Irsko a Španělsko patří k zemím EU, které se k válce v Gaze staví jinak
14. 2. 2024
čas čtení
5 minut
Skupina států, která ohledně Gazy zastává jiný postoj než USA a Británie, sehrála významnou roli při změně pohledu na tento konflikt, píše Ashifa Kassam.
Když byla agentura OSN pro palestinské uprchlíky minulý měsíc obviněna ze skandálu, Velká Británie a Německo rychle zastavily její financování a další země na kontinentu je brzy následovaly, přestože nedostaly z Izraele o obvinění žádné důkazy. Španělsko a Portugalsko se však místo toho, aby se k nim přidaly, rozhodly jít opačným směrem. Reagovaly slibem, že své financování UNRWA navýší.
Již několik let, ale zejména v posledních několika měsících, jsou součástí skupiny zemí napříč Evropou, které se důsledně snaží zastávat jiný postoj, pokud jde o konflikt na Blízkém východě. Mezi další takové patří Irsko, které vyzvalo k přezkoumání obchodních vztahů EU s Izraelem, a Slovinsko, které uvedlo, že očekává, že Izrael urychleně provede předběžná opatření nařízená mezinárodním soudním dvorem v případu obvinění z genocidy.
Tyto země sice přispěly k vnitřním rozporům, které vedly k znevažování EU za její nejednotnou politiku, ale podle analytiků sehrály také rozhodující - i když omezenou - roli, pokud jde o změnu pohledu na konflikt v Gaze.
"Je to důležitá protiváha vůči obvyklým podezřelým - proamerickým zemím -, které mají tendenci být více proizraelské," řekla Brigitte Herremansová, postdoktorandka Centra pro lidská práva na univerzitě v Gentu.
Nejhlasitěji se ozývají Irsko, Belgie a Španělsko, uvedl Martin Konečný, ředitel Evropského blízkovýchodního projektu. "Ale jsou tu i další členské státy, které jsou hned za nimi a sdílejí stejné postoje," uvedl a jmenoval Slovinsko, Portugalsko, Maltu a Lucembursko.
Více než tucet států, včetně USA a Nizozemska, pozastavilo financování UNRWA po nezdokladovaném obvinění Izraele, že asi 12 jejích zaměstnanců se údajně podílelo na útocích Hamásu ze 7. října. Vyvolalo to varování před úplným kolapsem poskytování pomoci dvěma milionům civilistů v Gaze, z nichž více než polovina jsou děti.
"Žádná z nich nemávala palestinskými vlajkami ani neřekla, že by Palestinci měli být nějak zvýhodňováni oproti Izraelcům," zdůraznil. "Řekl bych, že jsou to země, které ve skutečnosti reprezentují nebo nadále reprezentují tradiční postoj EU ke konfliktu - tedy podporu dvoustátního řešení a mezinárodního práva."
Jejich postoj zatím příliš nezměnil přístup dalších evropských zemí, jako je Rakousko a Německo, ale podle Konečného není pochyb o jejich vlivu.
"Má to význam v tom smyslu, že kdyby tyto země nebyly přítomny, pak by celkový postoj EU byl mnohem nekritičtější vůči Izraeli," řekl.
Tato skupina zemí podle něj pmá zřejmě vliv i mimo EU. "Pro mnoho lidí, zejména na globálním jihu, bylo zděšením to, co vnímají jako nekritickou evropskou podporu izraelské ofenzivy," řekl Konečný. "A mít blok evropských zemí, které jasně vyjadřují jiný postoj, je podle mého názoru velmi důležité pro zachování určité důvěryhodnosti Evropy."
Vzhledem k tomu, že tyto země prosazují své postoje, dochází občas ke střetům s izraelskými představiteli. Poté, co španělský premiér Pedro Sánchez v listopadu na společné tiskové konferenci s belgickým premiérem Alexandrem De Croem odsoudil to, co označil za "nevybíravé zabíjení nevinných civilistů", byla tato dvojice obviněna izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, že údajně ignoruje roli Hamásu při vyvolání konfliktu útoky ze 7. října.
Armida van Rijová, vedoucí výzkumná pracovnice londýnské výzkumné organizace Chatham House, uvedla, že tyto země mají různé motivy. "Belgie, Irsko, Španělsko historicky vždy více podporovaly palestinskou věc," řekla a citovala ty, kteří na vysvětlení irského postoje uvádějí paralely mezi nepokoji v Severním Irsku a Palestinou, stejně jako dědictví britského kolonialismu.
Madrid v roce 1991 hostil konferenci zaměřenou na oživení jednání směřujících k izraelsko-palestinskému mírovému procesu a v roce 2014 byla Belgie mezi prvními zeměmi EU, které diskutovaly o uznání palestinského státu.
Ačkoli společenská podpora hraje určitou roli, záleží také na politických sklonech vlády, která je v každé zemi u moci, uvedl Hugh Lovatt, vedoucí politický pracovník Evropské rady pro zahraniční vztahy.
V posledních týdnech, kdy počet Palestinců zabitých v konfliktu stoupl na více než 28 000, Spojené království a USA signalizují možnou připravenost přehodnotit svůj přístup k tomuto konfliktu. Americká administrativa údajně aktivně usiluje o vytvoření nezávislého palestinského státu, jakmile konflikt skončí, což je krok, k němuž se připojilo i Spojené království.
Tyto posuny by mohly otevřít cestu k tomu, aby se tato skupina evropských zemí v této otázce více angažovala, uvedl Lovatt. "Stojí za povšimnutí, že v této konkrétní otázce uznání, a dokonce i pokud jde o znovuvytvoření politického horizontu pro sebeurčení Palestinců, se Američané a do jisté míry i Spojené království posunuli směrem k pozici těchto podobně smýšlejících států. Myslím, že to těmto členským státům poskytuje příležitost."
Podrobnosti v angličtině ZDE
2649
Diskuse