Stračí (Štětí)
Turistické cíle • Městská část
Tato lokalita byla osídlena již v pravěku, co lze doložit řadou nálezů odsud i z okolních vsí, ale stálé osídlení je zde doloženo až v 15. století, a to v roce 1407, o čemž hovoří i kniha "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž" od prof. Antonína Profouse:
"Stračí, Stratschen, ves 2 km vých. od Štětí: 1407 in Libiessiczich mediam mun. ..in Straczy, RT. II, 41; 1418 in Rzepczicz ..in Stracziem, DD. 21/151; 1502 (k Lipé) všem dílům společná ves Stračí, Sedl. z A. Nár. musea; 1575 s 4. dílem zámku Lippeho.. w Straczim s 4. dílem vsi, s Kozlj, s Robcziem, DD. 52/161; 1654 Stracžy, BR. 16/337; 1720 Stratschen, Müller; 1833 Stratschen 1 St. nw. von Liboch ..liegt auf der Höhe, Som. I, 388.
K adj. jménu Stračí bylo pův. doplňováno některé subst., na př. les (kde bylo mnoho strak) n. ves. Ale též je možno, že jm. Stračí vzniklo z příjm. Straka, takže znamenalo Strakův n. Strakova n. Strakovo."
Ves náležela ve 14. století k liběšickému panství a 1. října 1407 byla Herbortem z Ročova, řečeným Kolovratem, poručníkem sirotků po Benešovi z Kostomlat (dříve také Beneš Škopek z Dubé a z Liběšic), zapsána Albertovi z Dubé a z Liběšic. Jako součást liběšického panství byla zmíněna ještě roku 1437. V roce 1502 se podělili o ves bratři Jiří a Petr a jejich synovci Adam, Zdislav a Václav Berkové z Dubé. Za Berků z Dubé se tu měly vyskytovat velké vinice, jejichž záhubu přineslo období třicetileté války a po ní již nebyla vůle je obnovit. Roku 1547 měl 2/4 zdejších vinic Václav z Vartenberka a v roce 1575 je získal s dalšími věcmi jeho syn Jan. Třetí část patřila od dělení roku 1502 k zákupskému panství a v roce 1565 byla jako součást střížkovického zboží připojena k Mělníku. Poslední část pak náležela do třicetileté války Petru Berkovi, pánu ze Salhausenu. Roku 1583 náležela část Stračí k liběchovskému zboží. V důsledku dělení dědictví přešla část Stračí s kosteleckým panstvím na Johanna Christofa Belwitze na Citově a Kostelci a s 21 obyvateli a 2 vinicemi byla po roce 1620 převedena v léno, aby se opět stala součástí liběchovského panství. Roku 1630 pak byly všechny části sjednoceny koupí a ves nebyla již od Liběchova nikdy oddělena. V roce 1654 zde bylo pustých nebo se obnovujících 7 statků a 11 chalup, pouze 1 chalupa byla trvale obydlena. Skoro celá ves vyhořela 1. května 1791. Již v té době byla obec čistě německou, což potvrzuje ještě František Palacký k roku 1843. V té době vznikala jak srubová stavení s hrázděnými patry, dřevěnými štíty či pavlačemi, tak pozdně empírové kamenné budovy. Tehdy měla ves 48 domů a 293 obyvatel.
V roce 1849 se Stračí stalo samostatnou politickou obcí. Roku 1866 byl umístěn v obci prapor Ringelsheimovy brigády. V letech 1872-1873 byla katastrem obce stavěna železniční trať, na níž byl zahájen provoz k 1. lednu 1874. 25. června 1886 skončil pod vlakem kůň s vozem hospodáře Köchera, jemuž se naštěstí nic nestalo. Roku 1900 byly přijaty nové stanovy německého SDH. V roce 1904 zničila část zdejších lesů hřebenule borová. Roku 1903 náleželi mezi zdejší živnostníky: hostinští Franz Nerger jun. a Franz Swoboda; obchodník uhlím a stavebním materiálem Johann Domin; kramář Franz Nerger; obchodnice se střižním zbožím a galanterií Pauline Adamek; obchodník dobytkem Franz Swoboda; rolnice Julie Preibisch a pachtýř zdejšího statku Měšťanský pivovar ve Štětí (něm. Genossenschafts-Brauerei Wegstädtl) a jeho majitel a sládek Eduard Křisch a tesařský mistr Josef Habelt. V roce 1910 zde bylo 61 domů a 313 obyvatel, z nichž bylo 269 Němců. Z front 1. světové války se nevrátilo několik místních mužů (Franz Fleger, Václav Hübsch, Wenzel Puhl, Josef Rappat, Josef Tausch).
V roce 1918 byla zaprotokolována cementrárna a obchod stavebním materiálem Julie Rydlové. Roku 1921 bylo Stračí přiškoleno ke Štětí. Tehdy žilo ve vsi 261 Němců a 70 Čechů. 10. června 1928 zasáhla obec velká bouře s krupobitím. V letech 1938-1945 byla ves součástí Třetí říše a nesla pojmenování Stratschen. Z tohoto důvodu řada místních mužů padla nebo zemřela v řadách SS nebo wehrmachtu, např. Franz Porsch. V letech 1945-1946 došlo k odsunu místního německého obyvatelstva. V roce 1947 vzniklo strojní zemědělské družstvo, o rok později došlo k elektrifikaci obce a výstavbě transformátoru a roku 1950 proběhlo založení přípravného výboru JZD, jehož předsedou se stal Josef Dvořák z čp. 15. 31. října 1963 shořela družstevní stodola. V roce 1960 byla ves připojena ke Štětí. Roku 1967 došlo ke sloučení požárních sborů ze Štětí, Stračí a Počeplic. 1. května 1974 došlo k zásobování Štětí a Stračí pitnou vodou z nového zdroje - říčky Liběchovky. V témže roce prošla kaplička generální opravou a kvůli výstavbě obchodu a hostince byl zbourán dům čp. 1. 11. října 1975 byla slavnostně předána nová požární zbrojnice. Téhož roku byla také upravena zdejší vodní nádrž, dokončena výstavba vodovodu za 1,1 milionu Kčs a zahájena stavba nové prodejny smíšeného zboží a hostince, k jejichž slavnostnímu otevření došlo 12. září 1978. Roku 1984 došlo k opravě a vyčištění vodní nádrže. V roce 1988 byla vyčištěna vodní nádrž. Roku 1991 byla opravena střecha hasičské zbrojnice. V roce 1994 získala opěrná zeď u silnice betonový plášť. 1. září 1997 zahájila štětská radnice kyvadlovou dopravu ze Štětí do Hněvic, Počeplic a Stračí, ale již v říjnu došlo k jejímu zrušení, a to jak kvůli vysoké ztrátovosti, tak i proto, že se nenašel ani jediný zájemce, který by tuto službu provozoval. Roku 1999 došlo k rekonstrukci elektrického vedení. V roce 2000 byl bývalý hostinec čp. 1 přestavěn na byty. 22. dubna 2012 byla otevřena naučná stezka Naučné putování loupežníka Štětky, jež vede skrz obec (viz https://www.stredohori.cz/detail/naucne-putovani-loupeznika-stetky). Roku 2018 byla vysazena Lípa svobody.
Mezi nejvýraznější místní pamětihodnosti náleží: od 8. června 2022 památkově chráněná kaple sv. Jana a Pavla z roku 1818 (viz https://pamatkovykatalog.cz/kaple-sv-jana-a-pavla-25248271), kaple Panny Marie a tzv. Hraběcí kaple v lese nad obcí z konce 18. století (viz http://www.stetsko.cz/cs/region-stetsko/obce-v-okoli-steti/straci.html) a bývalá zděná obecní studna s ozdobným zamřížováním z roku 2007, ale valně jsou zastoupeny prvky tradiční lidové architektury z 19. století (dobové pohlednice této vsi lze nalézt zde: https://fotofort.estranky.cz/fotoalbum/f---soudni-okres-steti---historicke-foto/straci/). Velkým lákadlem jsou však lesy nad obcí se svými skalami, v nichž zanechal památky po sobě amatérský sochař Václav Levý. Jako příklad zajímavého zdejšího rodáka uveďme Rudolfa Skálu (* 15. listopadu 1904 Stračí), který byl od roku 1940 příslušníkem německé vojenské hudby a od 29. prosince 1944 byl veden jako nezvěstný. Za zmínku stojí rovněž Josef Habelt, který býval místopředsedou Okresní záložny hospodářské ve Štětí. Naopak Václav Podrábský z čp. 22 a Václav Kubánek z čp. 9 náleželi mezi zakladatele a první členy představenstva České záložny pro Štětí nad Labem a okolí, jež vznikla v roce 1925. V obci bydlel ve výslužbě také kpt. pěchoty Viktor Bilek (+ 1885 Znojmo) a světlo světa tu poprvé spatřil i ruský legionář Josef Hnilička (1897-1936), který byl zraněn v boji s bolševiky u Buzuluku a Tajšetu. Na závěr ještě zmiňme, že dříve byla vyhlášeným svátkem zdejší pouť, jež se konala na sv. Jana a Pavla (26. června), která začínala mší svatou ve štětském kostele a končila u Mariánské kaple v lese.
"Stračí, Stratschen, ves 2 km vých. od Štětí: 1407 in Libiessiczich mediam mun. ..in Straczy, RT. II, 41; 1418 in Rzepczicz ..in Stracziem, DD. 21/151; 1502 (k Lipé) všem dílům společná ves Stračí, Sedl. z A. Nár. musea; 1575 s 4. dílem zámku Lippeho.. w Straczim s 4. dílem vsi, s Kozlj, s Robcziem, DD. 52/161; 1654 Stracžy, BR. 16/337; 1720 Stratschen, Müller; 1833 Stratschen 1 St. nw. von Liboch ..liegt auf der Höhe, Som. I, 388.
K adj. jménu Stračí bylo pův. doplňováno některé subst., na př. les (kde bylo mnoho strak) n. ves. Ale též je možno, že jm. Stračí vzniklo z příjm. Straka, takže znamenalo Strakův n. Strakova n. Strakovo."
Ves náležela ve 14. století k liběšickému panství a 1. října 1407 byla Herbortem z Ročova, řečeným Kolovratem, poručníkem sirotků po Benešovi z Kostomlat (dříve také Beneš Škopek z Dubé a z Liběšic), zapsána Albertovi z Dubé a z Liběšic. Jako součást liběšického panství byla zmíněna ještě roku 1437. V roce 1502 se podělili o ves bratři Jiří a Petr a jejich synovci Adam, Zdislav a Václav Berkové z Dubé. Za Berků z Dubé se tu měly vyskytovat velké vinice, jejichž záhubu přineslo období třicetileté války a po ní již nebyla vůle je obnovit. Roku 1547 měl 2/4 zdejších vinic Václav z Vartenberka a v roce 1575 je získal s dalšími věcmi jeho syn Jan. Třetí část patřila od dělení roku 1502 k zákupskému panství a v roce 1565 byla jako součást střížkovického zboží připojena k Mělníku. Poslední část pak náležela do třicetileté války Petru Berkovi, pánu ze Salhausenu. Roku 1583 náležela část Stračí k liběchovskému zboží. V důsledku dělení dědictví přešla část Stračí s kosteleckým panstvím na Johanna Christofa Belwitze na Citově a Kostelci a s 21 obyvateli a 2 vinicemi byla po roce 1620 převedena v léno, aby se opět stala součástí liběchovského panství. Roku 1630 pak byly všechny části sjednoceny koupí a ves nebyla již od Liběchova nikdy oddělena. V roce 1654 zde bylo pustých nebo se obnovujících 7 statků a 11 chalup, pouze 1 chalupa byla trvale obydlena. Skoro celá ves vyhořela 1. května 1791. Již v té době byla obec čistě německou, což potvrzuje ještě František Palacký k roku 1843. V té době vznikala jak srubová stavení s hrázděnými patry, dřevěnými štíty či pavlačemi, tak pozdně empírové kamenné budovy. Tehdy měla ves 48 domů a 293 obyvatel.
V roce 1849 se Stračí stalo samostatnou politickou obcí. Roku 1866 byl umístěn v obci prapor Ringelsheimovy brigády. V letech 1872-1873 byla katastrem obce stavěna železniční trať, na níž byl zahájen provoz k 1. lednu 1874. 25. června 1886 skončil pod vlakem kůň s vozem hospodáře Köchera, jemuž se naštěstí nic nestalo. Roku 1900 byly přijaty nové stanovy německého SDH. V roce 1904 zničila část zdejších lesů hřebenule borová. Roku 1903 náleželi mezi zdejší živnostníky: hostinští Franz Nerger jun. a Franz Swoboda; obchodník uhlím a stavebním materiálem Johann Domin; kramář Franz Nerger; obchodnice se střižním zbožím a galanterií Pauline Adamek; obchodník dobytkem Franz Swoboda; rolnice Julie Preibisch a pachtýř zdejšího statku Měšťanský pivovar ve Štětí (něm. Genossenschafts-Brauerei Wegstädtl) a jeho majitel a sládek Eduard Křisch a tesařský mistr Josef Habelt. V roce 1910 zde bylo 61 domů a 313 obyvatel, z nichž bylo 269 Němců. Z front 1. světové války se nevrátilo několik místních mužů (Franz Fleger, Václav Hübsch, Wenzel Puhl, Josef Rappat, Josef Tausch).
V roce 1918 byla zaprotokolována cementrárna a obchod stavebním materiálem Julie Rydlové. Roku 1921 bylo Stračí přiškoleno ke Štětí. Tehdy žilo ve vsi 261 Němců a 70 Čechů. 10. června 1928 zasáhla obec velká bouře s krupobitím. V letech 1938-1945 byla ves součástí Třetí říše a nesla pojmenování Stratschen. Z tohoto důvodu řada místních mužů padla nebo zemřela v řadách SS nebo wehrmachtu, např. Franz Porsch. V letech 1945-1946 došlo k odsunu místního německého obyvatelstva. V roce 1947 vzniklo strojní zemědělské družstvo, o rok později došlo k elektrifikaci obce a výstavbě transformátoru a roku 1950 proběhlo založení přípravného výboru JZD, jehož předsedou se stal Josef Dvořák z čp. 15. 31. října 1963 shořela družstevní stodola. V roce 1960 byla ves připojena ke Štětí. Roku 1967 došlo ke sloučení požárních sborů ze Štětí, Stračí a Počeplic. 1. května 1974 došlo k zásobování Štětí a Stračí pitnou vodou z nového zdroje - říčky Liběchovky. V témže roce prošla kaplička generální opravou a kvůli výstavbě obchodu a hostince byl zbourán dům čp. 1. 11. října 1975 byla slavnostně předána nová požární zbrojnice. Téhož roku byla také upravena zdejší vodní nádrž, dokončena výstavba vodovodu za 1,1 milionu Kčs a zahájena stavba nové prodejny smíšeného zboží a hostince, k jejichž slavnostnímu otevření došlo 12. září 1978. Roku 1984 došlo k opravě a vyčištění vodní nádrže. V roce 1988 byla vyčištěna vodní nádrž. Roku 1991 byla opravena střecha hasičské zbrojnice. V roce 1994 získala opěrná zeď u silnice betonový plášť. 1. září 1997 zahájila štětská radnice kyvadlovou dopravu ze Štětí do Hněvic, Počeplic a Stračí, ale již v říjnu došlo k jejímu zrušení, a to jak kvůli vysoké ztrátovosti, tak i proto, že se nenašel ani jediný zájemce, který by tuto službu provozoval. Roku 1999 došlo k rekonstrukci elektrického vedení. V roce 2000 byl bývalý hostinec čp. 1 přestavěn na byty. 22. dubna 2012 byla otevřena naučná stezka Naučné putování loupežníka Štětky, jež vede skrz obec (viz https://www.stredohori.cz/detail/naucne-putovani-loupeznika-stetky). Roku 2018 byla vysazena Lípa svobody.
Mezi nejvýraznější místní pamětihodnosti náleží: od 8. června 2022 památkově chráněná kaple sv. Jana a Pavla z roku 1818 (viz https://pamatkovykatalog.cz/kaple-sv-jana-a-pavla-25248271), kaple Panny Marie a tzv. Hraběcí kaple v lese nad obcí z konce 18. století (viz http://www.stetsko.cz/cs/region-stetsko/obce-v-okoli-steti/straci.html) a bývalá zděná obecní studna s ozdobným zamřížováním z roku 2007, ale valně jsou zastoupeny prvky tradiční lidové architektury z 19. století (dobové pohlednice této vsi lze nalézt zde: https://fotofort.estranky.cz/fotoalbum/f---soudni-okres-steti---historicke-foto/straci/). Velkým lákadlem jsou však lesy nad obcí se svými skalami, v nichž zanechal památky po sobě amatérský sochař Václav Levý. Jako příklad zajímavého zdejšího rodáka uveďme Rudolfa Skálu (* 15. listopadu 1904 Stračí), který byl od roku 1940 příslušníkem německé vojenské hudby a od 29. prosince 1944 byl veden jako nezvěstný. Za zmínku stojí rovněž Josef Habelt, který býval místopředsedou Okresní záložny hospodářské ve Štětí. Naopak Václav Podrábský z čp. 22 a Václav Kubánek z čp. 9 náleželi mezi zakladatele a první členy představenstva České záložny pro Štětí nad Labem a okolí, jež vznikla v roce 1925. V obci bydlel ve výslužbě také kpt. pěchoty Viktor Bilek (+ 1885 Znojmo) a světlo světa tu poprvé spatřil i ruský legionář Josef Hnilička (1897-1936), který byl zraněn v boji s bolševiky u Buzuluku a Tajšetu. Na závěr ještě zmiňme, že dříve byla vyhlášeným svátkem zdejší pouť, jež se konala na sv. Jana a Pavla (26. června), která začínala mší svatou ve štětském kostele a končila u Mariánské kaple v lese.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.449, 14.401)
Poslední aktualizace: 9.2.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Stračí (Štětí)
Labská stezka Českým středohořím, úsek Štětí - Hřensko
Trasa
Labská cyklostezka, úsek Štětí až Hřensko.
Výlet dlouhý více než 90 km můžete absolvovat na Labské stezce v Ústeckém kraji. Labská stezka neboli cyklotrasa č. 2…
1.8km
více »
Štětí
Město
Štětí je město s 10 000 obyvateli, které leží na pravém břehu Labe, s velkými papírnami, v polokruhu obklopeném svahy, stoupajícími na sever a na východ k Vysočině (západní okraj Dubské plošiny). Tyto svahy se skl…
1.9km
více »
Štětí - nádraží
Ostatní
Nádraží ve městě Štětí leží na trati Mělník - Litoměřice. Cesta železnicí se vine kolem Labe a nejednou zahlédnete i vinice na úrodných svazích. Vlakem ze Štětí se dostanete bez přestupování na jedné straně do Kol…
1.9km
více »
Přívoz přes Labe ve Štětí.
Ostatní
V dubnu2019 se začal opravovat most vedoucí ze Štětí do Roudnice. Za dočasně uzavřený most byl zřízen přívoz pro pěší a cyklisty, který bude v provozu po dobu r…
2.3km
více »
Labská stezka
Trasa
Cykloturisty i turisty zve do oblasti Podřipska, Českého středohoří a Českosaského Švýcarska za zážitky a aktivním vyžitím. Tato stezka (cyklotrasa č. 2) …
2.8km
více »
Radouň u Štětí
Tipy na výlet
Projíždíte-li malou obcí Radouň nedaleko od průmyslového Štětí, doporučuji na návsi u Kaple sv. Floriána zastavit a věnovat zhruba 2 hodinky prohlídce této malebné vesničky se zhruba 200 obyvateli.Nejprve doporuču…
3.3km
více »
Židovský hřbitov v Radouni
Hřbitov
Židovský hřbitov na severozápadním okraji obce byl založen v roce 1789 místní židovskou komunitou, která v minulosti čítala až 120 osob.Nejstarší náhrobek na hřbitově je z roku 1807 a celkem je zde náhrobků více j…
3.7km
více »
Brocno
Zámek
Popis zámku:
Obec Brocno neleží na žádném hlavním tahu. Od Štětí je vzdálena asi 7 km východním směrem.
Zámku tvoří objekt obdélná budova se dvěma kratšími křídly směřujícími k severu. Je kryta valbovou střecho…
4.2km
více »
Brocno (Štětsko)
Vesnice
Brocno
Brocno je malá obec s 229 obyvateli leží asi 6 km severovýchodně od města Štětí v okrese Litoměřice.
První zmínky o vsi jsou z roku 1357, kdy ji rytíř Epík z Hrádku prodal nové pražské Karlově univerzitě.…
4.2km
více »
Tupadly
Vesnice
Obec Tupadly se nalézá asi 10 km severně od Mělníka. Dominantou obce je vrch Slavín se stejnojmeným zámkem a rozhlednou. Zámek vlastní budhistické meditační centrum Samadhi a až na výjimky je po většinu roku veřej…
5.3km
více »
Turistická známka č. 1601 - Obec Želízy, Čertovy hlavy
Turistická známka
Želízy jsou vyhledávaným turistickým místem díky sochařskému umění pana Václava Levého, který v první polovině 19. století vytvořil v okolních pískovcových skalách komplex plastik při Brocenské cestě jsou to Harfenice, kaple Máří Magdaleny a relief Hada nad Želízemi pak Čertovy hlavy, Klácelka a Blaník.
5.4km
více »
Čertovy hlavy - okruh Kokořínskem
Trasy
Výchozím bodem naší trasy je obec Želízy.Za místní školou je malé parkoviště a od něj se vydáme po modré TZ směrem k Čertovým Hlavám.Opouštíme zastavěnou…
5.5km
více »
Želízy - Kokořín - hrad Houska
Trasa
Z vesničky Želízy po cyklotrase 10 na Hrad Kokořín. Z Kokořína pokračujeme po 142 na skalní útvar Pokličky. Odtud pokračuje po 142 na Libovice, Nosálov. Ze 142 se nám po čase stan…
5.5km
více »
Liběchov
Město
Liběchov leží u soutoku říčky Liběchovky s Labem, u hranice mělnického okresu s českolipským, i když sousedí s Mělníkem. Liběchov je připomínán k r.1318, roku 1935 byl povýšen na město, o tento status však později…
5.6km
více »
Liběchov – barokní zámek se sýpkou, parkem a zahradou
Zámek
Barokní zámek v malém středočeském městečku Liběchov je krásnou památkou pocházející z let 1720 až 1730. Památkou, která má za sebou zajímavou i bohatou historii, která je spojována s našimi nejvýznamnějšími barokn…
5.6km
více »
Liběchov a okolí
Tipy na výlet
Jdeme za druhými největšími skalními sochami, hned po těch v Americe, kde na Mount Rushmore stojí hlavy čtyř amerických prezidentů. Liběchov by bylo krásné městečko, kdyby si přes něj nezkracovaly cestu snad všech…
5.7km
více »
Liběchovský zámek a zámecký park.
Tipy na výlet
Při cestě na sever republiky jsme si udělali krátkou zastávku v městečku Liběchově a chtěli jsme navštívit zdejší zámek. Jeho předchůdcem byla vodní tvrz, která byla pravděpodobně postavena ve 14. století. Při …
5.7km
více »
Kokořínsko podruhé, 2. část (přes hradní zříceninu, bezhlavé svaté a temné skály přímo do Pekla)
Cestopisy
Krátká dovolená skončila a nastal standardní víkend. I během něj nám měla velká města nahradit příjemná městečka, klasické rozhledny hradní věže a jesenickou žulu pískovcové skály. „Novinkou“ měly být židovské pam…
5.7km
více »
Liběchov
Zámek
Barokní zámek Liběchov stojí při ústí Liběchovky do Labe na okraji kokořínské pískovcové oblasti. Zámek se nachází ve stejnojmenném Městečku na Mělnicku ve Středočeském kraji. Zčásti jednopatrovému zámku podkovovi…
5.8km
více »
Klácelka, Čertovy hlavy, Harfenice, Had aneb krajem Václava Levého
Tipy na výlet
Dnešní výlet začneme v Liběchově, což je městečko nedaleko Mělníka. Dorazit do něho můžeme automobilem, my ovšem zvolíme raději vlak. Nádraží sice neleží přímo ve městě, nicméně procházka od něho do městečka je vc…
5.9km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Blaník a jeskyně Klácelka
Jeskyně
Soubor reliéfů od sochaře Václava Levého se nachází ve svahu v lese asi 2km po modré značce od obce Liběchov.
