Naprostá většina zpracovatelů dřeva v kraji je totiž orientována na jehličnany, především na smrk. A výrobu by při přechodu na listnaté stromy museli měnit úplně od základu.

„Situace už se vrátila prakticky do normálu. Loni tvořila většinu objemu plánovaná těžba, nahodilá tvořila už jen asi 40 procent, zatímco v letech, kdy vrcholila kůrovcová kalamita, to bylo až 90 procent. Snížil se i počet zalesňovaných ploch, nejvíce postižená místa, jako je třeba Ondřejník, už máme prakticky komplet znovu osázená,“ popsal Libor Konvičný, ředitel Biskupských lesů, které v kraji hospodaří na 25 tisících hektarů lesních ploch.

„Objem vytěženého dřeva v Moravskoslezském kraji se postupně snižuje, ostatně jako v dalších regionech, což souvisí s koncem kalamity a návratem k běžnému hospodaření,“ uvedla také mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Po kůrovcové zkáze klid. V moravskoslezských lesích se těží mnohem méně

„Kůrovcová situace už se stabilizovala, ale je to i tím, že zanikly porosty vhodné pro kůrovce. Teď zůstaly zejména mladší porosty okolo 30–40 let, které ale zase často poškozuje mráz a silný vítr,“ přiblížil Jan Rapouch ze společnosti Spojené lesy, která se stará o lesní porosty Rýmařova a obcí v jeho okolí.

Nová výsadba pak mění složení lesů. Tam, kde rostly kůrovcem napadené smrkové porosty, se nyní vysazuje výrazně pestřejší skladba stromů. „Beskydy původně pokrývaly především jedlobukové porosty. Dnes u nás proto v nové výsadbě převažuje buk a další listnaté stromy, smrk dnes tvoří asi jen 25 procent nových stromů,“ informoval Libor Konvičný. „Sázíme hlavně buky a necháváme růst i nálety, aby byla druhová skladba lesa co nejpestřejší,“ sdělil Rapouch.

„Loni jsme obnovili v kraji 1 044 hektarů, z toho 280 hektarů přirozeně ze semen a plodů stojících stromů. Pokud jde o sazenice, jehličnany loni tvořily 35 procent z celkového objemu, přičemž v roce 2013 to bylo pro představu 42 procent,“ ozřejmila Jouklová.

Smrk je ekonomicky výhodnější

Jedním z dopadů kalamity v kraji je tak skutečnost, že v něm nyní rostou odolnější lesy. „Druhové i věkové složení lesů je díky nové výsadbě pestřejší, tudíž i odolnější vůči různým změnám než smrkové monokultury, které hospodáři dlouho preferovali. Z našeho pohledu je to změna k lepšímu, protože věci, o kterých jsme správce lesů museli dříve složitě přesvědčovat, teď většina z nich dělá sama od sebe,“ nastínil šéf Správy CHKO Beskydy František Jaskula.

Podle vlastníků se pak kalamita projevila především po ekonomické stránce, hospodaření v lesích je totiž dlouhodobě plánovaná záležitost. „A mnoho vlastníků lesů bylo nuceno během několik let vytěžit takové množství dřeva, které měli naplánováno na dvacet let. To znamená, že v dalších letech budou muset těžbu výrazně snížit. Další problém je i to, že pokud šlo na trh najednou velké množství dřeva, jeho cena logicky klesla,“ přiblížil například Libor Konvičný.

„My jsme během kalamity vytěžili 80 procent dřeva, které nás mělo ekonomicky dlouhodobě živit. Buky, které teď sadíme, budou nést hospodářské výsledky nejdříve při prvních probírkách až někdy za 40 let,“ popsal situaci ve Spojených lesích Jan Rapouch.

Kůrovcová kalamita v kraji ustoupila, prevence a zalesňování pokračují

Změna druhové skladby lesa bude mít i další ekonomické následky. „Smrk bude i nadále hrát prim kvůli svému všestrannému využití. Z buku neuděláte všechno, co jde udělat ze smrku. Takže kdo bude mít smrk, bude na tom ekonomicky lépe než ti, kdo budou mít převážně listnaté stromy. Otázkou je i to, jak se bude chovat stát. Zda bude ze strany vlády vstřícnost kompenzovat finanční ztráty těm hospodářům, kteří sázejí ekologicky, ale méně ekonomicky výhodně,“ zamyslel se Konvičný.

„Pokud se výrazně změní skladba lesů, bude na to muset v budoucnu reagovat i průmysl, který stále stojí především na zpracování smrku. Budou zřejmě potřeba nové technologie, aby se mohly využívat i další druhy dřeva,“ doplnil Konvičný.

Budoucnost je nejistá

Jeho slova potvrdil i viceprezident Svazu zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu Robert Babuka. „V současné době je u nás více než 90 procent dřevozpracovatelského průmyslu orientováno na jehličnany, zejména smrky. Kdyby se to mělo měnit na zpracování jiných druhů dřeva, bude třeba začít měnit vše od základů, protože půjde o úplně jiný způsob výroby, skladování, distribuce a všeho dalšího,“ uvedl Babuka.

„Na takové změny je třeba začít se připravovat s předstihem, ale je otázka, kdo z dřevozpracovatelů bude mít dnes chuť investovat do nejisté budoucnosti. Situace v oboru už teď není příznivá,“ přiblížil Babuka s tím, že trhu se dřevem v Česku teď dominují velcí zahraniční investoři, kteří si mohou díky značnému kapitálu diktovat podmínky.

Smrky potřebujeme. Vyloučit je z lesa je nesmysl, říká šéf Biskupských lesů

„Nejenže tak stále více dřeva míří na export, ale domácí zpracovatelé dřeva se ocitají v nevýhodné situaci. Spousta uvažuje, že skončí, že vidina dalšího rozvoje je za takového stavu mizivá,“ popsal Babuka.

Smrk má podle jeho slov i nadále dost šancí. „Je ale třeba, aby se lesní hospodáři vždy zamysleli, jak ho pěstovat, aby odolal suchu, vybírat vhodné polohy, například stinné svahy, a také řešit, jak zadržovat vodu už v horách a v lesích,“ podotkl Babuka.