Jak experti hodnotí elektronické podání přihlášek na střední školy
Tisíce žáků devátých tříd se v roce 2023 nedostaly na svou vysněnou střední školu, a situace by se mohla opakovat i letos. Kapacity jednotlivých gymnázií a čtyřletých maturitních oborů se sice plánuje navýšit, zájem může některé instituce zaskočit. Na jaké školy se loni hlásilo nejvíce dětí v jednotlivých krajích? A jaké kroky plánují zřizovatelé škol do budoucna? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehlednou mapu nejžádanějších škol minulého roku i názor odborníků.
Loni se k jednotné přijímací zkoušce na střední školy – které nabízejí čtyřleté maturitní obory – přihlásilo takřka 90 tisíc dětí. Letos jednotlivé instituce čeká ještě větší nápor. Podle dat ministerstva školství se ke zkouškám bude hlásit o 16 tisíc deváťáků více než v předchozím roce. K nim je nutné přičíst tisíce dalších studentů, kteří se ucházejí o místa na víceletých gymnáziích a uchazeče, kteří chtějí změnit obor.
ČTĚTE TAKÉ: PŘEHLEDNĚ: Vše o přihlašování na přijímací zkoušky. Na co si dát pozor a kdy čekat výsledky?
Již před rokem byla situace kolem kapacit jednotlivých institucí ve vybraných krajích více než napjatá. Například v Praze se na vybrané školy nedostaly tisíce dětí, některá gymnázia odmítala rovnou po stovkách. Žadatelé o studium později buď uspěli s odvoláním, zvolili si náhradní školu či obor, nebo odjeli studovat do zahraničí. A o jaké školy byl největší zájem? Podívejte se:
V mapě jsou pro každý kraj zahrnuty tři nejžádanější školy. Redakce CNN Prima NEWS vycházela z volně dostupných dat Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), konkrétně z počtu přihlášených žáků na přijímací zkoušky z českého jazyka a matematiky na všech školách. Pro Prahu je vybráno škol pět, a to s ohledem na největší fluktuaci zájemců o středoškolské vzdělání.
Na koho padá vina?
Rok 2023 odhalil, v jak žalostném stavu se nachází kapacity středních škol v některých krajích. Na čem se politici shodli, je, že se o jejich nedostatku vědělo dlouhé roky dopředu. „Kraje o tom věděly, a přesto nic neudělaly. Buď problém podcenily, nebo ignorovaly,“ vzkázal před rokem v rozhovoru pro CNN Prima NEWS exministr školství Robert Plaga.
„Střední školy mají v gesci kraje coby zřizovatelé. Budovy, rejstříkové kapacity i otvírání gymnázií. Ministerstvo školství nemá v rukou žádný pevný nástroj. Je otázkou, zda bychom neměli přistoupit k větší centralizaci – jestli není na místě, aby se změnou zákona neměl resort větší kompetence. Nyní ale mají hlavní roli kraje,“ pokračoval Plaga s tím, že o brzkém příchodu rekordně silných populačních ročníků byly informovány dopředu.
Jak však podotkla bývalá ministryně školství za sociální demokraty Kateřina Valachová, vina podle ní neleží jen na krajích. „Opakované zanedbání kapacit je prostě neospravedlnitelné. Lidem je jedno, jestli za to může stát, ministerstvo školství, kraje nebo obce. Chtějí to mít vyřešeně. Ve funkci jsem řešila podobnou situaci a také jsem nepátrala po tom, kdo za co může. Sedli jsme si všichni za jeden stůl,“ mínila v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Dodala, že se děti „nevylíhnuly“ náhle ze skořápky. „Posun v demografii se dal předpokládat. Je naivní si myslet, že kraje natvrdo rozšíří kapacity – řeší tisíce dalších věcí, mají tam fabriky a řemesla, do toho silné krajské tripartity. Když jsme řešili mateřské a základní školy, říkali jsme, ať si dáme pozor, že od roku 2020 musíme mít dost kapacit na středních školách, hlavně těch čtyřletých,“ dodala exministryně.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Slučování škol? Hrozil by další odliv obyvatel, varoval Netolický. Nantl nastínil řešení
A jak situaci komentoval současný ministr školství Mikuláš Bek (STAN)? „Na středních školách máme mnohem více míst, než ve skutečnosti obsazujeme. Bohužel se ale týkají oborů, o které není takový zájem. Je celkem jasné, že rodiče dávají stále více přednost spíše všeobecnému středoškolskému vzdělání nebo tomu, které má maturitní charakter,“ vzkázal s tím, že je třeba nabídku přizpůsobit poptávce.
