Článek
Netvrdím, že takoví mladí muži neexistují, ale pochybuji, že je jich většina. Přinejmenším v té „sociální bublině“, ve které se pohybuji já, nikoho takového neznám. V „mama hotelu“ bydlí pouze slavný spisovatel Kulhánek - ovšem vzhledem k tomu, že jeho „mamá“ dostala v restituci několik nájemních domů, které jejich rodině zabavili komunisti, pochybuji o tom, že by pro ni byl její staromládenecký syn sebemenší zátěží. Navíc Jiří Kulhánek je sice singl nad 50 bydlící v domě se svou maminkou, ovšem na „zženštilce“ moc nevypadá - jeho obvyklým oblečením jsou už víc jak třicet let džíny a kostkovaná košile a největším hobby silné motorky.
Ale dobře, bohémští spisovatelé jsou často podivíni - a byli jimi i před 100 nebo 200 lety, takže případ jednoho spisovatele nelze brát jako důkaz. Jenže ať se dívám, jak se dívám, ve fandomu žádné ty „zženštilé mamánky“ moc nevidím.
Samozřejmě nemohu znát ve fandomu všechny muže a všech věkových kategorií - těch se tam dnes vyskytují stovky až tisíce. Bývaly tedy i doby, kdy fanoušci sci-fi scházející se ve sci-fi kloubech a na sci-fi conech byli z 80 až 90 % osoby mužského pohlaví, ovšem já tyto „dřevní doby“ už osobně nezažila a v dnešní době je osazenstvo conů, LARPů ba dokonce i dřeváren a železných bitev namixované zhruba „půl napůl“. Pokud bych tedy chtěla být úplně přesná, zhruba 45 % jsou holky, 45 % kluci a ten zbytek transgender a nebinární. Lidi, co milují sci-fi a fantasy a tedy „žijí v světech“ plných elfů, upírů, čarodějů a mimozemšťanů všech možných ras a tvarů, vůbec nerozhází, pokud se u někoho nedá na první pohled poznat, s jakým pohlavím se narodil či co za pohlaví má napsané v občance. Navíc součástí conů, LARPů i bitev je také převlékání se za oblíbené hrdiny - a když se chce holka převléct za mužskou postavu či obráceně, je to každému fuk, nemluvě o tom, že existují i hrdinové hermafrodičtí či jinak „nebinární“. Jak každý správný fanoušek ví, Dave Lister porodil dvojčata, také oblíbený bůh Loki byl těhotný - stejně jako mnoho dalších mužských božstev z různých pohanských pantheonů - a takoví klasičtí Tolkienovi elfové vypadají „zženštile“ už na první pohled. Ostatně i Gerald z Rivie je docela „mánička“.
Osobně mám slabost na vysoké, štíhlé, pokud možno dlouhovlasé a - dle názoru některých mých přátel - i poněkud zženštile vypadající muže. No, každý máme svůj špatný vkus, jak říkají Francouzi. Možná všichni ti, se kterými jsem kdy chodila, byli zženštile vypadající, ovšem ani jeden z nich neměl na poličce v koupelně větší sbírku kosmetiky než já. Pravda, všichni se pravidelně (jednou až dvakrát denně) sprchovali, používali denně antiperspiranty a deodoranty a občas (na slavnostnější příležitosti) také pánské parfémy, což ale považuji za úplně normální. S výjimkou jednoho nenosili vousy, takže se také denně holili - což taky snad není nic „extrémního“. Pravda, někteří se i depilovali, ale v zemích na západ a jihozápad od nás to také není nic nenormálního, navíc tvrdili, že se pak v létě míň potí a cítí se tak pohodlněji. Možná kvůli změně klimatu, kdy se stanou normou léta, při kterých ve městech teplota přes den jen na několik málo dní poklesne pod 30 ° C, se depilování stane nezbytností jen z důvodu pohodlí.
Pokud si někdo myslí, že „správný chlap má smrdět“, měl by se vrátit zpět někam do mladší doby kamenné mezi neandrtálce - a možná teď urážím neandrtálce. Nevím tedy, jak na tom byli s hygienou muži v pravěku, ale ti největší „chlapáci“ evropské historie Vikingové byli na svou dobu až přehnaně čistotní - několikrát týdně se myli a v jejich hrobech se našly bohatě zdobené hřebeny a kosmetické sady obsahující všemožné kleštičky, pinzety, párátka a nástroje na čištění uší. Ostatně ona ani ta severská tradice saunování „nespadla z nebe“.
