Eduard Hulicius:„Rodinné štěstí by nemělo padnout na oltář práci pro stát. I diplomaté musí myslet na rodinu.“

Náměstek ministra zahraničních věcí Eduard Hulicius v této epizodě prozrazuje, co jeho práce obnáší, jaké zkušenosti si odnesl z dlouholetého působení v institucích EU, jak je práce diplomatů náročná pro rodinný život, a jak tyto podmínky zlepšit zejména pro ženy. Rozhovor se dotkl také tématu voleb do Evropského parlamentu, výročí 20 let Česka v EU a otázky přijetí eura. Poslechněte si celou epizodu na Spotify.

Po mnoha letech strávených v Evropském parlamentu a v Evropské komisi v Bruselu jste se v minulém roce navrátil do Česka a od července pracujete na své současné pozici náměstka. Co Vás přimělo k návratu do českého prostředí a české politiky? 

Jednak ta úžasná, velice zajímavá nabídka, za kterou jsem vděčný, práce, která je velmi zajímavá. A také jsem po 20 letech v Bruselu měl pocit, že je čas vrátit se alespoň na chvíli domů i kvůli dětem, a sobecky i kvůli tomu, že za sebou mám, jak jste říkala, Evropský parlament a Evropskou komisi, tak teď Evropskou radu řeším z pozice členského státu. 

Eduard Hulicius

Eduard Hulicius působil před svou současnou pozicí náměstka ministra zahraničních věcí devět let jako člen kabinetu evropské komisařky Věry Jourové v Bruselu. Na této pozici se zabýval především koordinací mezi institucemi, záležitostmi evropských Smluv a právem ochrany spotřebitelů. V letech 2011 – 2014 pracoval jako akreditovaný asistent poslankyň Evropského parlamentu, kde se věnoval otázkám vnitřního trhu a vízové a azylové politiky. V letech 2003 - 2009 pracoval v klubu Evropské lidové strany v Evropském parlamentu.

Máte zkušenosti jak z pracovního prostředí v evropských institucích, tak z prostředí české státní správy. Vnímáte nějaké zásadní rozdíly? Třeba co se týče byrokracie? 

Tak samozřejmě na prvním místě má státní správa jako hlavní smysl svého fungování a bytí ochranu národních zájmů, českých zájmů. Kdežto evropské instituce mají tu nadnárodní nebo multilaterální vlastnost a jejich raison d’être (smysl) je trošku jinde, což ovlivňuje přístup lidí, kteří pro ně pracují. Ovlivňuje to filozofii a nastavení. Samozřejmě, že co se té byrokracie nebo, jak jsem byl na poučen už první den práce v Bruselu, administrativy týče, tak tady jsou rozdíly. Některé stereotypní, některé nečekané. Například Evropská komise, pro kterou pracuje 30 000 lidí, a nebo ministerstvo zahraničních věcí, pro které pracuje něco přes 2 000 lidí, tak tam jenom ta velikost ovlivňuje každodenní pracovní život. 

Více z rozhovoru si můžete poslechnout na Spotify.

Foto: Prague European Summit

Sdílet tento příspěvek