Ondřej Horecký

6. 2. 2024

Česká vláda přišla počátkem února s legislativním návrhem na povinné osazování rad velkých firem ženami. Vychází přitom ze směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností a o souvisejících opatřeních.

Návrh se zatím týká pěti velkých kotovaných společností (veřejně obchodovaných na burze), v jejichž vedoucích orgánech musí být minimálně 33 % resp. 40 % žen.

„Vládní návrh považujeme za zcela absurdní příklad nesmyslné regulace. Je zajímavé, že i když se vláda vymlouvá na to, že musí plnit povinnosti dané příslušnými směrnicemi, v tomto případě postupuje dokonce nad rámec směrnice, když požaduje 40% zastoupení ‚slabšího‘ pohlaví i u členů představenstva akciových společností, zatímco směrnice tento požadavek směřuje ‚jen‘ k členům správní nebo dozorčí rady,“ sdělil Tomáš Nielsen z Pro Libertate, odborného sdružení právníků, pro deník Epoch Times.

Z legislativního hlediska pak upozorňuje na povinné preferování: „Kdyby návrh pouze prosazoval zásadu nediskriminace a transparentnosti, nic bychom proti němu nenamítali. Ani princip obráceného důkazního břemene, kdy nediskriminaci musí prokazovat zaměstnavatel, mi zásadně nevadí. Ale povinnost upřednostňovat zástupce jednoho pohlaví, to už je za hranou.“

JUDr. Nielsen míní, že v případě schválení novela „nepřinese ženám nic pozitivního“ a na firmy bude naložena „další absurdní agenda“. Řešení skutečných problémů se přitom dle něj nedotkne.

„Každopádně vláda ani Evropská unie vůbec neřeší reálné problémy, jakými je nerovnost v odměňování, nedostatek institucí pro péči o děti během pracovního dne a mnoho dalších. Místo toho pokračují v bláznivých experimentech, které nemají nic společného s budováním svobodné společnosti. Pokud se tento návrh objevuje ve stejnou dobu, kdy ministři hovoří o zavedení možnosti dát zaměstnanci výpověď i bez uvedení důvodu, musí být každému jasné, že to, co se u nás děje, už dlouho není normální.“

Umělé vs. přirozené dosazování

Přestože plošného zavádění povinných kvót se návrh netýká, praxe velkých korporací ve finanční sféře ukazuje, že jejich ESG politika s takovými kvótami počítá a zavádějí je – někteří nedobrovolně, někteří dobrovolně – sami. Ostatně i z české Moneta Bank nám odpověděli v tomto duchu.

Pusťte si ONLINE náš exkluzivní dokumentární film STÍNOVÝ STÁT: Kdo stojí v pozadí ESG?

„V Monetě si zakládáme na tom, že vytváříme všem zaměstnancům rovné podmínky a příležitosti, a to bez ohledu na to, zda jde o ženy či muže. To mimochodem dokazuje i skutečnost, že je u nás v řídících pozicích 43 % žen a že jsme si dali závazek do roku 2026 organicky jejich podíl posunout k 50 %. Tento cíl jsme si stanovili v naší ESG strategii již v roce 2021 a ukotvili ho ve směrnici podporující rozmanitost a inkluzi. Uvědomujeme si, že k dosažení tohoto cíle je třeba systematicky podporovat a rozvíjet talentované ženy tak, aby mohly kariérně růst, a tím počet žen ve vedoucích pozicích rozšiřovat,“ napsala Epoch Times Klára Escobar, ředitelka Lidských zdrojů a členka dozorčí rady MONETA Money Bank.

Naopak finanční ředitel skupiny Kofola Martin Pisklák si myslí, že vnucené předpisy nic nevyřeší. „Každá regulace, která nevychází od lídrů samotných firem, se může stát dalším zbytečným byrokratickým nařízením, které se bude obcházet. A když už se její kvóty budou plnit, tak budou ženy do vybraných pozic dosazované uměle. Rovné příležitosti by se neměly zaměňovat s pozitivní diskriminaci,“ napsal Epoch Times Pisklák.

Podotkl, že s diskriminací žen se u nich ve firmě nepotýkají a že každý, bez ohledu na pohlaví, má dveře otevřené. „Při výběru do vedoucích pozic se vždy řídíme transparentními a nediskriminačními kritérii, mužské kandidáty nijak neprioritizujeme a ve vedení firmy o ženy stojíme. A nejvíce si ceníme těch, kteří spolu s námi stáli u začátků firmy a stojí tu s námi dodnes,“ uvádí finanční šéf Kofoly.

