Dovoz ruského plynu do Česka: Přesná čísla sice nejsou, toky ale ukazují, že ho bude hodně
„Ruský plyn nepotřebujeme a nejsme na něm závislí.“ Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) tak reaguje na poslední zveřejněná čísla o tom, že ruský plyn na celkových dovozech této komodity do Česka dosáhl podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni v prosinci 58 procent a letos v lednu podle předběžných údajů z plynárenské soustavy NET4GAS až 62 procent.
Na údaje upozornil ekonom UniCredit Bank Jiří Pour s tím, že jde o šokující obrat poté, kdy se dovozy ruského plynu do Česka v předchozích měsících téměř zastavily. A kdy mimochodem ministr Jozef Síkela uváděl, že nás za to evropské země obdivují a chtěly by se od nás učit, jak ruského plynového medvěda setřást ze stoprocentní závislosti na nulu.
Analýza čísel nyní dává Jozefu Síkelovi za pravdu jen z půlky. Závislí na ruském plynu sice celkově nejsme, ale v některých zimních měsících ho minimálně obchodníci, kteří ho posílají na český trh, zjevně potřebují.
Katarský plyn pro Česko není bezprostředně důležitý. Dlouhodobý kontrakt může být riziko, soudí expert
Číst článek
Třeba proto, aby byli na trhu s plynem konkurenceschopní, protože ruský plyn je zjevně o něco levnější než ostatní plyny pocházející z Norska, Alžírska či putující k nám po moři jako LNG.
Dokud bude tedy ruský plyn dostupný na evropském trhu, jen těžko ho půjde úplně obejít. To ostatně uznává i ministr Síkela, který na síti X k současnému prudkému nárůstu dovozů ruského plynu také napsal: „Jde o tržní situaci, způsobenou tím, že je pro firmy tento dovoz výhodnější.“
Prudký nárůst
Nárůst ruského plynu v Česku v posledních měsících je podle ekonoma UniCredit Bank Jiřího Poura šokující právě proto, že po ruské agresi na Ukrajině v roce 2022 skutečně prudce klesl.
Ostatně nic jiného tehdy ani nezbývalo, protože Rusko v reakci na sankce EU za jeho válečné tažení zastavilo na evropský trh velkou část dodávek, kvůli výbuchu byl také odstaven plynovod vedoucí ruský plyn Nord Stream. Razantní pokles tehdy také ukázala data ČSÚ, která u dovozů plynu uvádí zemi původu.
„Podíl ruského plynu na celkových dovozech do ČR činil ještě v prvních deseti měsících roku 2022 téměř 100 procent. V jeho závěru ale prudce klesl, takže za celý rok 2022 dosáhl hodnoty 77 procent,“ uvádí ve svém komentáři Jiří Pour.
Sešup pokračoval i v roce 2023, kdy za leden až září činil opět podle ČSÚ pouhá dvě procenta. „Šok přichází s údaji za listopad a prosinec, kdy podíl ruského plynu na celkových dovozech prudce vzrostl na 26 procent a 58 procent,“ napsal Pour.
Údaje o plynu z Ruska od ČSÚ za listopad a prosinec přitom podle ekonoma odpovídají hodnotám, jaké „v reálném čase“ ukazovala data průtoku přes stanici Lanžhot (34 procent a 51 procent).
Jde o předávací místo NET4GAS na hranicích se Slovenskem, kde se česká a slovenská soustava napojují. Údaje o průtoku plynu v Lanžhotě ze Slovenska do Česka pak za letošní leden ukazují, že se objemy plynu ještě navýšily, a to až na téměř 62 procent.
Zda jde skutečně pouze o ruský plyn, lze pouze dovodit, nemá smysl ale čísla nějak zásadně zpochybňovat. ČSÚ ke statistice dovozu plynu na svých stránkách už loni uvedl, že údaje o zemi původu plynu získává „především měsíčním sběrem od zpravodajských jednotek ze systémů Intrastat a Extrastat.“
„Za zemi původu je považována ta země, ve které byl zemní plyn vytěžen, zpracován či získal svoji konečnou podobu,“ popisuje úřad a připouští, že při vykazování může docházet i k nepřesnostem.
Že by ale nepřesnosti najednou zcela změnily situaci a ve skutečnosti se k nám ruský plyn nedovážel nebo ve výrazně nižším množství, si nemyslí ani analytik poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Kocůrek, který se na plyn specializuje.
Podle něj ale ani nelze říct, že veškerý plyn jdoucí přes Lanžhot je jenom ruský. „Z našich analýz vyplývá, že se jedná o plyn, který má z velké části fyzický původ v Rusku. To nám potvrzuje analýza toků plynu na Slovensko,“ uvedl pro Radiožurnál.
Nejasné složení dodávek
Za loňský prosinec a letošní leden podle Kocůrka směřovalo na Slovensko 2,5 miliardy kubíků (m³) plynu z Ruska přes Ukrajinu, a pouze 280 milionů kubíku z Maďarska, které je ovšem také většinově zásobeno ruským plynem. Do Česka ze Slovenska pak v těchto měsících směřovalo 640 milionů kubíků.
