Ministr Mikuláš Bek čelí kromě problematicky fungujícího systému na podávání středoškolských přihlášek kritice také kvůli financování regionálního školství, zejména nepedagogických pracovníků. Jejich mzdové náklady ministerstvo po rozpočtových škrtech přesunulo na bedra obcí a krajů, které proti tomu protestují.
Ačkoliv ministr nedávno oznámil, že na tyto účely získal navíc tři miliardy korun, podle mnohých je to nedostatečné.
V tomto týdnu byl zveřejněn podrobný ministerský rozpis financí pro školy, jehož výsledek shrnulo tiskové prohlášení Pedagogické komory lapidárně: „V únoru se ředitelé dozvěděli, že měli v lednu propustit uklízečky.“
„I když nyní jednoho zaměstnance propustím, běží mu výpovědní lhůta, takže do dubna ho stejně musím platit. Minimálně tyto 4 měsíce budu překračovat limit zaměstnanců,“ podotkl k tomu jeden z ředitelů škol.
Rospis rozpočtu pro regionální školství kritizuje i Asociace ředitelů základních škol.
Otázku financování nepedagogů s ministrem Bekem intenzivně řeší i Hlas samospráv. Spolek komunálních politiků se dal dohromady k upozorňování na nedomyšlené dopady vládních škrtů na služby občanům a školství bylo jedním z hlavních důvodů.
Druhým tématem, které samosprávy chtěly s ministrem řešit, bylo snížení indexu PHMax, určujícího počet hodin, které jsou škole propláceny. Snížení o pět procent podle samospráv dopadne zejména na vesnické malotřídky.
Zástupci regionů žádali ministra Beka o schůzku, ke které po odkladech nakonec došlo ve čtvrtek 8. února. Kromě hejtmana Netolického se jí účastnil i starosta Rokytnice v Orlických horách exhejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán, který je jedním ze signatářů Hlasu samospráv, a Miroslav Krčil, starosta města Hlinsko. Ten také ministrovi přinesl podrobnosti, jak jeho úpravy na obecní rozpočty dopadají.
Funguje náš stát dobře? Jste spokojeni s úřady, zdravotnictvím, sociálními službami apod.?Anketa
Starosta současně nevěří, že by avizované kompenzace obcím pokryly celou sumu. „Zároveň si myslím, že tato dvojkolejnost nepřispěje k dobrým vztahům ve školách. A také organizace a odpovědnost za odvedenou práci bude mnohem problematičtější,“ dodává ke kuriozní situaci, ve které budou učitelé placeni ze státního rozpočtu a školníci s kuchařkami z krajského nebo obecního.
A hejtman Netolický jej doplnil: „Je to nesystémový návrh, protože vedle vzdělávací části musíme zohledňovat také další profese, které jsou pro chod školy nezbytné. Jedná se o kuchařky, školníky, IT pracovníky a jiné nepedagogické pracovníky, kteří zajišťují provoz škol. V případě našeho kraje v pozici zřizovatele středních škol by se jednalo o přibližně 300 pracovníků.“ Ředitelé škol jsou podle něj stále v nejistotě, kterou jen dokládá postřeh ředitele o výpovědní lhůtě.
Zástupci samospráv s ministrem Bekem probírali také oborovou strukturu středních škol. Původní plán na plošné „vyrovnání“ všeobecných a odborných středních škol byl podle zástupců samospráv již opuštěn, což oceňují.
„Každý region má svá specifika a s tím je potřeba přistupovat k řešení oborové skladby,“ říká hejtman Netolický, podle kterého by si o struktuře školské sítě měly rozhodovat samy kraje.
„Jiná situace je v Praze a jiná ve venkovských oblastech a menších městech. Proto jsem rád, že nám ministerstvo z Prahy nebude říkat, jak má naše středoškolská síť vypadat,“ dodává pardubický hejtman.
Kromě toho zástupci samospráv s ministrem Bekem řešili například obměnu vybavení počítačových učeben. „Musíme si uvědomit, že nejen počítačové učebny byly v mnoha případech pořizovány v jedné dotační vlně a po letech již zastarávají,“ vysvětlil pro ParlamentníListy.cz po jednání na ministerstvu školství starosta Krčil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
mravní bahno