Možný „progres“

„Hlavním rizikem je to, že jakmile podobnou pseudoinkluzivní politiku zavedeme do jedné oblasti, bude mnohem snazší ji rozšířit i dále,“ upozornil JUDr. Nielsen s odvoláním se na LGBTQ+.

V tomto směru vidí problém u potenciálního rozšíření zákona i na nekotované společnosti.

„Problém to bude pro menší a střední firmy, které se potřebují soustředit na výkon a efektivitu, pro které pohlaví vedoucích pracovníků není téma, ale které mají spíš problém kvalitní vedoucí pracovníky vůbec najít. Těchto firem se zatím nová regulace netýká. Říkám to s velkým důrazem na slovo ‚zatím‘.“

Neúspěšné pokusy z Kalifornie

Podobné pokusy o zavedení povinných genderových kvót byly realizovány i v Kalifornii, jednom z nejprogresivnějších amerických států. Jednalo se zejména o dva zákony – SB 826 a AB 979.

Zákon SB 826 požadoval, aby korporace se šesti a více členy ve správních radách měly minimálně tři ženy a u správních rad s pěti členy minimálně dvě ženy. Zákon dále ukládal pokuty ve výši 100 000 USD za první porušení a 300 000 USD za každé další porušení.

Zákon AB 979 požadoval, aby správní rady s devíti nebo více členy měly minimálně tři členy z řad „nedostatečně zastoupených komunit“ a správní rady se 4-8 členy minimálně dvě osoby z nedostatečně zastoupených komunit. Zákon definoval, že tyto pozice může zastávat jednotlivec, „který se identifikuje jako černoch, Afroameričan, Hispánec, Latinoameričan, Asiat, obyvatel tichomořských ostrovů, domorodý Američan (Indián), domorodý obyvatel Havaje nebo Aljašky, nebo osoba, která se identifikuje jako gay, lesbička, bisexuální nebo jako transgender osoba“.

Zákon také nařizoval zástupci státu, aby každoročně podával zprávy o počtu korporací v souladu s těmito požadavky, a opravňoval odpovědného ministra ukládat pokuty za porušení zákona.

Oba zákony byly úspěšně napadeny u soudu a musely být zrušeny. Soudce Vrchního okresního soudu v Los Angeles zrušil 13. května 2022 návrh zákona SB 826 o genderové diverzitě s odůvodněním, že porušuje klauzuli kalifornské ústavy o rovnocenné ochraně.

Federální obvodní soud pro Východní Kalifornii rozhodl 15. května 2023, že zákon AB 979 porušuje doložku o rovnocenné ochraně čtrnáctého dodatku ústavy USA a zákon 42 U.S.C. § 1981.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Jak se vypořádat s migranty? Dánsko a Maďarsko jako příklad funkčního přístupu
Jak se vypořádat s migranty? Dánsko a Maďarsko jako příklad funkčního přístupu

Jak řešit otázku nelegální migrace? Jak odradit nezvladatelné množství běženců? S neschopností EU dohodnout se na funkčním přístupu přicházejí jednotlivé země bloku s vlastními řešeními, která by mohla sloužit jako příklad účinné migrační politiky. Podíváme se na situaci v Dánsku a Maďarsku.

Politický skandál v Německu – Zelení údajně zmanipulovali doporučení odborníků ohledně zavření jaderných elektráren
Politický skandál v Německu – Zelení údajně zmanipulovali doporučení odborníků ohledně zavření jaderných elektráren

Podle zprávy časopisu Cicero nové vládní dokumenty ukazují, že zelení odpůrci jaderné energie na německých ministerstvech překrucovali doporučení odborníků ve prospěch odstavení jaderných elektráren.

Ministerstvo zdravotnictví „varuje před transplantačním turismem do Číny“ a násilně odebíranými orgány
Ministerstvo zdravotnictví „varuje před transplantačním turismem do Číny“ a násilně odebíranými orgány

„Ministerstvo zdravotnictví varuje před transplantačním turismem do Číny, kromě zdravotního rizika můžete dostat orgán násilně odebraný vězni,“ uvádí na svém X účtu náměstek ministra zdravotnictví.

Chcete od nás hypotéku? Topit uhlím ale nesmíte
Chcete od nás hypotéku? Topit uhlím ale nesmíte

Vliv ESG proniká už i do sféry hypoték pro fyzické osoby.

Biden řekl, že chce předvolební debatu, Trump je k ní prý připraven kdykoliv
Biden řekl, že chce předvolební debatu, Trump je k ní prý připraven kdykoliv

Když dnes dostal Biden otázku, zda bude s Trumpem debatovat, odpověděl: "Budu, někde. Nevím, kdy, ale rád s ním budu debatovat."