Jeho herecká kariéra odstartovala až v padesáti letech. Šebánek měl rád svůj klid a svou původní práci řidiče miloval. Do herectví se nikterak nehrnul, k tomuto řemeslu se dostal vlastně omylem. „Když jsme s Milošem Formanem hledali vhodný interiér pro natáčení filmu Lásky jedné plavovlásky, šli jsme se podívat do jeho bytu. Pořád nám něco vykládal, Miloš z něj byl nadšený a hned mu řekl: ,Vy u nás musíte hrát,‘“ píše kameraman Miroslav Ondříček ve své knize Tudy jenom procházíme.

Protože Šebánek po světě filmu nijak nelačnil, museli ho do role dost přemlouvat. Nakonec povolil a pak už se nabídky nezastavily. Ačkoliv měl problém se naučit text zpaměti a nezapamatoval si více než dvě věty najednou, zvládl dokonale improvizovat a mluvit takzvaně „jak mu zobák narostl”.

Obsazení pak získal ve filmech jako Hoří, má panenko a nebo Nejkrásnější věk. Největší sláva přišla ale až s trojdílnou komedií o rodině Homolkových, kde ztvárnil postavu dědy Homolky.

Bál se tmy a trpěl úzkostmi

V televizním dokumentu Předčasná úmrtí se Šebánkova manželka Marie vyjádřila k jeho tehdejšímu zdravotnímu stavu, který nebyl nijak valný. Lékaři mu našli na močovém měchýři nádor. „Měli jsme pochopitelně strach. Vyšetření naštěstí ukázalo, že nádor nebyl zhoubný. Ale Pepimu i tak nebylo dobře. Zadýchával se, bylo mu najednou všechno zatěžko,“ sdělila. V tu dobu už měl za sebou druhý díl Homolkových.

Třetí díl Homolka a tobolka už ani točit nechtěl, museli ho vysloveně přemlouvat. Trápilo ho srdíčko, otékaly mu nohy a ještě bojoval s cukrovkou. To vše vedlo k tomu, že v roce 1970 skončil v invalidním důchodu. Jeho zdravotní stav se neustále zhoršoval, doslova všem chřadl před očima. Když už to bylo tak zlé, že nebyl ani schopný dojet na svou milovanou chatu na Orlíku, přestal mít vůli žít. Jeho psychické problémy tomu také nepřidaly, bál se tmy a trpěl úzkostmi.

Zemřel v náruči svého syna

Ačkoliv se nádor v močovém měchýři podařilo vyoperovat, problémy se srdcem přetrvávaly. Na srdeční zástavu nakonec i v nemocnici zemřel, a to přímo v náručí svého syna Bohumila, který mu nesl dršťkovou polévku a škvarkové placky, které měl velmi rád.

Vdova po Šebánkovi Marie na něj vzpomíná s úsměvem, ačkoliv přiznala, že ji nenapadlo, že odejde tak brzy. „Když natáčeli mimo Prahu, přes řidiče z Barrandova jsem mu posílala jídlo. Pak mi volal, abych mu nic neposílala, že mu to Růžičková stejně všechno sežere,“ vypráví v Předčasných úmrtích manželka jednoho z nejoblíbenějších neherců.

To, že Šebánka měli rádi všichni, hereckých kolegů nevyjímaje, potvrdila i herečka Iva Janžurová. „Pan Šebánek byl velmi zajímavý člověk. Setkala jsem se s ním pouze při jednom natáčení, ale ráda na něj vzpomínám,“ prozradila redakci CNN Prima NEWS.

Zdroje: CNN Prima NEWS, blesk.cz, extra.cz

Související články