Černá budoucnost (pražského) školství
Nejvíce v pozoru by se pro následující roky měla mít v oblasti školství – konkrétně kapacit jednotlivých institucí – Praha. Jak vyplývá z rozsáhlé prognózy, kterou zpracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha), v roce 2050 budou Praze, pokud nebude problém řešit, chybět desetitisíce míst.
„Máme a budeme mít velký problém ve všech odvětvích pražského školství – tedy mateřských, základních i středních. Když se podíváme na školky zřizované městem, v roce 2050 bude chybět přes 12 tisíc míst. A jestliže se zaměříme na základní školy, tam bude situace v roce 2050 ještě horší – chybět bude téměř 19 tisíc židlí,“ nastínila nepříznivý vývoj v metropoli Zdeňka Havlová, vedoucí Kanceláře analýz města na IPR.
Konkrétně u středních škol se kapacita k září minulého roku podle oficiálních rejstříků sice nenachází v červených číslech, panuje tam nicméně velký nepoměr podle oborů. A ani u středoškolského vzdělání jako celku se v budoucnu neočekává příliš růžový scénář. „Už v roce 2030 bude chybět necelých tisíc míst pro všechny střední školy v Praze. Pokud to letos bylo špatné, dá se očekávat, že to bude v dalších letech ještě horší,“ sdělila loni Havlová redakci CNN Prima NEWS.
Řešení? Stavět, a to rychle
Řešení kapacitního problému nejen v Praze? Stavět, stavět a stavět, a to rychle. „Český proces – kdy si usmyslíte, že něco chcete vybudovat, až po postavení a konečné užívání – je velmi dlouhý. Často je to více než deset let. Není to jen, že bychom se příští rok hned dočkali nové školy. Část kapacit zasáhnou soukromé školy, ale na to se nedá spoléhat,“ podotkla analytička z IPR.
ČTĚTE TAKÉ: Přihlášky na SŠ? Systém vznikl na koleně, zní z ANO. Zajíčková kontrovala dálniční známkou
„Získat stavební povolení není nic jednoduchého. Papírování trvalo přes deset let. Následná stavba dva a půl roku,“ přiblížil svou zkušenost pro CNN Prima NEWS Tomáš Portlík (ODS), starosta Prahy 9. Další háček představují finance. Jedna škola vyjde klidně na miliardu – a na to Praha, ani jiné kraje, jednoduše nemají peníze ani žádné efektivní alternativní cesty, jak je získat.
Z aktuálních dat ministerstva školství vyplývá, že by se v roce 2025 mohl počet míst ve stávajících středních školách navýšit o 8 790 míst a o 8 221 míst v nových školách.
„Je pravda, že v současné době ministerstvo – konkrétně zřizovatelé škol – zvýšilo počet míst na středních školách o 17 tisíc. Vyšlo se vstříc žadatelům škol, které buď rozšiřovaly své kapacity o nové obory, nebo rozšiřovaly ty stávající,“ uvedla ve speciálním vysílání na CNN Prima NEWS poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Zda bude tento počet dostatečný, aby se neopakovala situace z minulého roku, nedokáže říci.
Poslankyně a stínová ministryně školství Jana Berkovcová (ANO) tvrdí, že by nových 17 tisíc míst mohlo stačit – ale pouze v případě, kdy budou tyto pozice dostupné v lokalitách, kde se školy potýkají s přetlakem zájemců. „Tedy na gymnáziích, zejména pak v Praze. Pokud se tento problém podaří vyřešit v metropoli, tak v ostatních krajích to už takový problém nebyl. Samy kraje navíc hlásí, že se jim do oborové nabídky nechce příliš zasahovat: kvůli vyváženosti,“ podotkla.
Na druhé straně jsou kraje, které si výzvu ministerstva školství z minulého roku vzaly k srdci, a své kapacity rozšiřují. Zejména se jedná o všeobecné vzdělávání: gymnázia a lycea. „Byla bych ale opatrná, aby nevznikl problém s nedostatkem učitelů a odborných pracovníků,“ dodala Berkovcová.
