V domě jsem byl, ale nevraždil jsem, žádal Rus marně o obnovu soudního řízení

  15:28
Čtyři roky poté, co byl odsouzen za loupežnou vraždu seniora v Žabčicích na Brněnsku na 17,5 roku do vězení, požádal Magomed Moldijev Israilov o obnovu řízení. Na rozdíl od dřívějška přiznává, že v dotyčném domě byl, trvá však na tom, že nevraždil. Krajský soud v Brně nicméně ve středu jeho žádost zamítl.

Magomed Moldijev Israilov byl v roce 2020 odsouzen na 17,5 roku za vraždu seniora v Žabčicích na Brněnsku. | foto: MF DNES

Rusové Magomed Moldijev Israilov a Sajdchusejn Naurbajev podle soudního verdiktu přijeli koncem 2015 ve večerních hodinách z Vídně, kde sídlili, do Žabčic a zamaskovaní vnikli s krátkými střelnými zbraněmi do domu penzisty. Toho kopali a bili po celém těle, svázali jej a na hlavu mu připevnili kus látky.

Čtyřiasedmdesátiletý muž utrpěl četná zranění včetně zlomenin žeber, nakonec jej útočníci udusili neznámým předmětem. V šatní skříni pak založili požár a s cennostmi uprchli zpět do Rakouska. Podle rozsudku se do rodinného domu vloupali na základě tipu od neznámého člověka.

Za loupežnou vraždu dostali dva muži z Ruska 17,5 roku, jeden je na útěku

Zatímco Israilov si v Česku odpykává trest, Naurbajev byl odsouzen jako uprchlý. Soud v roce 2020 přiznal, že nemůže určit, který z dvou mužů vraždil, ale šlo podle něj o společné jednání.

Israilov nyní přišel s tím, že se uprchlý Naurbajev k vraždě přiznal jeho nejlepšímu příteli. „Řekl mi to známý, když mě ve věznici navštívil,“ prohlásil odsouzený.

Zároveň přiznal, že v domě v osudnou noc byl, což dosud odmítal. „Chtěli jsme peníze. Ale netušil jsem, že ho (penzistu) Naurbajev zabije,“ tvrdil čtyřiatřicetiletý Israilov. Jeho o čtyři roky starší komplic podle něj pobývá na Ukrajině a je v kontaktu se svými známými ve Vídni.

Mohlo jít o nájemnou vraždu, nadhodil obhájce

Israilovův obhájce Antonín Šimeček zároveň upozornil, že se stále nezjistilo, zda nešlo o nájemnou vraždu, a nakolik pachatelé šli „na jisto“. Podle něj měly být přezkoumány výpovědi manželky a dcery zavražděného, které bydlely v jiné části domu.

„Je podivné, že pachatelé přesně věděli, kde v obci jsou kamery, kudy mají do domu vniknout a jakým směrem se vydat. Pokud byl zavražděný předem vytipovanou osobou, musel jim o něm říct někdo, kdo se ve vesnici nebo v okolí domu pohyboval,“ poznamenal obhájce.

Obě zmíněné ženy také nezávisle na sobě uvedly, že se zavražděný choval násilnicky a hrubě. „Otec často chodil a chlubil se, že má hodně peněz. V inkriminovaný den si měl jet prohlédnout dům, který chtěl koupit. Dá se předpokládat, že u sebe měl větší hotovost, o které se někdo dozvěděl,“ popsala dříve dcera zavražděného.

Soudkyně Dita Řepková návrh na obnovu řízení zamítla. „Jde o mimořádný prostředek, který musí mít důkladně odůvodnění. Nedošlo k žádné podstatné změně. Je zřejmé, že odsouzený podává jen další verzi toho, jak se situace stala,“ zdůvodnila soudkyně. „I kdybychom mohli zjistit, že si žena s dcerou vraždu objednaly, nic by to neměnilo na skutečnosti, že muži čin spáchali,“ dodala.

Odsouzení už se dříve odvolávali k vrchnímu i Nejvyššímu soudu, ani jednou však neuspěli. Usvědčily je stopy DNA na místě vraždy, kamerové záznamy a výpovědi svědků.

Autor: