Česká slovní zásoba jde u mladých ‚do kytek‘, říká učitel. Prostě se mění, nesouhlasí jazykovědkyně
Čeština je stále více prošpikována anglicismy. „Mládež potřebuje svůj vyjadřovací kód. Je pro ně vítané, aby jim ostatní nerozuměli, podobně jako jiné generace. Bojovat proti anglicismům by bylo marné a ztěžovalo by to komunikaci,“ míní jazykovědkyně Michaela Lišková. „Není to jen problém mladé generace. Leccos mají na svědomí i novináři. Ale v zásadě proti přejímkám z jiných jazyků nic nenamítám,“ říká v pořadu Pro a proti učitel Jiří Kostečka.
Kostečka ale připouští, že ho jako češtináře současná mluva mladých lidí takzvaně tahá za uši.
Je čeština, kterou mluví dnešní mládež cool? Poslechněte si celé Pro a proti Karolíny Koubové
„Ale ono to je dvousměrné. Já si zase musím dávat pozor, když učím češtinu a mluvím česky, aby oni rozuměli mně. Protože jejich česká slovní zásoba skutečně jde, jak se říká lidově, do kytek,“ myslí si.
„Třeba deváťáci mají podle mého odhadu o zhruba tisíc slov menší slovní zásobu, než by v tomto věku měli mít,“ naznačuje autor učebnic českého jazyka, který na základě výzkumu sestavil před deseti lety seznam zhruba 250 slov, kterým značná část dnešních gymnazistů nerozumí.
Čeština se mění
Podle jazykovědkyně Liškové se česká slovní zásoba prostě mění: „Když nezná dnešní žák 9. třídy nebo gymnazista třeba slovo rubáš, tak mě to neznepokojuje, protože vím, že zná mnoho dalších slov, která předcházející generace neznala. Mluvit o nějakém úpadku češtiny je těžké, protože potom je otázkou, odkdy upadá? Od období třeba přelomu milénia, nebo od 90. let, nebo od komunistického období?“
Itálie chce zakázat anglicismy. ‚Jazyk se mění, diví se tomu každá generace,‘ míní jazykovědkyně
Číst článek
Kostečka podotýká, že množství anglicismů se vžilo s prudkým nástupem moderních technologií: audiovizuální a počítačové techniky. Jako velký problém vidí i pokles zájmu o knihy a čtení.
„Generace předtím více četly, získávaly si tak slovní zásobu, ale také syntaktické vzorce češtiny, které současné děti nemají,“ naznačuje.
„Také by mi samozřejmě nevadilo, pokud neznají slovo rubáš. Ale v mém seznamu jsou slova, která stojí jen nepatrně mimo centra slovní zásoby,“ konstatuje Kostečka.
Děti zbytečně chodí na nematuritní obory, i když mají na víc, říká sociolog Prokop
Číst článek
A dodává: „Například když jsme ve škole narazili na příkrý kopec, žáci nevěděli, co je to příkrý. Když jsem vysvětlil, že to znamená strmý, neznali ani to. Nebo třeba slovo pokorný, pošetilý, spílat, což není úplně archaismus. Takže slovní zásoba, ale taky stavba vět a souvětí, u mladé generace velice upadá. A nedá se říct, že by to anglické přejímky nahrazovaly.“
Lišková to tak ale nevidí. Studenti jsou podle ní na začátku své životní dráhy a během studií mohou slovní zásobu i stylistiku dohnat.
„Samozřejmě každý žijeme v nějaké bublině. Mám kolem sebe mládež, která čte Dostojevského, Orwella, Kafku s nadšením. Jim nevadí prodírat se náročnějším stylem a slovy knižními, archaickými a doptat se,“ říká Lišková z Ústavu pro jazyk český, která zkoumá neologismy.
„A na druhou stranu mně nevadí se doptat zas těch mladých, když jim nerozumím. Takže je to spíš vzájemný respekt a obohacování, než že by čeština chudla. Proměňuje se,“ opakuje.
Větší pozornost a respekt
Podle Kostečky lze přejímky z angličtiny rozdělit do několika skupin. „Jsou to tradiční přejímky, pak ty relativně nedávné. A pokud neexistuje rozumný jednoslovný, hlavně český název, tak proti nim opravdu nejde nic namítat. To jsou takové věci, jako je hit, který vyměnil dřívější německý šlágr. Selfíčko, na to nenajdete české slovo. Nebo all inclusive, know-how, image. Tady bych nic nenamítal,“ vysvětluje.
‚Ty vole‘ je méně vulgární než dřív, hranice jsou ale subjektivní. Ukázal to i britský soud, říká jazykovědec
Číst článek
„Ale narazil jsem už mnohokrát na slovo epický, což má v angličtině na rozdíl od češtiny dva významy. Jeden literární, druhý něco jako skvostný, výborný nebo impozantní. A to už nějakých deset let začal využívat marketing. Například: mobil má epické vyhledávání. To už je opravdu moc. To bych skutečně do češtiny nepouštěl,“ žádá.
Lišková by uvítala, kdyby se jazyku a pracovníkům, kteří s ním zacházejí ať už tvůrčím, nebo profesionálním způsobem, věnovala mnohem větší pozornost a respekt.
„Přijde mi zoufalé, jak jsou v současné době zaplacení špičkoví překladatelé beletrie nebo jak chabá je podpora autorů, spisovatelů, básníků, a tak nevzniknou třeba taková díla, která by zrovna v tomto okamžiku mohla tvůrčím způsobem zacházet se současnou češtinou. Nebo výkladový slovník češtiny také vzniká v chatrných podmínkách a měl by být hotový mnohem rychleji,“ konstatuje.
Poslechněte si celý díl pořadu Pro a proti ze záznamu nahoře v článku.
