Adina Mandlová se řídila radou matky: Stýkala se pouze s významnými a movitými muži

Krásná, nespoutaná a talentovaná. Taková byla herečka Adina Mandlová, sex symbol 30. let 20. století. Z mužů si mohla vybírat, ale na matčinu radu volila pouze takové, kteří jí mohli zajistit přepych.

Reklama

Mandlová půvabná již od dětství

Původně se jmenovala Jarmila Anna Františka Marie Mandlová a narodila se 28. ledna 1910 v Mladé Boleslavi. Byla půvabnou a zvídavou dívenkou a věděla, jak si získat pozornost. Jako nejmladší ze čtyř sourozenců si dokázala si tatínka omotat kolem prstu. Její radostné dětství a výsadní postavení však skončilo v momentě, kdy tatínek zemřel na španělskou chřipku. Bylo jí teprve osm let.

Tehdy pro malou Adinu nastalo období, které se výrazně podepsalo na její povaze, přístupu k životu a pohledu na vztahy. Po boku její matky se postupně střídali různí muži, jejichž přítomnost Adina snášela jen stěží. Již s prvním „náhradním“ tatínkem si nepadla noty. I když rodinu skvěle zajistil, s jeho pozicí vedle matky se nikdy nesmířila. Připadal jí nudný, nepříjemný a primitivní.

Na sklonku života Adina přiznala, že měla kvůli matce a jejímu příteli dlouhá léta odpor k sexu a intimitě jako takové. „Ale protože byl primitiv, byl asi moc dobrý v posteli, a já je oba často slyšela hekat z ložnice, což mi zhnusilo sex, že jsem byla po dlouhá léta frigidní,“ uvedla ve svých pamětech Dneska už se tomu směju. Údajně byla svým otčímem i zneužívána.

Drzá, zvídavá a nespoutaná

Z roztomilé dívenky se postupně stávala krásná žena, která si uvědomovala nejen vlastní tělo, ale i vliv, který má na muže. Utekla z domova a chtěla se živit na vlastní pěst, matka ji nakonec poslala do francouzského penzionátu. Nebyl to však trest, pro Adinu nastalo vskutku zajímavé období. Než aby studovala mravy a etiketu, zaměřovala se více na poodhalení roušky světa lásky a intimity. Nezkrotná kráska se dostávala z jednoho průšvihu do druhého, až byla z penzionátu vyloučena.

Jakmile se vrátila do rodného města, postrádala ruch, volnost a vzrušení, na které si v zahraničí zvykla. Práce v kanceláři ji nenaplňovala, toužila si užívat. A to jí Mladá Boleslav nabídnout nemohla. Možná sama vytušila, že byla stvořena pro záři reflektorů. Byla příliš energická, drzá a neklidná. Svou budoucnost viděla v pulzující Praze.

Praha, Hugo Haas a dávka cynismu

Atraktivní a výrazné osobnosti si nešlo nevšimnout. Zpočátku působila u filmu jako komparzistka s mírně neohrabaným projevem. Ale její píle, sebevědomí a osobního kouzla si povšiml Hugo Haas. Adina byla chytrá a uměla si spočítat, jaké výhody by s ním mohla získat. Pracovní vztah mezi nimi se tak brzy přetavil v milostný. Byla nejen Haasovou milenkou, ale ten zároveň řídil celou její kariéru. Vytvořil jí image s typickým cynismem, hravostí a koketností. Stala se jednou z nežádanějších prvorepublikových hereček a snem mnoha mužů.

Vztah s charismatickým a vlivným Hugem pojala jako velkou příležitost. „Jediné poučení, kterého se mi od matky dostalo, bylo, že se musím brzo vdát, a to za někoho, kdo je bohatý, abych se dobře zaopatřila,“ vzpomínala Adina Mandlová ve své autobiografii.

S rozkvétající kariérou však neměl jejich vztah budoucnost, bylo jen otázkou času, kdy vyprchá. Muže střídala častěji než ponožky, ale držela se svého životního scénáře. Pozornost věnovala pouze těm, kteří jí mohli nabídnout finanční podporu nebo vydobýt ještě větší slávu. Jednalo se o herce, bohaté podnikatele či jiné významné muže.

Zlomená a zahořklá Adina

Každý vrchol má však svoje dno, a to Adina poznala. Stejně jako rychle šplhala po společenském žebříčku, tak rychle přišel pád. Byli to právě muži, kteří ji pomyslnou ranou poslali k zemi. Poznala vůbec někdy, jaké je to opravdu milovat? Byla pro své protějšky víc než trofej? Provdala se celkem čtyřikrát a její jediné dítě se narodilo mrtvé. Šťastný konec nikdy nenašla a jak sama přiznala, vzpomínky sepsané na papír spíše připomínaly pornofilm než pohádku. Zemřela opomenuta v 81 letech.

Na všechny životní kotrmelce a útrapy však vzpomínala s určitým nadhledem, byť ji ke konci života doprovázela zahořklost „Dívám se na minulost bez trpkosti, necítím nenávist k těm, kdož se mi snažili život znesnadnit. Všecko, co jsem pokládala za důležité, je teď bezvýznamné. Dneska už se tomu jenom směju,“ dodala Mandlová ve svých pamětech Dneska už se tomu směju.

Autor: Pavla Krejčí – NašeTéma. Zdroje: Kniha – Dneska už se tomu směju (Adina Mandlová, XYZ 2009), Kniha – Adina Mandlová – Fámy a skutečnost (Arnošt Tabášek, Formát 2003).

Diskuze Vstoupit do diskuze
Přidat na Seznam.cz
Zakládáme si na tom, aby NašeTéma.cz bylo místem bezpečné diskuze. Přidávání komentářů do diskuze je proto dostupné pouze s účtem na Seznam.cz.

Pokud jste v článku zaznamenali překlep, nesrovnalost či chybu, neváhejte nám, prosím, napsat na email: tym@nasetema.cz. Děkujeme!

Reklama
Reklama
Reklama