Vedení města není proti, jako dobrý nápad se to zdá v případě kostela římskokatolické farnosti.
Nápad na nasvícení kostela stojícího uprostřed starého hřbitova u křižovatky Ledečské a Masarykovy ulice na posledním jednání havlíčkobrodských zastupitelů přednesl Jan Schwarz (nezávislí – Broďáci) s tím, že mu tuto myšlenku vnuklo hned několik obyvatel města.
„Nechali jsme zbourat starý statek, za nímž kostel stojí. Teď je na kostel z vícero stran dobře vidět, stal se výraznější dominantou při průjezdu po Masarykově ulici. Nestálo by za to ho večer na dvě tři hodinky nasvítit?“ dotazoval se Schwarz vedení města.
Místostarosta Libor Honzárek (TOP 09) přiznal, že Schwarzův dotaz není v poslední době ojedinělý. „Už se na to ptalo více lidí, přišly takové podněty,“ potvrdil.
O nasvícení kostela je i podle něj vhodné přemýšlet. Zvážit by to ale chtěl z více pohledů. „Nasvícený kostel by byl krásný. Je třeba ale také zvažovat světelný smog, umístění kostela mezi vzrostlými stromy na hřbitově i postoj vlastníka, kterým je církev,“ podotkl.
Zmínil i náklady na provoz osvětlení. Ty by podle něj byly minimální a nebyly by překážkou. „Spotřeba nových LED technologií je zanedbatelná,“ konstatoval.
Omezený režim
Podle starosty Zbyňka Stejskala (ODS) by ovšem kostel neměl být nikdy nasvícen denně. „Já bych pro to určitě nehlasoval. Naopak, města trvalé nasvícení památek v posledních letech spíše opouštějí,“ prohlásil.
Kompromisním řešením by mohlo být takzvané slavnostní nasvícení. V takovém režimu je nasvícen kamenný most přes Sázavu v Dolní ulici. Toto osvětlení je v provozu jen v období adventu a vybraných svátků či významných dnů v roce. Dohromady to dělá období asi šesti týdnů.
Proti nasvícení kostela by nic nenamítala ani farnost, která by jako vlastník měla rozhodující slovo. „Já bych se za to naopak přimlouval. Je to významná památka, která je nyní dobře viditelná z hlavní silnice. Líbilo by se mi i každovečerní nasvícení,“ nechal se slyšet děkan havlíčkobrodské farnosti Oldřich Kučera.
Má ovšem jednu zásadní podmínku. Chtěl by, aby nasvícení bylo napojené na veřejné osvětlení a jeho provoz hradilo město. „Pokud by to měla provozovat církev, nepouštěli bychom se do toho,“ vzkázal.
V současné době Havlíčkův Brod mnoho památek nasvícených nemá. Každý večer jsou osvětlené pouze budovy Staré a Nové radnice, Havlíčkův dům a věž kostela Nanebevzetí Panny Marie. Všechny stojí na Havlíčkově náměstí, kde kvůli pouličnímu osvětlení až tolik nevyniknou. Slavnostní nasvícení se využívá pouze u kamenného mostu přes Sázavu.
Odhalení sochy před sto lety
Vedle kostela svatého Vojtěcha vedení města uvažuje i o slavnostním nasvícení sochy Karla Havlíčka Borovského v parku Budoucnost. Téměř pětimetrová bronzová plastika se tyčí nad rybníkem Hastrman. Odhalena byla v září 1924, letos tedy oslaví rovných sto let. Po prořezání stromů a revitalizaci části parku se na ni otevřel výhled z centra města. Osvětlená by se mohla i večer stát zajímavostí, která upoutá návštěvníky parku.
O nasvícení míst vedení města přemýšlí v době, kdy se co nejvíce snaží redukovat takzvaný světelný smog. Aktivně se na tuto problematiku zaměřuje hlavně v posledních čtyřech letech. Mimo jiné postupně nahrazuje starší světelné zdroje novými technologiemi, snaží se také být šetrnější k přírodě.
„Nadměrné světlo už ani nemá efekt, je ale rušivé pro přírodu i lidské zdraví,“ opakovaně před kolegy zastupiteli konstatoval ochránce přírody, předseda výboru pro životní prostředí a ředitel Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Václav Hlaváč. Ten už v minulosti vyzval k respektování nejen minimálních limitů světelných norem, ale i těch maximálních.
