Astronomové si lámou hlavu s černou dírou ve středu galaxie GN-z11. Nová pozorování prostřednictvím JWST zřetelně ukazují zářivé galaktické jádro, které napovídá, že se v něm nachází supermasivní černá díra pohlcující materiál ze svého okolí. Pozorují ji však pouhých 400 milionů let po předpokládaném vzniku vesmíru, a to je příliš brzy na to, aby se mohla zformovat, alespoň podle našeho aktuálního vědeckého poznání.
Podle odhadu vědců má pozorovaná supermasivní černá díra v galaxii GN-z11 hmotnost 6 milionů Sluncí. Pokud by začala zhroucením hvězdy, jak se u těchto objektů předpokládá, kumulovala by hmotu podle současného poznání téměř miliardu let.
Existence supermasivní černé díry pouhých 400 milionů let po Velkém třesku proto není snadno vysvětlitelná. A vědci tak musí hledat další možná vysvětlení jejího vzniku.
Podle jedné z teorií je možné, že černé díry v mladém vesmíru rostly výrazně rychleji než dnes. To by mohlo být podpořeno i tím, že mladé galaxie měly podstatně více plynů, které může černá díra pohltit.
Nadcházející pozorování vesmíru teleskopem JWST nejspíš odhalí další černé díry v raném vesmíru. Ty by mohly vědcům pomoci rozluštit tajemství jejich vzniku.
16. 12. 2020 Zatím nejvzdálenější známá galaxie nese označení GN-z11 se nachází neuvěřitelných 32 miliard světelných daleko. Vědcům pracujícím s teleskopem Keck na Havaji se u ní podařilo na krátkou dobu zachytit několikasetkrát zvýšenou zářivost v infračerveném světle. Podle nové studie publikované v magazínu Nature Astronomy by mohlo jít o záblesk gama záření z doby krátce po velkém třesku. Pokud se to potvrdí, jednalo by se o nejstarší známý gama záblesk.
Galaxie GN-z11
GN-z11 je galaxie s výrazným rudým posuvem (z=11,09), jejíž objev byl publikován v roce 2016. Rudý posuv je výsledkem prodloužení vlnové délky světla, které z galaxie vychází.
Kde se nachází GN-z11?
Pozorované světlo k nám z galaxie GN-z11 letělo 13,4 miliard let, pozorujeme ji tedy pouhých 400 milionů let po Velkém třesku. Vesmír se nicméně po tuto dobu rozpínal a vzdálenost GN-z11 se tak o hodně zvětšila - až na aktuálních 32 miliard světelných let.
V takto krátké době po velkém třesku teprve vznikaly první hvězdy a galaxie. Záblesk detekovaný na takovou vzdálenost musel být obrovský a mohl by být evidencí evoluce prvních galaxií. Podle vědců by mohlo jít o záblesk gama záření - jev, který provází některé supernovy. Původně záblesk trval zhruba 20 sekund, rozpínání vesmíru jej ale po cestě k Zemi natáhlo na téměř 3 minuty. Díky rozpínání vesmíru se také natáhla vlnová délka záření, které se z gama záření proměnilo na blízké infračervené záření.
Záblesky gama radiace
Záblesky gama záření (GRB, Gamma-Ray Burst) jsou spíše vzácné, objevují se v typické galaxii jen několikrát za milion let. Narazit na něco takového u konkrétní galaxie je tedy téměř nemožné. Nově pozorovaný záblesk by tak mohl znamenat častější míru výskytu těchto jevů v raném vesmíru.
Předchozí nejstarší gama záblesk GRB 090429B nastal o 100 milionů let později. Záblesk z GN-z11 je tedy nejstarší známou detekovanou událostí.
Více informací
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
08. 02. 2024 
JWST
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
rss
twitter
facebook
