Zachary Stieber

9. 2. 2024

Podle vědců by se měly používat určité postupy ke snížení rizik.

Technologie použitá ve vakcíně proti covidu-19 společnosti Moderna s sebou nese riziko toxicity, uvádí vědci z této společnosti v novém dokumentu.

„Hlavní výzvou nyní je, jak účinně eliminovat potenciální toxicitu spojenou s technologií mRNA,“ píší vědci v článku, který 23. ledna zveřejnil časopis Nature Reviews Drug Discovery.

Anticovidové vakcíny Moderna a Pfizer využívají technologii modifikované messengerové ribonukleové kyseliny (mRNA). MRNA je dodávána lipidovými nanočásticemi (LNP).

Rizika toxicity zahrnují „strukturní složky lipidových nanočástic, výrobní metody, způsob podání a proteiny vyrobené z komplexních mRNA,“ napsali autoři článku.

Autory článku jsou zaměstnanci společnosti Moderna Eric Jacquinet a Dimitrios Bitounis a Maximillian Rogers, který v době vzniku článku ve společnosti Moderna také pracoval.

Společnost Moderna na žádost o komentář nereagovala.

Vakcíny mRNA mají řadu známých nežádoucích účinků, včetně zánětu srdce a těžkého alergického šoku. Ty mohou pramenit z reakcí přecitlivělosti, které mohou být vyvolány „jakoukoli složkou LNP-mRNA“, ale podle vědců je nejpravděpodobněji spouští PEGlyované lipidové nanočástice, které jsou „nejvíce potenciálně reaktogenní složkou“.

Je známo, že polyetylenglykol neboli PEG, který je součástí anticovidových vakcín Pfizer a Moderna, způsobuje alergické reakce. Externí vědci se rozcházejí v názoru na mechanismus vzniku zánětu srdce, zatímco společnost Pfizer vyslovila domněnku, že za problémem stojí LNP.

Nový dokument vychází z předchozích publikací a dalších údajů. Autoři neprovedli žádné nové experimenty.

Některé z citovaných prací uváděly, že mRNA a spike protein ve vakcínách společnosti Moderna se nacházejí v různých částech lidského těla týdny nebo měsíce po očkování, přestože zdravotníci při zavádění vakcín tvrdili, že tyto látky se z těla uvolní během několika dní.

Vědci uvedli, že vakcína proti covidu-19 společnosti Moderna je „bezpečná a účinná“, a ocenili vývoj aktualizované vakcíny jako „[ukázku] rychlého časového harmonogramu modifikací pomocí technologie mRNA v klinické praxi“. Vzhledem k „přechodné povaze mRNA“ však může být „nutné opakované podání“, uvedli.

Vědci později poznamenali, že snížení rizika toxicity vakcín a léků na bázi mRNA je nezbytné, ale „komplikované“. Toho lze dosáhnout pomocí komplexního přístupu, který zahrnuje pokročilé testování v laboratořích a upravuje předklinické zkoušky na zvířatech tak, aby lépe zohledňovaly „rozdíly ve fyziologii lidí a zvířat“.

Společnost Moderna a další společnosti v současné době testují řadu nových mRNA produktů, včetně vakcín proti chřipce a léčbě rakoviny.

„Díky platformě mRNA, kterou jsme vybudovali, máme před sebou vzrušující projekt, v jehož rámci v příštích pěti letech uvedeme na trh až 15 nových produktů,“ řekl Stephane Bancel, generální ředitel společnosti Moderna, investorům v posledním hovoru k výsledkům společnosti.

Korespondent článku, Mansoor Amiji z katedry farmaceutických věd a chemického inženýrství Northeastern University, předal žádost o komentář panu Bitounisovi, který na ni neodpověděl.

Dr. Malone reaguje

Dr. Robert Malone, který se podílel na vynálezu technologie mRNA, uvedl, že článek bagatelizuje řadu rizik, která byla s vakcínami na bázi mRNA spojena, a může být součástí propagandistické techniky.

Tato technika, která je jednou z forem uvádění v omyl, spočívá v tom, že lidé nabízejí určité informace, aby zakryli nebo zabránili odhalení jiných informací.

„Můj nejvelkorysejší výklad celkového záměru článku je, že tento článek shrnuje a představuje informace týkající se rizik a toxicity této platformové technologie, které si společnost Moderna přeje zveřejnit způsobem, který staví firmu, její aktivity a základní platformovou technologii do nejlepšího možného světla,“ napsal ve svém posudku dr. Malone, který se na článku nepodílel.

„Méně velkorysá interpretace zamýšleného cíle je taková, že tento článek představuje rafinovanou formu propagandistické strategie, která se běžně označuje jako omezené sdílení (angl. limited hangout; omezené sdílení nebo částečné sdílení je taktika používaná ve vztazích s médii. Tato taktika vznikla jako technika ve špionáži, pozn. red.).“

Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.

Související články

Přečtěte si také

VIDEO: „Pokud necháme rozmělnit základy naší civilizace, může to mít fatální důsledky,“ říká senátor Hraba
VIDEO: „Pokud necháme rozmělnit základy naší civilizace, může to mít fatální důsledky,“ říká senátor Hraba

Rozhovor se senátorem Zdeňkem Hrabou. Jak se dívá na pronikání tzv. genderové ideologie do právního prostředí a do školních osnov? Jak vnímá dopady Green Dealu a jak pohlíží na svého protikandidáta Dominika Haška?

Bývalý ředitel CDC říká, že je nejvyšší čas přiznat „významné vedlejší účinky“ vakcín proti covidu-19
Bývalý ředitel CDC říká, že je nejvyšší čas přiznat „významné vedlejší účinky“ vakcín proti covidu-19

Mnozí úředníci, kteří se snažili varovat veřejnost před možnými problémy s vakcínami proti covidu-19, byli pod tlakem donuceni mlčet.

Britský soud povolil Assangeovi další odvolání proti vydání do USA
Britský soud povolil Assangeovi další odvolání proti vydání do USA

Londýnský vrchní soud mu povolil možnost dalšího odvolání proti extradici, kterou předloni nařídila britská vláda.

Jak podpořit tělo, aby neonemocnělo infekcemi dýchacích cest nebo černým kašlem, podle tradiční čínské medicíny
Jak podpořit tělo, aby neonemocnělo infekcemi dýchacích cest nebo černým kašlem, podle tradiční čínské medicíny

Jak můžeme podpořit tělo, aby podobným nemocem nepodléhalo a s onemocněním (infekcí) se lépe vypořádalo? Požádali jsme zakladatelku první školy tradiční čínské medicíny v ČR, aby nám prozradila několik rad....

Špičkoví hudebníci zahájí Procházky uměním koncertem v Trojském zámku
Špičkoví hudebníci zahájí Procházky uměním koncertem v Trojském zámku

V nádherných prostorách velkého sálu Trojského zámku odstartují mistři barokní hudby další ročník koncertních vystoupení projektu Procházek uměním, které založila první dáma české violy, virtuoska Jitka Hosprová.