Scéna.cz 

Sluha dvou pánů - opět nesmrtelný

Národní divadlo Brno uvedlo premiéru komedie Carla Goldoniho SLUHA DVOU PÁNŮ. V roli Truffaldina exceloval pod režijní taktovkou Martina Glasera vynikající Viktor Kuzník. Italský dramatik Carlo Goldoni pravděpodobně v roce 1745 netušil, jak úspěšný titul napsal. Kolik herců se naběhalo, potrápilo nebo pobavilo v roli Truffaldina. Mimo jiné např. v roce 1950 v Městském oblastním divadle Praha- Libeň (dnes Divadlo Pod Palmovkou) to byl Josef Kemr. Pro mě se stal vynikajícím Truffaldino Jana Hartla (alternace Vlastimil Zavřel) v roce 1983 Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého (dnes Švandovo divadlo). Opomenout nemůžeme Miroslava Donutila v legendární inscenaci Ivana Rajmonta z roku 1994 - Národní divadlo Praha. Martin Havelka zářil v nastudování Městského divadla Brno (r. Zdeněk Černín) z roku 2000. Za posledních dvacet let nenajdeme scénu, kde by se tento titul nehrál. Národní divadlo Brno Sluhu dvou pánů uvedlo naposledy v roce 1992. Jednalo se o úspěšné představení režisérky Zory Mikotové, kde Truffaldina ztvárnil Roman Slovák.

Zahoďme veškeré předsudky z předchozích nastudování a podívejme se na aktuální brněnské nastudování. Režie se ujal Martin Glaser. Vsadil na překlad Evy Bezděkové. Glazer spolu s kolektivem provedl inscenační úpravu textu. A vskutku nezklamal. Martin Glaser se již od svého působení v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích profiluje jako zkušený režisér. Dnes i jako etablovaný divadelní ředitel. Vsadil na jednotný výtvarný styl a herecký výraz. Všechno je podřízené namlouvání a hledání lásky a místy i bohatství. Vedle čistoty a upřímnosti se dostává ke slovu také pokrytectví a měšťácká povrchnost.
Scénograf Petr Vítek vychází z jednoduchosti podtržené náznakem reálného luxusu 18. století. Divákům nabízí scénické řešení v podobě cukrové laskominy marshmallow. Pojďte si smlsnout. Sladkostí v láskyplném vábení máme dostatek. Využívá přitom točnu, zmíněné pastelové barvy, které v druhé části nahlédneme do rokokového salonu s reálnými kusy nábytku a zrcadly.
Kostýmy Martina Chocholouška jsou výrazné a osobité s velkým důrazem na erotiku a vábení. Vycházejí z rokoka, u kostýmů převládají extravagantní tvary. Není možné si nevšimnout kontrastu v siluetách, část kostýmů je těsná až přiléhává, další prvky jsou naopak volné. Vždy s výrazným zdobením. Charakteristické jsou rokokové paruky, které opět podtrhují naturel dané postavy.
Obchodník Pantalone de Bisognosi (Petr Kubes) má dceru Clarice (Lenka Netušilová), kterou právě zasnoubil se synem doktora Lombardiho Silviem (Jakub Svojanovský). Mladému páru se záhy zhroutí svět, když se ukáže, že původní bohatý snoubenec dívky není mrtev, jak si všichni mysleli. Právě přijel do Benátek se sluhou Truffaldinem a hodlá se oženit. Jeho totožnost je však podezřelá, neb se více než o dívku, zajímá o to, aby získal peníze a čas. Navíc stále zapomíná na to, že i sluha se musí někdy najíst. A tím se vyrojí lavina omylů a různých zápletek, kdy jeden už neví, co je pravda a co fabulace. Kdy legrace se mísí s tragédií…

Truffaldino Viktora Kuzníka je ovšem vynalézavý. Skutečný mistr fabulování a v dnešní terminologii mistr fejků. Podobně jako je mistrný akrobat ve slovní rovině, tak nezůstává nic dlužný ani akrobacii v podobě salt, přemetů a freestylu. Skutečně se nestačíme divit, jak to vše zvládá s přirozenou lehkostí, bez jakékoliv podbízivosti. Každému je jasné, že výsledná lehkost je podmíněna těžkým nácvikem a zkouškami. Jedině jeho propocená košile na konci hry prozrazuje, že všechny akce dávají herci skutečně zabrat. Viktor Kuzník se řadí do historické řady skvělých mistrů Truffaldinů. Vedle zmíněné akrobacie je výborný v práci s obličejovou mimikou, gesty a hlavně obdivuhodně pracuje s hlasem. Určitě by si za tuto roli zasloužil pomník podobně jako Carlo Goldoni v Benátkách.
Není inscenace bez dalších postav. A Kuzník je součástí inscenace, nijak nepřevyšuje nad ostatními kolegy. Jeho povýšení je dané textem hry a ne sebestředným hereckým výkonem. Zuzana Černá coby Beatrice Rasponi má nelehkou roli. Do děje vstupuje coby bohatý obchodník, ztvárňuje totiž svého mrtvého bratra. Dokáže být příkrá, ale vedle toho zase žensky spiklenecká a to v okamžiku kdy Clarise (Lenka Netušilová) odhaluje, jak se věci ve skutečnosti mají.
Martin Sláma zvládá postavu hostinského Brighella výborně. Jako jediný si zahrál v inscenaci v roce 1992, tehdy ztvárnil postavu Palmira Palmáre. Podobně výborný je Roman Blumaier, Sergio, nosič a číšník, není malých rolí. A není ani masek, které by nedostatečně ukryly daného představitele. A to se v případě Sergia stalo. Jeho důrazný červený kostým s celoobličejovým líčením dokázal své. Parodická proměna hrdiny na podpůrný lék v jisté oblasti erotiky je skutečně dokonalá.
Smeraldina, služka Clarice, v podání Terezy Groszmannové je velmi přímočará s jasnou hereckou stylizací. Snaží se za každou cenu urvat chlapa, a k tomu není obdařená vysokým intelektem. Servilní a úslužná ke své paní. V koloběhu všech událostí dokáže udržet laťku absurdity a všech nenadálých okamžiků a zmatků. Dvojice nápadníků a snoubenců: Silvio, Jakub Svojanovský, a Florindo, Ivan Dejmal. Každý se snaží udržet svou dívku. Silvio je hodně vyvedený z míry, když se na scéně objeví původní snoubenec. Snaží se o Clarice bojovat za každou cenu. Florindo je zase vystavený neznámému, neví kde jeho Beatrice vlastně je. Snaží se s ní setkat, a k tomu všemu se připlete Truffaldino. Ten nevědomky slouží dvěma pánům, kteří spolu chtějí být, ale jen se v tom všem zmatku ztrácejí a míjejí.
A už nám zbývá jen generace otců - Pantalone de Bignosi, Petr Kubes, a Doktor Lombardi, Petr Bláha. Každý z otců se snaží vydobýt to nejlepší místo na světě pro své dítě. Ne vždy je to možné, protože dítě se dosažením dospělosti stává samostatné a to si otcové a matky nechtějí leckdy připustit. Prostě nezbývá než věřit, že vše co jsme zaseli v dětství bude dál klíčit a dozrávat.

Sluha dvou pánů je textem, který přežije věky. Jeho nesmrtelnosti pomáhají nejen témata generačního přerodu, namlouvání a zrání, ale především herecký výkon Truffaldina. V případě tohoto nastudování se to potvrdilo. K jeho nesmrtelnosti přispěl herecký akrobatický výkon Viktora Kuzníka, skvělé režie a výkony všech zúčastněných.

www.ndbrno.cz