Článek
A Vaněk, jenž od této sezony vede celek BK Brno, patří konkrétně do šestice, kterou spolu s ním tvoří: Petr Czudek (Opava), Jan Šotnar (Ústí nad Labem), Tomáš Grepl (Děčín), Adam Choleva (NH Ostrava), Jan Čech (Písek). Pro úplnost nutno dodat, že trenéři-cizinci jsou v těchto klubech: Nymburk, Pardubice, Kolín, Olomoucko, USK Praha, Slavia Praha.
O poznatcích z trenérského povolání jsem hovořil s Martinem Vaňkem na přelomu ledna a února, tedy už v pokročilé fázi sezony.
Jak bylo pro vás těžké, nebo naopak lehké převzít žezlo u A-týmu Brna v lize?
Dosud jsem byl asistentem, takže změna to samozřejmě je. Ale na druhou stranu mám za sebou už šest let právě na asistentském postu, navíc se třemi různými hlavními trenéry. Vzhledem k této praxi to zase není tak velký skok. Zodpovědnost se pochopitelně zvyšuje s tím, když se člověk stane hlavním trenérem. Jelikož šlo o plynulý přechod, byl jsem na některé věci připravený.
Můžete se ohlédnout za spoluprací s předchozími trenéry?
Začínal jsem v Brně, když byl jeho koučem Dejan Jakara. Je to slovinský trenér a všichni víme, že Slovinsko je Mekkou basketbalu. Ostatně, z této země je i Luka Dončič, jedna z největších hvězd zámořské NBA. Pak jsem byl asistentem řeckého kouče Chrise Chougase. A práce po boku zahraničních trenérů je něco, co vás obohatí do budoucna. Od dalšího trenéra Lubomíra Růžičky jsem si nejvíc vzal profesionální přístup, který celkově přivedl do basketbalového Brna.
A s kým dalším jste v brněnském klubu působil u áčka?
Dvě sezony s námi byl na jako asistent i Luboš Bartoň, bývalý reprezentant s obrovskými zkušenostmi ze zahraničních soutěží. Poměrně úzce jsme spolupracovali a také jeho pohled na basketbal byl pro mě inspirací.
