Deník N: Lex ČEZ u ledu. Sledovaný zákon čeká na shodu koalice, ke schválení ji možná donutí Brusel

Poslanci ústavně-právního výboru minulý týden popáté odložili projednávání takzvaného lex ČEZ, a to na neurčito. Zákon by se tak měl začít diskutovat na plénu Sněmovny, a to bez stanoviska výboru. Ani k tomu ale nakonec nedojde, poslanci budou čekat na koaliční shodu. Rychleji však může zareagovat Evropská komise.

Celý článek najdete zde.

Již v lednu uplynul rok od chvíle, kdy právník a člen Legislativní rady vlády Petr Bezouška upozornil na změnu zákona o přeměnách obchodních společností. Legislativní návrh dostal neformální název lex ČEZ, Bezouška totiž upozornil, že by zákon mohl usnadnit rozdělení skupiny ČEZ, o kterém se začalo uvažovat v kontextu energetické krize.

Návrh zákona loni v létě schválila vláda, následně prošel prvním čtením ve Sněmovně, do toho druhého nicméně v brzké době nezamíří. Procesně by se tak přitom stát mohlo, a novela se dokonce objevila ve sněmovním systému, podle kterého se měla úprava začít projednávat tento týden.

„Tento týden ani v následujících týdnech to nebude,“ řekl Deníku N poslanec ODS a zpravodaj zákona Karel Haas. Dodal, že koalice má stále zájem právní úpravu v ústavně-právním výboru projednat, to nicméně i nadále závisí na politické shodě v rámci koalice.

Ještě v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce nicméně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že by se o zákonu v druhém čtení mohlo hlasovat i bez stanoviska výboru: „Umím si představit, že bez stanoviska ústavně-právního výboru se to projedná na plénu.“

„Evidentně je vidět, že neexistuje shoda. Kdyby shoda byla, tak to ústavně-právním výborem v nějakém znění prošlo,“ dodal Stanjura.

Koaliční debaty o lex ČEZ a budoucnosti energetické společnosti zkomplikoval nedávný výrok vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) v rámci jeho výjezdu do regionu. Zde odpovídal na otázku, jak bude vláda postupovat v rámci možné privatizace energetické společnosti.

„O tom vláda jedná, připravuje se to, jsou tam minoritní akcionáři, ti se samozřejmě musí nějakým způsobem vyplatit. A já doufám a myslím si to dlouhou dobu, že to ještě naše vláda stihne,“ řekl Rakušan, jež svůj výrok později dementoval.

Několik scénářů

I tak ale na jeho slova reagovala jak opozice, tak finanční trhy, akcie ČEZ v reakci na informaci minulý týden posílily.

„Čekáme v současnosti na politicko-procesní rozhodnutí,“ upřesnil poslanec Haas, kdy by se zákonodárci mohli vrátit k projednávání klíčového zákona, který nicméně v budoucnosti české energetiky hraje pouze minoritní roli.

„Ve hře je několik scénářů, jedním z nich je samozřejmě úplné vypuštění těch klíčových šesti paragrafů,“ dodal Haas, který rovněž několikrát odkázal na vyjádření předsedy vlády Petra Fialy (ODS) z loňského podzimu, kdy premiér ujišťoval, že se zestátnění ČEZ nechystá.

Fiala nicméně rovněž hovořil o tom, že k minimálně částečné transformaci energetického podniku by dojít mělo, vláda bude rovněž hledat ideální model financování pro potřeby výstavby.

Zákon o přeměnách je přitom nutné projednat i kvůli Evropské komisi, součástí návrhu je totiž transpozice evropské legislativy. Lhůta pro přijetí směrnice přitom Česku již dávno vypršela, a to loni 31. ledna.

„V březnu 2023 Evropská komise zahájila vůči České republice nenotifikační řízení, které je zatím v první fázi, jedná se tedy o formální upozornění. Zatím nebylo vydáno odůvodněné stanovisko, což je další fáze. A až třetí fází je podání žaloby,“ uvedl pro Deník N ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty).