Jan Švankmajer slaví 90 let výstavou v GASK

7 února, 2024
Redakce
kultura, umění

Jan Švankmajer: Arcimboldesque Head Of Shells I., ceramic ,1996

„Cele se poddej svým obsesím. Stejně nic lepšího nemáš. Obsese jsou relikty dětství. A právě z hlubin dětství pocházejí ty největší poklady.“

Jan Švankmajer

V letošním jubilejním roce představí GASK veřejnosti celoživotní dílo světově proslulého umělce Jana Švankmajera a jeho manželky Evy. Navazuje tak na koncepční linii projektů věnovaných velkým osobnostem českého animovaného filmu, které se v posledních letech uskutečnily v GASK (Aurel Klimt, Jiří Trnka). Výstava DISEGNO INTERNO, která se koná v roce 90. narozenin Jana Švankmajera, představí všechny tvůrčí oblasti, do kterých tento český surrealista zasáhl – jsou to koláže, grafika, objekty, knižní ilustrace, medijní kresby, taktilní experimenty, sběratelství a samozřejmě film. Důležitou součástí expozice bude také prezentace malířského díla autorovy manželky Evy Švankmajerové. Výstavu doprovodí série přednášek, filmových projekcí a komentovaných prohlídek. Lektorské centrum GASK nabídne programy pro školy, animační workshopy a výtvarné dílny pro rodiny s dětmi.

Jan Švankmajer se přísně vyhýbá označování vlastní osoby za umělce a své tvorby za umění. Souvisí to s jeho přijetím surrealismu, neboť surrealismus není umění, ale způsob myšlení, životní postoj, novodobá alchymie. Navzdory tomu je Švankmajer vnímán jako významný tvůrce na poli kinematografie, výtvarného umění, literatury a divadla. „Své dílo vnímá jako nerozborné a neupřednostňuje žádný z výrazových prostředků, ačkoli je nejširším publikem vnímán především jako filmový režisér,“ říká autor doprovodného programu Petr Adámek.

Jan Švankmajer: Motýli Nátěroví, 2021 ,50cmX40cm

Autorovu tvorbu lze dělit do tematických skupin, které jsou podmíněny jeho inspiračními či přímo obsesivními zdroji. Patří sem rudolfinský manýrismus (kunstkamery, kabinety kuriosit a dílo Giuseppe Arcimbolda), loutkové divadlo a „barokní“ tradice starých českých loutkářů, art-brut, erotismus (v této souvislosti jsou pro Švankmajera důležitými osobnostmi Markýz de Sade, též Sacher-Masocha), umění přírodních národů (fetiše), Max Ernst (kolážové romány) a tvorba některých významných postav světové literatury (E. A. Poe, Lewis Carroll). Cosi jako sekundární, „užitkovou“ část Švankmajerovy tvorby představuje jeho scénografie pro divadlo a triková práce pro československý film. Naopak, za zcela regulérní součást tvorby je nutno vnímat jeho knižní ilustrace, neboť se týkají literatury úzce spřízněné s jeho vnímáním světa a jeho obsesemi. V posledních letech vznikají autorské knihy, které Švankmajer nazývá „romány“, žánrově jde však o těžko postižitelný formát, obsahující prvky beletrie kombinované s esejistikou, vzpomínkovými a deníkovými texty či úryvky ze scénářů.

Eva Švankmajerová: Opice Alki,1966

Eva Švankmajerová byla česká malířka, scénografka, básnířka, prozaička a výrazná představitelka surrealismu. Rozhodující se pro ni stalo setkání s Janem Švankmajerem v roce 1960, v listopadu téhož roku se vzali. Ačkoli tvorba Evy Švankmajerové vznikala „po vlastní ose“, mnohokrát se práce manželů Švankmajerových protnula (kromě filmů jde o keramiku prezentovanou pod společným pseudonymem Kostelec – narážka na Evino rodiště, keramické centrum Kostelec nad Černými lesy). Švankmajer vždy její obrazy a plastiky činil součástí svých výstav. „Mám slabost pro Tvoje obrazy, pro ten malovaný deník našeho života, který je otevřený jako sezam a zároveň rafinovaný jako čínská kuchyně,“ napsal ve svém vyznání Jan Švankmajer své manželce.

Výstava Jana a Evy Švankmajerových v Galerii Středočeského kraje bude reprezentativní přehlídkou tvorby těchto dvou životních a tvůrčích souputníků s důrazem na jejich vzájemný dialog. „Ústředním námětem projektu je tzv. disegno interno čili ,vnitřní uspořádání‘, tedy umělcovo obrazotvorné chápání podstaty daného námětu. Jde o princip, který ve Švankmajerově pojetí spojuje rudolfinský manýrismus a surrealistický ,vnitřní model‘,“ dodává kurátor výstavy Richard Drury. Výstava spolu s doprovodným programem bude zohledňovat spojitosti (zejména v rovině baroka, alchymie a fenoménu Kostnice) mezi jejich dílem a jedinečnou duchovní pamětí bývalé jezuitské koleje a Kutné Hory obecně.

Jan Švankmajer: Velké Zvíře, 2003, 240 X 120 X 140

Výstavu doprovodí bohatý program, který zahrne nejen projekce filmů z dílny Jana Švankmajera, ale také série přednášek a komentovaných prohlídek. Lektorské centrum GASK k výstavě připravuje několik edukačních programů pro školy, výtvarné dílny pro rodiny s dětmi a workshopy s tematikou animace, koláže a asambláže. Tento výjimečný galerijní počin vznikl ve spolupráci Jana Švankmajera, GASK a společnosti Athanor. Veřejnost bude moci výstavu zhlédnout od 3. března do 4. srpna 2024.