Jakub Hrůša bude znovu řídit Českou filharmonii

„Skladby na svém únorovém abonentním programu s Českou filharmonií jsem vybíral inspirován uměním barytonisty Christiana Gerhahera, veden dlouhodobým zaujetím uvádět na českofilharmonických koncertech díla žijících skladatelů a při vědomí svého již dávného přání dirigovat Honeggerovu Liturgickou symfonii, která podle mého soudu patří k nejsilnějším symfonickým projevům hudby první poloviny 20. století,“ říká Jakub Hrůša, šéfdirigent Bamberských symfoniků a hlavní hostující dirigent České filharmonie a Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia. „Mahlerova Blumine bude v našem pořadu figurovat jako oddech – je to mimochodem právě tato skladba, kterou jsem nedávno natočil s Bamberskými symfoniky v sousedství Hanse Rotta a Antona Brucknera pro firmu Deutsche Grammophon a za niž jsme pro rok 2022 obdrželi první cenu International Classical Music Awards v kategorii Symfonická hudba,“ připomíná designovaný hudební ředitel Královské opery v Covent Garden, který se k České filharmonii v této sezoně vrátí ještě třikrát – příští týden se symfonickou básní Zrání Josefa Suka, v dubnu s Liškou Bystrouškou Leoše Janáčka a v květnu a červnu na Pražském jaru a Smetanově Litomyšli s Libuší Bedřicha Smetany.

První symfonii „Se zvonkohrou“ Ondřeje Kukala, kterou premiérovala Jihočeská komorní filharmonie v roce 2000, Česká filharmonie zatím nehrála, Třetí symfonii Arthura Honeggera, inspirovanou druhou světovou válkou, uvedla více než desetkrát – poprvé osm měsíců po curyšské premiéře v roce 1946 a naposledy v roce 2008. Písně z Mahlerovy cyklu Chlapcův kouzelný roh, který vznikl na motivy „lidových“ básní ze sbírky heidelberských romantiků Clemense Brentana a Achima von Armina, interpretuje orchestr častěji, s předním německým barytonistou Christianem Gerhaherem to však bude debutově.

„Písňový soubor Gustava Mahlera Chlapcův kouzelný roh podle mě obzvlášť silně reprezentuje nejavantgardnější část autorových písní. Osobitý způsob jejich extenzivního zpracování umožňuje drastickým způsobem vyjádřit Mahlerovo humanistické přesvědčení a popsat, jak strašlivě znevýhodněná je drtivá většina lidí. Chudý, hladový nebo umírající jako prostý voják; utrpení žen nebo neprivilegovaných párů; nebýt tolerován dokonce ani v nebi – s těmito opakovaně variovanými tématy a svým velmi zvláštním způsobem převádění lidských katastrof cynicko-groteskními barvami do písní často nazývaných ‚humoresky‘ vstoupil Mahler, sám stále ještě zakořeněný v romantismu, podobně jako Franz Kafka nebo George Grosz do moderny: s více či méně hlasitě zvučným smíchem nad beznadějnou krutostí lidského bytí,“ uvedl Christian Gerhaher, který písně z Mahlerova cyklu často uvádí a v roce 2010 je natočil s Magdalenou Koženou, Pierrem Boulezem a Clevelandským orchestrem.

• Christian Gerhaher © Gregor Hohenberg/Sony Music Entertainmen)

Christian Gerhaher vystudoval vedle medicíny operní program na Hochschule für Musik und Theater München. Nyní se sám věnuje pedagogické činnosti: spolu s Geroldem Huberem vede třídu písňové interpretace v Mnichově, kde dříve studoval, a příležitostně učí též na Royal Academy of Music v Londýně. Na prestižních pódiích, mezi kterými nechybí londýnská Wigmore Hall či amsterdamský Concertgebouw, nejčastěji vystupuje v písňových recitálech. Spolupracuje též s nejvýznamnějšími orchestry a dirigenty, a to jak na koncertních pódiích a nahrávkách, tak i při operních produkcích. Kromě tradičního klasicko-romantického repertoáru, v němž je světově vyhledáván hlavně pro roli Wolframa ve Wagnerově Tannhäuserovi, se příležitostně věnuje také staré hudbě.

Zdroj: TZ
Úvodní foto: Jakub Hrůša (©Petra Hajská)