Ještě více posedlí čistotou byli starověcí Řekové, Římané a Egypťané - ti posledně jmenovaní byli hotoví „medvídci mývalové“, protože příslušníci středních a vyšších vrstev se koupali několikrát denně (kněží sloužící v chrámech se koupali i během noci) a dokonce i dělníci stavějící pyramidy (nebyli to žádní otroci, ale kvalifikovaní pracovníci, něco jako později středověcí stavitelé katedrál) se minimálně jednou denně vykoupali v Nilu. Římané zase většinu obchodů i politických dohod uzavírali v lázních a v každém správném římském vojenském táboře byly hned po latrínách zbudovány i umývárny. Nemluvě o tom, že Egypťané se depilovali úplně komplet, včetně toho, že si vyholovali hlavy a pak nosili paruky, zatímco u Římanů byly „v pořádku“ pouze řasy, obočí, vlasy, ochlupení kolem genitálií a u mužů ještě vousy a snad i lehce zarostlý hrudník, vše ostatní bylo považováno za „barbarské“ a tak se to odstraňovalo (zpravidla vytrháváním) - a to platilo i pro gladiátory zápasící v cirku.
Jen tak na okraj - dva největší starověcí dobyvatelé světa, Alexandr Veliký a Gaius Iulius Caesar, byli naprosto prokazatelně bisexuálové. Alexandr měl sice několik manželek, ale to spíše z politických důvodů, v sexu dával větší přednost mužům. Naopak Caesar byl asi o něco více na ženské, ale nijak se nevyhýbal ani sexu s muži - v posměšných popěvcích o něm jeho vojáci zpívávali jako o „plešatém manželovi všech Římanek a ženě všech římských mužů“. Přičemž ty posměšné písničky nebyly myšlené nijak zle, bisexualita byla tehdy (nejen) mezi vojáky zcela běžná a konkrétně Caesara jeho vojáci měli dost rádi, ale také panovala taková pověra, že při triumfálních pochodech se musí o vítězném vojevůdci pozpěvovat hodně negativního, aby mu bohové nezáviděli, a tedy jej nepostihl brzký pád.
Přesto legie těchto bisexuálních „zženštilců“, co se pravidelně koupali, vytrhávali si chlupy v podpaží, na rukách i na nohách a natírali se vonnými oleji, dokázaly víc jak tisíc let velmi efektivně „nakopávat zadky“ všem svým sousedům a ovládnout podstatnou část tehdy civilizovaného světa. Jejich dědicové, tzv. Byzantská říše, byla dalších téměř tisíc let významnou středomořskou velmocí, aniž by se kvůli tomu museli její obyvatelé stát bandou smradlavých špinavců. A dokonce ani ti, kteří Byzanc nakonec porazili, tedy Turci, nebyli s hygienou nijak „na štíru“, spíše naopak. Rádi převzali lázeňskou tradicí Byzantinců, takže většina slavných maďarských lázní, do kterých se dnes jezdí, byla vybudována nebo aspoň založena právě v době, kdy část Uher byla pod tureckou nadvládou - konec konců „turecké lázně“ jsou pojmem dodnes. A jen tak na okraj, Osmanská říše dekriminalizovala homosexualitu už v polovině 19. století, tedy více než o sto let dříve před velkým množstvím evropských států, naši republiku nevyjímaje.
Takže to, že se někdo pravidelně myje, holí, depiluje a voní, rozhodně neznamená, že kvůli tomu není „pořádný muž“. Ba ani šaty nedělají muže - stačí se podívat, jak vypadali ve skutečnosti takoví mušketýři a důstojníci na pirátských lodích v 17. století nebo dokonce kavalíři v době rokoka: dlouhé vlasy nebo paruky (později v rokoku napudrované culíky a copy, které nosili povinně i řadoví vojáci), boty s vysokými podpatky, košile s fiží, krajkové límce a rukávy, oblečení v pastelových barvách se zlatými nebo stříbrnými výšivkami, přičemž odstíny růžové a lila fialové byly tehdy považované za „barvy velmi vhodné pro muže“. V době rokoka si pak kavalíři (třeba slavný svůdník Cassanova) pudrovali obličeje, červenili rty i tváře, lepili na obličej tzv. „mušky“ a nosili krajkové kapesníčky a bělostné punčošky. Naopak piráti si - stejně jako kdysi dávno Egypťané - malovali silné černé linky pro ochranu očí proti slunci.
