Viktoriánská Anglie 19. století patřila mezi nejvelkolepější období Britských ostrovů. Veliký technologický pokrok, realismus, rozsáhlé kolonie i síla měny, to vše se v jednom čase propojilo a dalo Spojenému království jeho velikost a symboliku. Na druhé straně však stojí Oliver Twist, pach všudypřítomných splašek a Andersenova pohádka o umrzlé dívce.
Náhoda jako vědecký postup
Zápalky byly objeveny úplně náhodou roku 1826 v Anglii, když chemik John Walker omylem škrtl klacíkem umazaným od směsi potaše a antimonu a ten se vznítil. Walker z toho byl sice nadšen, a s každým svou radost sdílel, ale dále záležitost nezkoumal. Toho následně využil chemik Samuel Jones, který nástroj upravil a začal prodávat pod názvem Lucifers. Jonesovy sirky, ať byly sebevíce obchodně zajímavé, však měly několik vad. Jednou z nich byl silný zápach, druhou, že prskaly při zapálení a třetí, že byly tak jednoduše vznětlivé, až se staly nebezpečnými.
V roce 1830 je tedy upravil Francouz Charles Sauria. Ten změnil chemické složení hlavičky tak, aby ani nezapáchaly, ani neprskaly, přidal k nim ovšem fosfor bílý - látku vysoce toxickou. O patnáct let později je švédský vynálezce Johan Lündstrom upravil znova. Ten sloučeninu rozdělil - část byla na hlavičce a část na krabičce, takže od této doby bylo zapotřebí „škrtátka“. Na následujících 50 let se pro mnohé firmy staly švédské bezpečnostní sirky finální podobou a začaly se ve velkém vyrábět nejen ve Švédsku, ale také v Anglii
V této době patrně také Hans Christian Andersen viděl plakát, který ho inspiroval k sepsání jeho příběhu. A patrně proto, že žádnou opravdovou dívku se zápalkami nikdy neviděl, tak ve své pohádce píše: „V rohu, opřená o zeď, seděla holčička s červenými tvářičkami a usměvavými ústy, zmrzlá ke smrti v poslední večer starého roku.“ Kdyby doopravdy viděl nějakou z dívek pracujících v továrně se sirkami, dost možná by o ní spíše napsal, že tam seděla holčička se zohavenou tváří.
Hans Christian Andersen, dánský rodák, za svůj život registroval 156 pohádek, které byly přeloženy až do 125 jazyků.
Prsty, čelisti i mládí za oběť sirkám
Vliv bílého fosforu může vést k osteonekróze čelisti, kterou server www.mnohocetnymyelom.cz popisuje slovy: „Osteonekróza čelisti se projevuje jako ložisko obnažené, nekrotické kosti, které může být bolestivé. Defekt kosti provází dráždění a zánět přilehlých měkkých tkání. Pokračující osteonekróza může způsobovat uvolňování a viklavost okolních zubů. Pokročilá stadia vedou až ke zlomení čelisti.“ Tyto zdravotní komplikace se mohly vyskytovat u pracující v továrně, kteří byli vystaveni fosforu dlouhé hodiny, každý den. V té době je tento jev označován jako „fosforová čelist“ (phossy jaw).
Kromě vystavení nebezpečné látce se zaměstnanci firmy Bryant & May potýkali s nízkými platy a tresty za mluvení, odcházení na záchod nebo upuštění zápalky. Navíc byly směny dlouhé i 14 hodin. Historic-uk.com uvádí: ,,Bez ohledu na bezpečnost a ochranu zdraví byly dělnice nuceny pracovat s nebezpečnými stroji a mezi pokyny, které dostávaly, patřilo i ,neohlížej se na prsty’.”
The Days' Doings - V sobotu 6. května 1871 se ženy vydaly do ulic a snažily se prosadit si lepší pracovní podmínky.
Co kdyby měla holčička se zápalkami na své straně aktivisty?
Před velkolepým hnutím sufražetek ve 20. století, se nejdříve musely odehrát menší boje, některé započaly už ve 30. letech, jiné proběhly až ke konci století 19. Jedním z odbojů byla právě stávka dívek se zápalkami. Jednalo se o dělnice ve výše zmíněné firmě Bryant & May, které se roku 1888 vzbouřily a bojovaly za svá práva. Jejich velkou oporou byli Annie Besant a Herbert Burrows, aktivisté přemáhající útisk a neprávo ve světě. Díky nim se nepřípustné chování zaměstnavatelů dostalo do novin v článku „Bílé otroctví v Londýně“ (White Slavery in London). Protesty si brzy získaly popularitu a londýnské dívky se zápalkami se dožily Nového roku. Vedení firmy bylo nuceno zlepšit stávající standardy a ještě se tento odboj stal základem pro boj za práva žen i chudé vrstvy! Tentokrát tedy příběh skutečného života v sobě nese mnohem více naděje než literární dílo.
Zdroje: historic-uk.com, web.archive.org, mnohocetnymyelom.cz, visitandersen.com, devcatko_se_sirkami