„Pokud přidáme ještě plyn směřující na Slovensko z ukrajinských zásobníků, jehož původ nedokážeme přesně doložit (v roce 2023 se tam dostával zejména ze Slovenska, méně pak z Maďarska a nejméně z Polska), dostaneme navíc 395 milionů kubíků. Z toho nyní vyplývá, že sice část z těch 640 milionů pro ČR měla fyzický původ v Rusku, protože i plyn, který se do těchto zásobníků ukládal, byl z nějaké části ruský, nedokážeme však přesně určit kolik,“ popsal Kocůrek.
Plyn do Česka podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu dodává velké množství obchodníků, a jaké je přesně složení dodávek jejich plynu dle země původu, není jasné. Mezi největší například loni v říjnu patřil německý RWE Supply & Trade a také polostátní ČEZ.
Ten mimochodem obchoduje s LNG a deklaruje, že nejde o ruský plyn. Největší dodavatel plynu u nás, společnost innogy, podle mluvčího Martina Chalupského žádný ruský plyn nenakupuje.
Podle jeho dřívějších sdělení zajišťuje firmě plyn její vlastník, a to maďarská státní skupina MVM a také německý velkoobchodník RWE Supply & Trade.
„Pro nás je klíčové, že nakupujeme s velkým časovým předstihem a nakupujeme opravdu velké objemy zemního plynu. Velké objemy máme také uskladněné v podzemních zásobnících už od loňského léta a pokrýváme jimi zvýšenou spotřebu v průběhu zimy. Stálo nás opravdu velké úsilí a stejně tak i naše evropské dodavatele, abychom si zajistili čistě neruský plyn,“ uvedl nyní pro Radiožurnál mluvčí innogy.
Smlouvu na ruský plyn naopak má další obchodník působící v Česku, slovenský státní SPP, podle jeho zástupců ale ruský plyn zůstává na Slovensku.
Plynaři na druhou stranu odkazují, že data ČSÚ o ruském původu dodávek plynu nemusí být přesná, a to kvůli dalšímu ukazateli. A to je energetická hodnota konkrétního zemního plynu, tzv. spalné teplo, udávané v kilowatthodinách na metr krychlový, neboli jeho kalorie. Toto spalné teplo je pro odběratele, jak napsal server Novinky.cz zásadní, a proto ho NET4GAS uvádí u dováženého plynu ve svých statistikách. Včetně plynu, který se čerpá ze zásobníků.
„Spalná tepla u předávacích míst ze západu, například u českého Brandova nebo saského Olbernhau, jsou prakticky stejná jako spalné teplo uváděné pro předávací stanici Lanžhot, a to kolem 11,5 kilowatthodiny na kubík,“ upozornil Miroslav Dressler ze státní firmy Gas Storage CZ, která provozuje většinu podzemních zásobníků v Česku. Tolik kalorií přitom podle Dresslera zcela odpovídá hodnotám norského plynu, přes Lanžhot tedy nemohl jít „slabší“ ruský plyn.
Z dlouhodobých statistik NET4GAS o výhřevnosti dováženého plynu lze ale vyčíst, že i v roce 2022 nebo 2021, kdy u nás měl být v podstatě výhradně ruský plyn, u něhož se uvádí výhřevnost, kolem 10,6 kWh/m³, byl tento ukazatel jak v Lanžhotě tak i v Olbernau 11,2. Jediná „ruská hodnota“ byla u plynu přes Brandov, a to do konce září 2021. A stejné hodnoty vykazovali plyn ze zásobníků Gas Storage.
Kalorie v Lanžhotě a Olbernau se zhruba o tři desetiny zvýšily před koncem roku 2022, na současných 11,5. Co přesně to tedy znamená, zatím rozhodně nevíme.
Podíl ruského plynu na dodávkách do Česka byl letos 3,8 procenta. Roste od října
Číst článek
Pokud by se Česko chtělo definitivně zbavit dovozu ruského plynu v každém měsíci, rozhodně to nebude jednoduché.
„Jestliže obchodníci nakupují plyn na burze, je fakticky nemožné vykázat jeho původ, jelikož tamní obchodování je anonymní. Pokud by chtělo Česko zamezit dovozu jakéhokoli ruského plynu do země, bylo by nutné se zaměřit na celounijní zákaz dovozu plynu ze zemí, které ruský plyn dovážejí. To by v tuto chvíli bylo extrémně komplikované, neboť země typu Maďarska či Rakouska se ruského plynu vzdát nechtějí. Je taky vhodné doplnit, že současné toky ruského plynu do těchto zemí v souvislosti s omezenou spotřebou plynu způsobují nízkou cenu plynu na evropském a také českém trhu,“ upozorňuje Kocůrek z EGÚ Brno.
