Svoboda o přesunu do Vyškova i konkurenci: Dřív jsem se rval s Haalandem. Co ho zaskočilo na Realu?

Na podzim působil v druholigové Líšni, ale za celý podzim odehrál ve FORTUNA:NÁRODNÍ LIZE pouhou minutu. Proč? Útočník Antonín Svoboda o tom nechce mluvit. “Byl to nejhorší půlrok ve fotbale, co jsem zažil,” povzdechne v rozhovoru pro eFotbal.cz. V zimě ale přišel Vyškov. Klub, který má za cíl postoupit do FORTUNA:LIGY. A jako bonus hráči dostali španělské soustředění, kde se střetli s rezervou Realu Madrid.

Jaký byl zápas proti rezervě Realu Madrid?

“Možná víc než my to prožívaly naše rodiny. Pro nás to bylo splnění dětských snů, byť to bylo jen proti béčku, ale i tak měli jejich hráči obrovskou kvalitu. A i stadion vypadal skvěle. Během covidu na něm A-tým hrál La Ligu i Ligu mistrů. Byl to hezký zážitek zahrát si tam.”

Co vás nejvíc překvapilo?

“Tréninkové centrum klubu je na neuvěřitelné úrovni. Byli jsme až zaskočeni z toho, jak jsou tam vybaveni. Dokonce mají uvnitř areálu udělané i křižovatky, protože je to obrovský komplex. Od vjezdu jsme jeli pomalu čtvrt hodiny na místo určení.”

Přitom vy jste zvyklý, několik let jste strávil v moderní akademii Salcburku. Tohle bylo ještě o třídu výš?

“Akademie Salcburku je krásná, ale Real má tak třikrát větší. Mají asi patnáct travnatých hřišť, k tomu nějaké umělky. Všechno na top úrovni. Jejich trávník byl neuvěřitelně kvalitní. Abych v lednu mohl odehrát přípravný zápas v lisovkách a neklouzal při tom, to se jen tak nevidí.

Prý jste ale nechtěli vypadat jako turisté na výletu…

“Ano, to je pravda. Neradi bychom zapůsobili jako vesničani, kteří se podělali z toho, že tam vůbec mohou být a udělají si jen ostudu. Brali jsme to jako normální zápas. Hráči Realu byli velmi silní na míči, ukázali velkou kvalitu, měli naučené různé herní prvky. Takový soupeř se v Česku nenajde. Na druhou stranu nás úplně nepřehráli, neměli vyložené tutovky. Z naší strany se rozhodně nemáme za co stydět.”

foto: MFK Vyškov

Zpětná vazba od Realu?

“Chovali se k nám slušně, profesionálně. Vůbec od nich nebylo znát, že by nás brali jako nějaké amatéry. Toho si určitě ceníme.”

Vás jako útočníka musel zajímat i legendární Raúl González, ne?

“Jako malý kluk jsem ho ještě zažil, takže vím, že je to velká legenda Realu. Bylo super zahrát si proti týmu, který trénuje tak velká hvězda. Ale bylo nám trapné ho pak po utkání nahánět a po jednom si s ním dělat fotky, takže jedinou památku mám, že jsem si s ním podal ruku. Fotku má náš trenér.”

A jak vnímáte, že český druholigový klub má takové možnosti a odjede si na přípravu do Španělska a zahraje si i na Realu?

“Na druhou ligu jsou to nadstandardní podmínky. Musíme za to poděkovat majitelům Blue Crow Sports Group, kteří nám to zařídili. Měli k nám v zimě i promluvu jako k týmu, říkali nám, jaké jsou jejich cíle a jak bude v praxi probíhat propojení s Leganés a dalšími kluby v jejich vlastnictví. Což spočívá především ve sdílení různých dat.”

KOUČ VYŠKOVA BYL PO STŘETU S BÉČKEM REALU PYŠNÝ NA DEFENZIVU. SOUPEŘE JSME K ŠANCÍM MOC NEPOUŠTĚLI, CHLUBIL SE KAMENÍK

Jak kemp ve Španělsku vypadal? 

“Trénovali jsme v tréninkovém centru Leganés a měli jsme plný přístup k jejich zázemí, které je na velmi kvalitní úrovni. Od nich právě máme k dispozici běžecká i herní data. Myšlenka našeho majitele je totiž taková, aby všechny jeho kluby na tom byly stejně a sdílely mezi sebou svoje know-how.”

Jak moc jsou vysoké nároky na Vyškov?

“Jsou vysoké, ale není to nic nesplnitelného. Musíme hrát náročný fotbal, ale pokud chceme postoupit do ligy, tak musíme být opravdu nejlepší a být schopni nahoře něco uhrát a bez nejvyšších nároků toho nedosáhneme.”

Takže postup je ultimátním cílem?

“Jednoznačně. Vše se tomu cíli podřizuje. Ať už jsou to tréninky, zimní příprava, zápasy či naše životospráva. Na nás je, abychom jarní část ovládli, postoupili a věci typu stadionu se vyřeší potom. Nejdůležitější práce je na nás.”

Na podzim jste ale byl ještě v Líšni, kde jste ale prakticky nehrál. Jak jste se dostal do Vyškova?

“Nechtěl bych se k tomu moc vyjadřovat. Byl to asi nejhorší půlrok, který jsem ve fotbale dosud zažil. Stal se malý zázrak a jsem ve Vyškově, za což jsme upřímně velmi rád.”

foto: MFK Vyškov

I když se budete muset rvát s velkou konkurencí?

“V konkurenčním prostředí jsem od mala vychovávaný. Já ji vlastně mám rád. Dřív byli moji přímí konkurenti hráči jako Erling Haaland, Karim Adeyemi či Benjamin Šeško, takže nejsem typ, co by si stěžoval. Naopak se snažím od konkurentů vždy něco vzít a v konečném důsledku být lepší než jsou oni. Přijmu ale jakoukoliv roli, kterou dostanu a budu dělat vše proto, abych se prosadil a pomohl k postupu do první ligy.”

A jak vypadá ladění formy? Vše klape?

“Měl jsem trochu smůlu, protože jsem se zranil. Ale už jsem zase zpátky, něco jsem odtrénoval. Pracujeme tu na tréninku na každém detailu. Věřím, že mě to tu zase posune o kus dál.”

Vyškov často čelí kritice za svůj přístup, kdy hojně sází na zahraniční hráče. Předpokládám, že vy jste na něco podobného zvyklý ze Salcburku, kde se scházeli hráči z celého světa, že?

“Důležité je, že máme dobrý kolektiv a bavíme se tu každý s každým. Nejsme rozdělený. Nerozlišujeme, jestli tenhle je černý, žlutý nebo bílý. Jsme jeden tým a v tom je naše velká síla. Za tohle vděčím i Salcburku, jak mě vychoval a připravil na život.”

Vy už jste si první ligu vyzkoušel v Karviné. Kdybyste měl říct vaše dojmy, zda má Vyškov skutečně na postup?

“Podle mě máme ligovou úroveň. Pokud bychom se o patro výš skutečně dostali, hráli bychom tam důstojnou roli. Ale to předbíhám. Důležité je, abychom splnili náš cíl, postoupili a pak se pravda ukáže.”

DRUHOLIGOVÍ HRÁČI Z VELKOKLUBŮ? ŠTACE V SALCBURKU, MANCHESTERU UNITED I INTERU