Kalamitní základ představuje objem kůrovcového dříví vytěženého od srpna daného roku až do počátku rojení následujícího roku. Jedná se o ukazatel, který vyjadřuje, jak se lesníkům daří s kalamitou bojovat - zda má její vývoj rostoucí, stagnující či klesající křivku. Konsolidovaná čísla u VLS ukazují, že státní podnik zvolil pro boj s lýkožroutem správnou strategii a kalamitu v loňském roce fakticky dostal pod kontrolu.

Meziročně podnik snížil kůrovcový základ o 80 procent. Oproti sezóně 2020/2021, kdy kalamita kulminovala, jde pak o pokles na pouhá 4 procenta. Zároveň se lesníkům v aktuální sezóně podařilo meziročně snížit počet kůrovcových ohnisek na polovinu, oproti sezóně 2020/2021 o tři čtvrtiny.

"Ta čísla znamenají, že největší lesní kalamita v novodobých dějinách, jež se rozběhla střední Evropou v druhé polovině minulé dekády, u Vojenských lesů fakticky skončila. Objemy kůrovcových těžeb byly v loňském roce u podniku v objemech, které téměř odpovídají normálu. I nadále však budeme bedlivě sledovat počasí, především v nadcházejících jarních měsících, a vyhodnocovat rizika," uvedl ředitel VLS Roman Vohradský.

Jestliže v roce 2019 státní podnik vytěžil 425 tisíc kubíků kůrovcového dříví a ještě v roce 2020 393 tisíc kubíků, vloni šlo o necelých 50 tisíc kubíků, což se nevymyká běžným stavům kůrovce v lesích.

Podnik také úspěšně zvládá zalesnění holin po kalamitě, poškozené lesy jsou v zásadě obratem obnovovány novou výsadbou, síjemi i přirozenou obnovou. Do obnovy vojenských lesů po kalamitě VLS investovaly stovky milionů korun a vysázely v posledních osmi letech přes 100 milionů sazenic.

"Nyní se soustředíme především na výchovné zásahy v mladých lesních porostech. Prořezávky a probírky budou hlavním úkolem následujících let, a jejich správné provedení určí budoucí dřevinnou skladbu porostů. Budeme usilovat o druhově, věkově u výškově pestré lesy, které budou lépe odolávat vlivům klimatické změny i dalších případných kalamitních situací," uvedl vedoucí lesní výroby VLS Pavel Češka.