Ba i ti, které mnozí považují za ty největší „chlapáky“ všech dob, tedy legendy Divokého západu, vypadali docela zženštile oproti dnešním standardům toho, co je u mužů považováno za normální - stačí se podívat na dobové portréty a fotografie takového Buffalo Billa nebo slavného (a nešťastného) generála Custera. Kdyby se dneska nějaký podobně oblečený a upravený muž objevil na ulici, většina by si v tom nejlepším případě myslela, že je to herec, co se zapomněl po představení převléct - a část by si možná myslela i něco o travesti show. Nemluvě o tom, že oblečení, které v době svého mládí nosil „otec vlasti“ Karel IV., i ve své době bylo natolik výstřední, že sám papež, ač byl jeho přítelem, mu psal vyčítavé dopisy na toto téma - a v dnešní době by některé ty jeho „modely“ možná připadaly „přes čáru“ i mnoha účastníkům Prague Pride.
Generál Custer vypadal na dnešní vkus docela „zženštile“.
I slavného Buffalo Billa by dnes asi mnozí považovali za „metrosexuála“.
Chci tím říct jenom to, že jak se muž obléká a jak moc na sebe dbá, nemá vůbec žádnou souvislost s tím, jestli je odvážný nebo zbabělý a schopný či neschopný. Má osobní zkušenost je taková, že všichni ti „zženštilci“, se kterými jsem kdy chodila, a to včetně mého současného přítele (kterému tímto přeji krásného Valentýna) nebyli žádní „poseroutkové“, držící se máminy sukně, ale naopak už v době studií pracovali (a také vyjížděli do zahraničí na Erasmus) a po jejich skončení se dokázali sami velmi dobře uživit a občas i rodiče ze svých nadstandardních příjmů podporovali. Ano, uznávám, často to byli ajťáci nebo (protože uměli několik jazyků) pracovali na slušně placených pozicích v nadnárodních korporacích. Přesto uměli vymalovat spíž, přitlouct poličku, posekat trávník, naštípat dřevo a zatopit v kamnech či rozdělat oheň v přírodě - což ovšem já umím taky, takže to nepovažuji za nic extra. Jeden z nich měl jako hobby umělecké kovářství (což už je něco, co fakt neumím) a jiný zase dlouhé roky dělal historický šerm.
Podobné muže však vidím i mezi dalšími mými kamarády (pouze kamarády - tedy bez „výhod“) z fandomu - někteří jsou vědci, jiní ajťáci, lékaři, právníci, úředníci, střední management, pracovníci ve službách, ale i kvalifikovaní dělníci (často pracující v zahraničí). Žádný z nich však není ubrečený mamánek ani „kopyto“, které by si šroubovákem vypíchlo oko a kladivem vyrazilo zuby. Zároveň se však žádný z nich nikdy nechoval k ženám hulvátsky, nějaké pohvizdování a „blbé poznámky“ na ženy na ulici pro ně bylo naprosté tabu, stejně jako buranské „plácání po zadku“ kdekoho, kdo se jim líbí.
Když na věc přišlo, dokázali druhým pomoct, zastat se slabšího nebo dokonce na veřejnosti „srovnat“ nějakého chuligána. Málo naplat, i dosti subtilní a „zženštile vypadající“ muž vyzařuje určitou autoritu, pokud měří 190 a více cm - a dvojnásob pak, pokud má v ruce meč nebo aspoň kobercovkou oblepený bokken a na sobě kroužkovku či dokonce kyrys.
Všem ženám proto přeji k dnešnímu dni (mimochodem, ostatky sv. Valentýna máme v bazilice na Vyšehradě a tento světec začal být dáván do souvislosti ze zamilovanými díky svatbě anglického krále s dcerou Karla IV., takže tento svátek je vlastně taky tak trochu český a můžeme ho klidně považovat za naši původní tradici, která se k nám dostala zpět „oklikou přes USA“), aby měly kolem sebe daleko více těch „zženštilých elfíků“, co na sebe dbají, ale také se umí dobře chovat ke svému okolí i k ní, než plešatých pupkáčů „smrdících i z fotky“, kteří se jenom válí na gauči u televize s lahváčem v ruce a buzerují ji.
Zdroje:
Velká kniha Starověké Řecko (edice časopisu Živá historie)
Velká kniha Římská říše (edice časopisu Živá historie)
https://www.ceskoturecko.cz/turecke-lazne-hamam-vlastni-kuzi/
Historické války, číslo 1/2018 - Skuteční piráti z Karibiku
Dolenský, Antonín: Dějiny účesů a ozdob k jeho hotovení užívaných
Skarlantová, Jana: Od krinolíny k džínsům
https://karel700.cuni.cz/KAREL-46.html
