Politické procesy tady byly už před únorem 1948. Svůj díl odpovědnosti mají i demokraté, říká historik
Po převratu v únoru 1948 a nástupu komunistů k moci začalo 40leté období plné politicky vykonstruovaných procesů. Výsledkem byly stovky odsouzených k trestu smrti a tisíce nevinných po dlouhá léta ve věznicích. Předcházely tomu vykonstruované procesy, navzájem si „podobné jako vejce vejci“, které probíhaly ale ještě před vznikem totalitního státu.
„Po válce bylo Československo obnoveno, což nebyla samozřejmost, ale už to nebylo to ,Masarykovské‘. Politickým základem nové lidové demokracie – jak se tehdy říkalo – byla Národní fronta,“ popisuje historik Jaroslav Rokoský.
Jak období let 1945–1948 vypadalo? Byl tady omezený počet už existujících politických stran, probíhala likvidace prvorepublikové úspěšné strany agrárníků, docházelo ke znárodňování, ke ztrátě Podkarpatské Rusi, k posílení vlivu Sovětského svazu a domácích komunistů, stejně jako hledání viníků za Mnichov a okupaci.
Baťa dostal 15 let
Když před speciálním Národním soudem, který měl sedm členů a právníkem byl pouze předseda, protože přísedící byli nominováni politickými stranami, měl stanout Jan Antonín Baťa, byla to velká událost. Baťovské obuvnické impérium totiž bylo „výkladní skříní první republiky“.
Cílem tak bylo především odsoudit kapitalistický liberální systém a také ho zdiskreditovat. „Baťa byl líčen jako asociál, veleben byl naopak znárodněný podnik,“ konstatuje historik Rokoský s tím, že „většina obvinění byla účelová nebo lživá“.
Talentovaného architekta Rudolfa Lukeše vyhodili z Barrandova. Ve světě se proslavil leporely
Číst článek
Baťa se chtěl soudního procesu osobně zúčastnit, ale československé úřady mu to znemožnily. Odsouzený tak byl v nepřítomnosti k 15 letům těžkého žaláře. Do Československa se i proto už nikdy nevrátil.
Další „křiklavé“ soudy byly s prvorepublikovým premiérem a předsedou agrárníků Rudolfem Beranem, stejně jako s generálem Janem Bohumírem Syrovým, který byl „po Mnichovu“ ministerským předsedou.
„Oba byli odsouzeni k 20 letům těžkého žaláře a tyto případy jsou asi ty nejkřiklavější,“ hodnotí Rokoský. Rehabilitováni byli také oba, ale až v posledních letech. Prezident Emil Hácha, který byl už v té době těžce nemocný starý muž, zemřel potupně v pankrácké věznici.
Terčem likvidace byli politici „zakázané“ agrární strany, byli mezi nimi bývalí ministři, protinacističtí odbojáři a vězni v období okupace. „Dlouhé měsíce byli vyslýcháni, nikdo jim neřekl, za co jsou stíhání, a horko těžko se hledalo, jaké mají být jejich viny,“ říká historik. „A způsob, jak se třetí republika chovala k agrárníkům, tak ten byl hanebný.“
I zakladatel Stříbrný
Politikem, který patřil k Mužům 28. října – tedy k zakladatelům republiky – byl Jiří Stříbrný. „V první polovině 20. let zářící hvězda Československé republiky, u národních socialistů konkurent politiků Klofáče a Beneše, kteří pak stáli za jeho pádem. A to nepříliš čistými prostředky,“ uvádí Rokoský.
Básníka Ivana Blatného dnes známe i díky jeho anglické ošetřovatelce v blázinci, naznačuje historik
Číst článek
Stříbrný byl ze strany vyloučený a svůj „účet“ s Benešem si vyrovnával prostřednictvím tiskovin, které vydával.
Jeho útoky proti Hradu byly ostré, přesto se mu už návrat do politiky nezdařil. „Po 15. březnu 1939 se stáhl do ústraní, jakékoliv nabídky od nacistů odmítl a také se už odmítal vyjadřovat i proti Benešovi,“ říká historik Rokoský.
„V roce 1947 byl Stříbrný odsouzen na doživotí a ve vězení zemřel. U soudu mu spočítali všechny ,hříchy‘ i z období první republiky, které Národní soud vůbec posuzovat neměl.“
Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, jestli před únorem 1948 už tady probíhaly politické procesy, historik Rokoský odpovídá: „Probíhaly, Češi je do té doby ale téměř neznali. Považovali je za důsledek války a okupace. Procesy před Národním soudem měly politický charakter, jednala o nich vláda a byly v zákulisí ovlivňovány. Nemůžeme to přičítat ale pouze komunistům, svůj díl mají demokraté. Umožnili je a mlčky k nim přihlíželi. Touha po moci, krátkozrakost a stranická zaslepenost demokratů v Národní frontě přivedla zemi k 25. únoru 1948.“
Celý pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiozáznamu výše.
