Wellbeing ve školce: Jakou roli hraje ve vývoji dětí?
Předškolní vzdělávání hraje klíčovou roli v rozvoji dětí a přípravě na následující etapy života. Zajištění wellbeingu je tak nejen základním předpokladem pro optimální fyzický, emocionální a sociální rozvoj dítěte, ale zároveň se stává stále důležitějším aspektem v diskusi o kvalitě předškolního vzdělávání.
Well-being se nejčastěji vztahuje na situaci, kdy se člověk cítí dobře, v bezpečí a jsou naplňovány jeho potřeby (fyzické, emocionální, sociální apod.). Díky prostředí, kde se děti cítí vyrovnané, dokáží lépe zvládat každodenní stres a výzvy a mají lepší schopnost vytrvat, když se setkají s neznámými a náročnými situacemi. Teprve pak se mohou skutečně efektivně učit něčemu novému. Dětský mozek je navíc v období předškolního věku velmi plastický, a proto je klíčové poskytnout dětem podněty a prostředí, které podporuje jejich komplexní rozvoj. A jakými způsoby lze wellbeing dětí ve školce podpořit?
Dostatek pohybu
Pohyb je klíčovým faktorem pro zdravý vývoj celého organismu od formování kosterního aparátu, rozvoje svalové soustavy, celkového růstu (výšky v dospělosti), po vývoj mozku a dalších oblastí. Pohyby jako je běhání či lezení mají navíc pozitivní dopad na rozvoj hrubé motoriky a koordinačních pohybových schopností. Předškolák (3–5 let) proto potřebuje dostat prostor pro pohybovou aktivitu, která se pohybuje okolo 3 – 4 hodin denně spontánního pohybu a k tomu ještě minimálně jedna hodina řízené aktivity. „Pokud se pohyb děje venku v zeleni, uvolňuje se napětí, regeneruje pozornost – a to vše přispívá k lepší imunitě. Proto lze pohyb považovat za základní potřebu dítěte a při hledání cest k well-beingu na něj nelze zapomínat,” říká Tereza Valkounová, předsedkyně Asociace lesních mateřských škol.
Podnětné prostředí
Studie zkoumající vliv přírody na člověka jednoznačně potvrzují pozitivní účinky přírodního prostředí na zdraví a psychickou pohodu, snižování stresu a posilování odolnosti. Vzdělávání v přírodě zároveň rozvíjí tzv. kompetence pro budoucnost podle OECD. Tímto způsobem se děti učí kreativitě, péči o zdraví, odolnosti a dalším dovednostem, které jsou nezbytné pro úspěch v dnešním rychle se měnícím světě. „Děti se ve venkovním prostředí intenzivně pohybují, což pomáhá procesu učení, kdy mozek potřebuje hodně kyslíku a nové ‘neokoukané‘ podněty. Pobývání v přírodě tak zvyšuje všímavost, tvořivost a fantazii, a navíc děti učí zvládnout i nepohodu a díky tomu pomáhá budovat jejich odolnost,” dodává Tereza Valkounová.
Individuální přístup a rozvoj sociálních dovedností
Pro děti je stěžejní, aby se pedagogové starali o budování a udržování dobrých vztahů, předvídatelného prostředí a vhodně reagovali na jejich potřeby. Díky prostředí, kde se cítí dobře a v bezpečí, dokáží lépe zvládat každodenní stres a výzvy a mají lepší schopnost vytrvat, když se setkají s neznámými a náročnými situacemi. Dobře zvládnuté stresové situace v raném věku tak mohou posílit odolnost vůči psychickým problémům v dospělosti.
V zajištění individuálního přístupu pomáhají malé skupiny, kdy se dětem dostává individuální pozornosti a péče, což podporuje jejich osobní rozvoj a sociální dovednosti. Menší skupiny věkově rozdílných dětí navíc poskytují příležitost k rozvoji sociálních dovedností a spolupráce s vrstevníky, kdy se děti učí komunikovat, řešit konflikty a budovat vzájemné vztahy přirozeným způsobem. „V lesních školkách je 16 dětí ve třídě na dva dospělé. Pedagog má tak možnost vyslyšet každé dítě a poskytnout mu opravdu individuální přístup a podporu,“ říká Tereza Valkounová.
Budování komunity a vztahu k danému prostředí
Důraz na spolupráci a aktivní zapojení dětí do života školky a komunity jsou klíčové pro vytváření pozitivního vzdělávacího prostředí. Častý kontakt s přírodním prostředím, stejně jako přímé prožívání zákonitostí přírody a péče o okolí, pomáhá utvářet udržitelné myšlení a životní styl u dětí již od útlého věku a budovat jejich vztah k danému prostředí. Děti tak nejsou pouze pasivními příjemci vzdělání, ale aktivně se podílejí na utváření svého prostředí a komunity. Společným úsilím při péči o zahradu a pořádáním akcí pro místní obyvatele se učí spolupracovat, pomáhat si navzájem a pečovat o své prostředí, což posiluje jejich sociální kompetence a empatii. Důležitým aspektem, aby se děti cítily ve školce dobře, je také spolupráce s rodiči, kdy prostředí školky může fungovat jako živoucí organismus společné práce dětí, rodičů a pedagogů ať už v oblasti rozvoji zázemí, úpravách zahrady či spolupráce při přípravě a pořádání akcí pro děti. Rodičovská komunita následně napomáhá ve fungování školky také sdílením dopravy, vzájemným hlídáním dětí apod.
Foto: archiv Lesní škola
