Igor Timko z No Name: Čekáme patnácté dítě!
17 fotografií
Je jeden z nejpopulárnějších slovenských zpěváků a prakticky od začátku kariéry sbírá vavříny i v Česku. To a mnohem více je Igor Timko (45), frontman kapely No Name, která po osmi letech vydává nové album a pomalu se chystá na oslavy 30 let na scéně.
Igore, nebylo by po těch letech už na čase vymyslet kapele jméno? (No name – anglicky znamená beze jména.)
„Nejsem si jistý, jestli by to už nebyla zbytečná změna. Ale vtipné je, že když se podíváme do Spotify nebo Apple Music (programy na přehrávání hudby – pozn. red.), že tam je víc tvůrců s tímhle jménem. Našli jsme Noname kapelu z Venezuely, je i nějaká metalová kapela Noname z Finska, pak nějaká chlapecká kapela, teď se tak jmenuje i jeden slovenský festival… Asi jsme nebyli úplně originální, ale radši mít takový název a dobrou hudbu než špičkový název a hudbu tuctovou.“
Prý máte kalendář nabitý dva roky dopředu, a za ty dva roky bude No Name slavit třicet let, takže už víte, co se bude dít?
„Je to tak, už máme podepsané dva koncerty na září 2026. V hlavách už máme poměrně konkrétní představu, jak budou vypadat, a je lichotivé, že takové věci musíme opravdu řešit dva až tři roky dopředu. Teď spíše žijeme tím aktuálním, co nás čeká. Vyjíždíme na turné, pojedeme od Slovenska po Česko, kde budeme 5. dubna v Ostravě, 11. dubna v Brně a 20. dubna končíme v hlavním městě Košic, a to je Praha (smích). A taky máme nové album V původním znění…“
Frontmam Chinaski Malátný: Proč byl hostem koncertu Neckáře?
Je to první album No Name po osmi letech. Proč byla taková pauza?
„Tím, že jsme sami sobě vydavateli, není na nás vytvářený tlak. Jsme velmi činorodá kapela, kromě období covidu si držíme frekvenci zhruba stovky koncertů za rok. Do toho jsme napsali například titulní píseň do filmu Poslední aristokratka, měli jsme duet s Karlem Gottem, krásný hit pro Terezu Maškovou, vyšel nám singl Chýbajú nám elity… Někteří také učíme jako pedagogové, dokonce na vysoké škole. A do toho žijeme intenzivní rodinné životy, máme čtrnáct dětí a na cestě je patnácté.“
Myslíte čtrnáct v celé kapele, jestli tomu dobře rozumím?
„Na jednoho člověka by to bylo trochu moc, ale v kapele je nás šest. Ale pozor, můj táta byl ze šesti dětí, kdysi to byla norma. V kapele třetího potomka čeká Zoli, můj bratr Roman má také tři, my ostatní máme po dvou dětech. Zolimu se smějeme, že je prvním evropským projektem, který funguje. Je to Slovák maďarské národnosti, který je s holkou ze Šumavy a žijí spolu v Košicích. A mají dva domy tisíc kilometrů od sebe.“
Na novém albu je i váš duet s legendární herečkou Božidarou Turzonovovou. Co vás dalo dohromady?
„Tato elitní slovenská a česká filmová herečka, slavná Božská Ema, byla děkankou na škole v Banské Bystrici, kterou jsem vystudoval a kde dnes sám učím. Její manžel Josef Adamovič tam byl šéfem fakulty a vždy nás kryli, když jsme prováděli jako studenti různé skopičiny. Třeba jsme vystříkali celý rektorát práškovým hasicím přístrojem. Pan Adamovič tehdy byl za rektorem a přimlouval se za nás.“
Takže jste ji nemusel nijak lákat nebo přemlouvat?
„Ta píseň se jmenuje Vánoce s Božidarou a je to takový jiný pohled na Vánoce. Žádné rolničky a cinkačky. Když jsem ji oslovil, jednoduše poprosila, ať jí pošlu text a že mi dá vědět. A přijala. Musím říct, že je to po řemeslné stránce poctivá stará dobrá škola, profesionálka, která měla jedinou podmínku. O půl desáté večer chtěla jít domů, protože v deset chodí spát. Prý s ní jinak další den nic není. Tady vidíte, jak důležité je mít svůj režim.“
Zmínil jste i duet s Karlem Gottem. Ten sice na tomto albu není, ale jak na něj vzpomínáte?
„Jednou si od nás vyžádal písničku. To bylo neobvyklé, protože většinou naopak chodil někdo za ním, že by pro něj chtěl něco napsat. Pro každého bylo životní výhrou, napsat něco pro něj. Takže nám to lichotilo, ale řekl jsem mu, že má-li to být něco hodno spojení s Karlem Gottem, musí to být něco mimořádného. A že když nás něco napadne, tak mu to pošleme, a když ne, a i to se může stát, tak mu to nebudeme nutit. Pravděpodobně očekával, že se na to vrhneme hned a ráno bude mít písničku. Ale trvalo to tři roky. Nevěděl ale, že to bude duet, takže když jsem mu řekl, že to nebude zadarmo, myslel, že mluvím o honoráři, ne že tím myslím, že budeme zpívat spolu! Líbilo se mi na něm, jak si tipoval lidi tím, že řekl nějaký vtip nebo si z nich udělal legraci, a čekal, jestli se urazí, nebo mu to vrátí.“
Marek Ztracený po třetí výhře ve Slavíkovi: Jsem trochu "ztracený"
Zbytek rozhovoru naleznete v tištěné podobě deníku Aha! (10. 2. 2024)
Jak vznikal rozhovor
Vzhledem k tomu, že manažer NoName Filip Šmíd je můj bývalý soused, nedalo příliš práce Igora Timka před mikrofon dostat. A opět se mi potvrdilo, že čím větší osobnost, tím skromnější a sympatičtější člověk. Proti mně seděl usměvavý a pohodový umělec, který miluje svoji práci a fanoušky a s pokorou a vděčností přijímá vše, co život na samém vrcholu česko-slovenského showbyznysu obnáší.
17 fotografií
