení společenství obcí slibují i lepší společný postup proti developerům. „O naši oblast mají velký zájem firmy stavějící větrné elektrárny. A obcházejí jednotlivá zastupitelstva. Leckdy je to nerovný boj. Náš svazek by tohle měl korigovat a vystupovat vůči nim jednotně,“ zmínil Liška.
Dalším způsobem, jak si spolupráci patnácti obcí představuje, je společná sdílená kompostárna.
Právě společné odpadové hospodářství je podle náměstka ministra pro místní rozvoj Radima Sršně hlavní devizou, z níž mají společenství obcí čerpat. „Málokterá malá obec je schopna sama řešit své odpadové hospodářství. My je chceme motivovat, například že připravíme speciální dotace na sdílenou komunální techniku. Tu nebudou mít šanci získat samostatné obce, ale jen společenství. Ne každá vesnice potřebuje svůj vlastní traktor nebo vysokozdvižnou plošinu,“ zmínil Sršeň.
Obří propouštění podle vlády: Úředníků ubude, ale většinou jen na papíře |
Sdílené školy
Institut společenství obcí je zatím na počátku, ale Sršeň počítá s tím, že by časem měl řešit především školství na venkově. Podle něj by společenství mohly zakládat společné sdílené školy. „Zjednodušeně řečeno, takové školy by mohly mít sdíleného společného ředitele, vyměňovat si učitele, účetní, společně řešit nákupy a zakázky nebo řešit stravování, aby ušetřily,“ naznačil náměstek.
Školy fungující na principu sdílení už v Česku existují, byť vznikly trochu jinak. Svazková škola je typ školského zařízení, které zřizuje dobrovolný svazek obcí tam, kde by si každá jednotlivá obec nemohla dovolit školu postavit ani provozovat. Svazková škola pak funguje pro děti z obcí, které se na chodu finančně podílejí. Jedná se o poměrně novou formu, která existuje od roku 2005.
„Vzhledem k množství dětí a počtu míst ve školách je jasné, že tlaky na vznik nových škol budou zejména v okolí Prahy. Ale zároveň nebudou peníze na to, aby v každé obci taková škola stála. Smysl vidím v tom, aby se stavěly svazkové školy právě na bázi společenství obcí,“ podotkl Radim Sršeň.
O možnosti založit společenství obcí už se na vesnicích diskutuje. Zpravidla tam, kde pro samou práci nemají kam skočit. Třeba v Butovsi, vesnici na Jičínsku s 283 obyvateli. „Kvůli množství práce jsem se tohle volební období musel stát uvolněným starostou, takže to mám jako full-time job. Sekám tu trávu, odhrnuju sníh, starám se o čistírnu odpadních vod a jsem i údržbář. Vlastně bych potřeboval mít jako zástup létajícího starostu,“ komentuje v nadsázce starosta Bob Šviha.
O založení společenství obcí mají zájem i tam, kde to podmínky zatím neumožňují. Třeba Vestec v okrese Praha – Západ by jej rád s okolními obcemi založil, ale podmínka v zákoně praví, že obcí musí být minimálně 15. „Nás je 11, třebaže máme dohromady 35 tisíc obyvatel. Není k nám už koho připojit. Usilujeme o další novelizaci zákona o obcích, kde by se snížila podmínka počtu obcí ve společenství na 10, pak bychom do toho šli také,“ vyjádřil se starosta Tibor Švec.
