Posílí silní, oslabí malí. Kam kráčí nakladatelé aneb Velký přehled knižního trhu v Česku

7. 2. 2024

Co mají společného pandemie covidu, druhý rok brutální ruské války na Ukrajině a rozjíždějící se globální ekonomická krize? První i poslední. Promítly se všude: v politice, ve společnosti, v kultuře. A nutně zamávaly taky s kondicí českého knižního trhu. Začtěte se do ukázky z velkého tématu aktuálního tištěného Finmagu.

Posílí silní, oslabí malí. Kam kráčí nakladatelé aneb Velký přehled knižního trhu v Česku

Trh s knihami ještě před čtyřmi lety poklidně rostl o dvě až tři procenta ročně. Knihy se vydávaly, prodávaly, četly. Nelegální kopírování ani přeprodávání přečtených titulů neměly na toto tempo zásadní vliv. Jenže pak, od jara 2020, začal trh inkasovat jednu ránu za druhou.

„Zažili jsme uzavření obchodů, nedostatek papíru, skokové zdražení papíru, skokové zdražení energií, inflaci, pokles životní úrovně,“ vypočítává Martin Vopěnka, předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů.

Po dlouhé době museli podle Vopěnky nakladatelé knihy výrazně zdražit. A zákazník takové zdražení ne vždy akceptuje. „Čelíme tedy poklesu knižního trhu, prohloubení vnitřního dluhu a samozřejmě také poklesu počtu vydaných titulů,“ tvrdí.

Spisovatel Petr Stančík, laureát ceny Magnesia Litera za román Mlýn na mumie, Vopěnkova slova potvrzuje: „Od pandemie covidu se prodává méně knih, tím pádem se snižují honoráře spisovatelům. Živit se psaním předtím nebyla procházka růžovým sadem, teď je to úprk zakletým lesem.“

Je to ale skutečně takový průšvih?

Zbytná položka

V číslech to tak zatím nevypadá. V roce 2019 vyšlo přes patnáct tisíc knižních titulů a trh meziročně vyrostl o tři a půl procenta, na celkových 8,3 miliardy korun. V roce 2020 poklesl o čtyři procenta, na osm miliard, vyšlo třináct a půl tisíce titulů. Rok 2021 všecko relativně narovnal: nakladatelé poslali na pulty knihkupectví 14,2 tisíce titulů a objem knižního trhu narostl o osm procent.

Když započteme inflaci, jsme zhruba tam, kde před covidem. Dál už je to odhad, protože přesná čísla za loňský rok ještě nejsou k mání.

V roce 2022 ale podražilo všechno. Negativní ekonomické efekty se násobily: finále covidových restrikcí plynule přešlo do fáze prudké nejistoty, vyvolané ruským drancováním Ukrajiny. A nešlo o zdražení v procentech, šlo o desítky, v některých případech rovnou stovky procent.

„Pro řadu domácností se stala kniha ve světle výrazně vyšších nákladů na bydlení a potraviny prostě zbytnou položkou,“ shrnuje aktuální situaci Jiří Padevět, ředitel nakladatelství Academia. Jak to bude pokračovat?

Posílí silní, oslabí slabí

Napřed apokalyptický scénář. Za loňský a letošní rok bude vydaných knih méně. Budou dražší a pravděpodobně se jich tolik jako v minulých letech neprodá. Nejspíš to odnesou některá kamenná knihkupectví, možná i některá nakladatelství a distribuční firmy. Zdejší nakladatelský trh zřejmě završí proměnu, která se děje už pár let.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag

Posílí silní, oslabí slabí. Ti mezi, nakladatelská střední třída, s roční produkcí kolem čtyřiceti padesáti knížek, vyklidí definitivně pozice. Buď padnou, anebo je skoupí všežraví giganti typu Euromedia Group a Albatros Media, kteří teď generují zhruba osminu celkové knižní produkce, tedy kolem sedmnácti set titulů do roka.

