Věra Ferbasová se narodila 21. září 1913 v Sukoradech v Československu jako dcera středoškolského učitele. Zpočátku neměla žádné herecké ambice, jenže osud s ní měl jiné plány a její cesta zábavním průmyslem byla plná vzestupů a pádů. Netušila, že si vyslouží „nálepku“ první a velmi úspěšné české komičky.
Věra Ferbasová
Raný život a vstup do herectví
Věra Ferbasová začala studovat na plzeňském gymnáziu, které však kvůli kázeňským problémům opustila. Později si doplnila vzdělání na obchodní akademii a po maturitě se přestěhovala do Prahy za jiným životem. A tak začal její vstup do velkého světa. Tedy pozvolný.
V Praze získala nejprve práci sekretářky v Divadle Vlasty Buriana, kam ji navrhl jeden z jejích přátel. Ačkoli zpočátku vůbec o hraní neuvažovala, Vlasta Burian, jeden z nejslavnějších československých filmových herců, rozpoznal její potenciál a povzbudil ji, aby zkusila hrát. Věra se tehdy jen neochotně vydala na jeviště...
Její kariéra se rozjíždí
Kariéra Věry Ferbasové jako herečky se začala formovat pod vedením režiséra Vladimíra Slavínského. Ten ji obsazoval do rolí, které vyzdvihovaly její svérázný a komediální talent, a díky tomu se stala oblíbenou postavou československého filmu.
Její výkony v komediálních filmech, často právě po boku svého bývalého šéfa Vlasty Buriana, byly široce oceňovány a stala se výraznou postavou zábavního průmyslu.
Její rozhodnutí vstoupit do světa filmu znamenalo začátek její úspěšné kariéry. Od prvních dní měla Věra na svém kontě řadu filmů. V roce 1937 se objevila ve filmu Žena pod křížem po boku Herberta Loma a získala si tak uznání za své herecké umění.
Věra Ferbasová a Vladimír Borský ve filmu Tři muži ve sněhu
Výzvy během války
S příchodem druhé světové války a následnou nacistickou okupací Československa čelila Věra Ferbasová výzvám ve své kariéře. V období protektorátu se rozhodla nehrát ve filmech německé produkce a distancovala se tak od filmového průmyslu kontrolovaného Německem. Toto rozhodnutí vedlo k dočasnému ústupu ze záře reflektorů.
Věřin osobní život
Věra Ferbasová se v roce 1941 provdala za architekta Josefa Pálka. Jejich manželství se však potýkalo s problémy, Josef trval na tom, aby po svatbě skončila s herectvím. V důsledku toho se na obrazovce objevovala jen zřídka.
A ani po válce vlastně nenašla klid a její život nabral ještě temnější obrátky. Komunistický režim, který se dostal k moci, se o ní snažil najít kompromitující informace. Byla pronásledována a dodnes zůstává nejasné, proč se stala terčem útoku. Podezření mohlo vyvolat její odmítnutí kolaborace s Němci během války.
Věra se tak po jejím obrovském úspěchu potýkala s nedostatkem rolí, což zhoršovalo její finanční situaci. Navíc byl její manžel nespravedlivě odsouzen a strávil několik let v táboře nucených prací ve Valdicích.
Život po pádu komunistického režimu
Navzdory náročné době se Věře Ferbasové podařilo koncem padesátých let vrátit na scénu. Objevovala se v menších rolích ve filmech a příležitostně na jevišti s místními divadelními skupinami. S manželem se nakonec usadili v Ládví, kde se věnovali péči o zvířata.
Manžel pak ale bohužel zemřel a Věra se ocitla ve stále větší izolaci. Její milovaná zvířata se stala zdrojem kritiky sousedů a její finanční situace se dále zhoršovala. Rozhodla se prodat svůj dům, ale stala se obětí podvodu, takže jí nezbylo než žít sama v malém bytě na pražském sídlišti.
Osamělá a zapomenutá
V létě 1976 byla Věra Ferbasová nalezena ve svém bytě mrtvá. Její smrt znamenala konec života naplněného úspěchy i strádáním.
Zpětně se dá říci, že kariéru i osobní život Věry Ferbasové ovlivnily politické a společenské změny v Československu. Její odmítnutí ustoupit ze svých zásad během války a následná perzekuce, které čelila za komunistického režimu, byly významnými faktory vzestupů a pádů jejího života.
Navzdory těmto výzvám zanechala trvalý odkaz jako jedna z nejoblíbenějších komediálních hereček v historii české kinematografie.
Na hodinový dokument o Věře Ferbasové se podívejte zde:
Zdroje: www.lifee.cz, www.stoplusjednicka.cz, cs.wikipedia.org
