Asijské konkurenci, která zvládne vyrábět výrazně levněji, už dokážeme jen stěží konkurovat. To jsou slova, kterými v týdnu překvapila Zuzana Ceralová Petrofová, když oznámila, že část výroby klavírů přesouvá z finančních důvodů do Asie. 

Vývojáři Petrofu připravili novou řadu hudebních nástrojů, vyrábět se ji chystají v Indonésii u tamního producenta. K rozhodnutí firmu přiměly vysoké náklady na výrobu v Česku, zejména ceny energií.

„Výrobní náklady budeme mít v Indonésii přinejmenším o polovinu nižší než v Česku. Výroba v Hradci se co do počtu kusů zmenší, ale ne o moc,“ řekla Ceralová Petrofová deníku E15. Vyšší modelové řady a nejdražší koncertní kusy podle ní bude Petrof i dál vyrábět v Česku.  „Většina naší produkce zůstává v Hradci Králové,“ doplnila prezidentka Petrofu pro Forbes.

Firma se může pochlubit historií táhnoucí se až od roku 1864 a pravidelně patří mezi nejzmiňovanější tradiční značky naší země. 

Petrof navíc není jediný, kdo s částí výroby sází na asijský trh. S myšlenkou přesunout výrobu do nákladově příznivějších lokalit si pohrává řada evropských firem, včetně koncernu Volkswagen.

Redakce Forbesu proto oslovila další tuzemské výrobce. Jejich odpovědi by se daly shrnout do jedné věty – náklady jsou i pro nás extrémní, ale zatím stále věříme ve výrobu v Evropě. 

„Přesto i my se seriózně poohlížíme po výrobě minimálně vstupů, jako je čpavek, mimo Evropu, například v Americe či na Blízkém východě. Je pro nás například nepochopitelné, že se zakáže dovoz plynu do Evropské unie z Ruska a zároveň je možné sem dál dovážet ruská hnojiva za zlomek našich výrobních nákladů, která navíc nejsou nic jiného než ruský plyn s přidanou hodnotou,“ říká například mluvčí holdingu Agrofert Pavel Heřmanský. 

Kdybych měl vyrábět v Indonésii, tak to už bych se musel stát srdcem a duší Indonésanem a Česko a Evropskou unii odepsat. To udělat nemohu a neudělám.

Kvido Štěpánek

Také majoritní akcionář společnosti Karma Český Brod Pavel Janeček momentálně doufá, že firma s více než stoletou historií nebude muset výrobu odstěhovat jinam.

„Přesouvat kompletní výrobu do zahraničí neplánujeme, budou-li se však podmínky podnikání i nadále horšit, budeme nuceni některé energeticky náročné aktivity jako smaltování či lakování přesunout do zemí mimo Evropskou unii,“ uvedl.

Výroba jinde než v Česku? Nikdy

Oslovení byznysmeni a byznysmenky přiznávají, že důležitou roli hraje i určitá forma vlastenectví.

„Kdybych měl vyrábět v Indonésii, tak to už bych se musel stát srdcem a duší Indonésanem a Česko a Evropskou unii odepsat. To udělat nemohu a neudělám. Jsou důležitější věci než momentální zisk,“ uvedl podnikatel Kvido Štěpánek, který vlastní společnost Isolit-Bravo se základnou v Jablonném nad Orlicí. 

„Zakládáme si na české výrobě a českém původu našich produktů,“ zdůrazňuje také Kateřina Kadlecová, spolumajitelka výrobce vířivek USSPA. „Je ale pravda, že loňský rok pro nás nebyl vůbec snadný s ohledem na skokový nárůst nákladů na energie, ale také ochlazení poptávky v návaznosti na celkový pocit nejistoty na trhu a přibrzdění ve stavebnictví,“ popsala Kadlecová, která nicméně věří, že letos se situace zlepší. 

Rovněž tuzemský Wienerberger, který je součástí stejnojmenné nadnárodní společnosti, podle svého šéfa plánuje udržet výrobu v Česku, letos ale za cenu zimních odstávek. 

„Přesun výroby ani její části do jiné země by se z hlediska cen jednotlivých produktů, kam by se promítly zejména vysoké náklady na dopravu, celkově nevyplatil. To, že jsme o změně ani přesunu výroby do zahraničí neuvažovali ani během energetické krize, dokazuje například instalace LNG tanků,“ popsal generální ředitel Kamil Jeřábek. 

Jenže ani odhodlání řady podnikatelů nemusí Česku stačit. Už měsíce varuje Hospodářská komora před nedobrými podmínkami pro podnikání, danými hlavně turbulentními cenami energií a vysokou cenou práce. Českou ekonomiku vidí na křižovatce a to, kam odbočí, bude mít přímý dopad na příští desítky let.

Podle analýz Hospodářské komory cesta vede přes produkci s vyšší přidanou hodnotou, ven z pasti středních příjmů. 

„Problémem současné české ekonomiky ale je, že generuje pouze nízkou přidanou hodnotu. V mezinárodním srovnání je vytvořená přidaná hodnota jedna z nejnižších v celé Evropské unii, České republice patří dokonce až čtyřiadvacátá příčka ze sedmadvaceti států,“ shrnuje mluvčí komory Miroslav Diro. 

Kabinet Petra Fialy zřídil loni v létě speciální Vládní výbor pro strategické investice. Jedním z jeho hlavních cílů má být zvýšit konkurenceschopnost Česka. Schází se ve středu 14. února od loňska počtvrté, a to přesně v týdnu, kdy Petrofu došla trpělivost.