Dál posílí komerce a oslabí nekomerce. Převáží univerzálně konzumovatelné, rekreační a únikové čtivo, ubude náročných, specifických titulů, které si žádají aktivního, činného čtenáře. Takzvaná vysoká, kvalitní literatura – kterou pěstují zejména komorní, rodinné podniky, založené na hlubinném fanouškovství a čirém nadšení pro věc, jako Větrné mlýny, Triáda, Rubato, Pulchra, Opus, Meander, Malvern nebo Dauphin – zmizí za okrajem. Přestane být ekonomicky relevantní. Ztratí se z výloh i regálů knihkupectví, zmizí z médií.

Vrátí se dichotomie známá z éry 1948 až 1989: literatura bude znovu oficiální a undergroundová, viditelná a neviditelná. A čtenářská obec zeslábne.

Anebo ne?

Česko, země čtenářů

Možný je i méně depresivní vývoj. Nastupující krize na jednu stranu odsává finance ze všech klíčových bodů knižního trhu, počínaje autorem a překladatelem, přes editora, redaktora a korektora až po grafika, ilustrátora a sazeče. Na stranu druhou se hlavně v posledních letech vyjevují skutečnosti, které rozhodně o poklesu zájmu o literaturu nesvědčí.

„Pořád platí, že Česko je země čtenářů, pravidelně čtou miliony Čechů,“ uvádí Radovan Auer, ředitel knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy. „Prognózy o nějakém fatálním úpadku čtenářství kolem sebe nevidím a průzkumy ho také nepotvrzují.“

Loňský ročník Světa knihy měl historicky vůbec nejvyšší návštěvnost: za čtyři květnové dny přilákal pětapadesát tisíc lidí. Podobně říjnový Humbook, zaměřený na literaturu pro mládež: na jednodenní akci se prodávaly vstupenky za osm nebo dvanáct stovek – a do libeňského centra O2 Universum se naskládaly víc jak čtyři tisíce návštěvníků.

Každoročně roste i Měsíc autorského čtení, který po celý červenec, den co den, večer co večer, hostí v Brně a dalších vybraných městech někdejší střední Evropy české a zahraniční autory. Probíhají tu dvě autorské linky: jednak česko-slovenská, jednak zahraniční; předloni Island, loni Norsko, napřesrok Tchaj-wan.

Optimističtí jsou i někteří nakladatelé. Ne každý si dneska zoufá a zavírá krám. Například pražský Meander, zaměřený na bilderbuchy pro děti, otevřel za covidu dvě nová knihkupectví: jedno v Praze, druhé v Brně. Každoroční festival Děti, čtete?, organizovaný stejnou firmou, pak posílil o další místa po republice. „To přičítám covidu,“ říká zakladatelka Meandru Ivana Pecháčková. „Lidi se prostě rádi setkávají naživo a pořád je spousta těch, kteří milují literaturu.“

Největší zářez ale udělal Meander s Centrem české dětské knihy. Tahle ambiciózní platforma, která funguje od září 2022, cílí na čtenáře-začátečníky: chce je vést k soustavné konzumaci knih přes tvůrčí dílny, diskuze, autorská čtení nebo výstavy. „Centrum je projekt starý víc než patnáct let,“ vysvětluje Pecháčková. „Má suplovat práci bratislavské Bibiany, mezinárodního domu umění pro děti, která fungovala pro celé Československo – a po rozdělení republiky tu podobná instituce citelně chyběla.“

Start podniku štědře podpořily Fondy EHP a Norska: na první dva roky poskytly v přepočtu skoro pět milionů korun.

(...)

Zaujalo? Právě jste dočetli ukázku z hlavního tématu akutálního tištěného magazínu Finmag. Najdete v něm 162 stran chytrého čtení, včetně ucelené analýzy knižního trhu včetně komiksů, rozhovoru s Barborou Baronovou, zakladatelkou artového zakladatelství wo-man či komentář literárního publicisty Richarda Olehly.

Pamatujte na nás, až zas půjdete kolem trafiky, nebo navštivte náš e-shop.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.