Prostor před jeskyní se nazývá Blaník a jsou zde vytesány postavy z českých dějin - Jan Žižka, Prokop…
6km
více »
Roudnice nad Labem
Zámek
Monumentální raně barokní zámek je dominantou města Roudnice nad Labem, nacházejícího se na Litoměřicku v Ústeckém kraji. Vlastní zámecká budova, tvořená třemi dvoupatrovými křídly kolem …
10km
více »
Roudnice nad Labem
Město
Roudnice nad Labem leží ve Středních Čechách, severním směrem od Prahy. Město se rozkládá ne levém břehu řeky Labe a v oblasti Dolnooharské tabule. V okolí města jsou založeny ovocné sady a chmelnice. Na druhém bř…
10.2km
více »
Rotunda Říp
Ostatní
K hoře Říp, která tvoří výraznou dominantu Polabské nížiny, se vztahuje pověst o příchodu praotce Čecha a je tak od nepaměti jedním ze základních symbolů českého národa. Na vrcholu stojí o samotě kaple zasvěcená s…
10.7km
více »
Hora Říp
Hora
Hora Říp tvoří výraznou dominantu Polabské nížiny. K ní se vztahuje pověst o příchodu praotce Čecha a stala se tak od nepaměti jedním ze základních symbolů českého národa. Na vrcholu najdete kapli - ro…
10.8km
více »
Mělník
Město
Mělník leží ve Středních Čechách, severním směrem od Prahy. Mělník je město známé svou polohou nad soutokem řek Labe a Vltavy. V okolí Mělníka je několik vinohradů a najdeme tu také ovocné sady. S…
11.2km
více »
Kokořínsko
CHKO
Pro milovníky přírody a turistiky nabízíme několik informací o překrásném místě, kterým je CHKO Kokořínsko - ráj turistů. Představíme vám nyní ta nejzajímavější a nejnavštěvovanější místa této oblasti: kokořínsk…
12.3km
více »
Mělník
Zámek
Mělnický zámek se nachází ve Středočeském kraji a je dominantou města Mělníka, nacházejícího se na soutoku Labe a Vltavy. Současná podoba zámku je výsledkem tisíciletého vývoje od románsk…
12.3km
více »
Hrádek u Úštěka
Zřícenina
Rozsáhlé torzo hradu ležícího na pískovcovém bloku 3 km od Úštěka. Dominuje mu třípatrová věž, později upravená v romantickém stylu. Pro hrad se užívá také název Helfenburk. Původní, rozlohou velmi malý, hrad zde vybudoval Jan z Klinštejna, příslušník rozlehlého rodu Ronovců, kteří zdejší kraj získali do lenního vlastnictví od Jana Lucemburského.
Jan, který se začal psát z Helfenburka, jej však zakrátko (roku 1375) prod…
14.2km
více »
Houska
Zámek
Zámek Houska stojí na Zámeckém vrchu uprostřed lesnaté krajiny. Zámek Houska leží v jižní části Českolipska v Libereckém kraji. Masivní zámecký objekt má čtyřúhelníkový půdorys s uzavřeným středním nádvořím. Cenná je Zelená světnice s malbami ze 16. století, rytířský salonek, obdivovaná je hradní kaple s restaurovanými malbami. V areálu se uskutečňuje řada sezónních akcí, v let…
16.5km
více »