NEDĚLNÍK: Lukáš Vavrečka, O recenzování a vaření guláše

Je první únorová neděle a toho hnidopicha nenapadne nic lepšího, než si stěžovat – to si možná leckdo pomyslí. A tím hnidopichem bude myslet mne. V prvé řadě bych ale měl říct nejdřív něco o sobě: Neděli mám rád. Vlastním gramofon. Ten gramofon umí přijímat i rozhlasové vlny. A před lety jsem objevil, že se v neděli dá po obědě (když stihnu navařit včas) poslouchat v jednu pohádka na Dvojce nebo o půl druhé povídka na Vltavě. Ano, jsem ten typ, kterému se líbí v neděli uvařit si kafe, sednout si do ušáku a poslouchat, co zrovna vysílají éterem. Což by se dalo shrnout jedním slovem: staromilec.

Na druhé straně, i když si libuju v jazykových hrách, mezi svoje oblíbené tituly řadím Pan Kaplan má stále třídu rád a opravdu je mi něčím sympatický otravně lingvistický doktor Poole z gangsterské komediální "operety" Oskar se Sylvesterem Stallonem v hlavní roli, nikdy jsem nepatřil mezi ty, kteří své známé a přátele upozorňují: „Říká se abychom, ne abysme,“ nebo „čímžpádem není spojka ale patvar.“ Zvykl jsem si, že něco nějak říkáme, protože už máme takhle rostlý zobák, ale v psaném článku bych čímžpádem raději nepoužil. Zvykl jsem si, že jazyk se taky dokáže vyvíjet, a tak máme dneska vedle sebe činky i dispečinky. A možná jsem ochotný se smířit s tím, že takřka už dneska neznamená jenom takříkajíc ale i téměř, byť nevím proč a trochu mě to bolí.

S čím jsem se ale nesmířil, to jsou recenze na knihy. A tady bych se rád vrátil k tomu vaření, protože vařím opravdu rád. A když vařím guláš, někdy potřebuju i recept na guláš. A zatímco to v hrnci bublá, můžu si tříbit svůj názor na knihu. Ten můžu v recenzi uplatnit, i když důležitější jsou spíš obecnější kritéria.

Tak jako tak bych se nerad dopustil takzvané kontaminace, jelikož recenze podle mého názoru není reminiscence, není to pouhý názor, není to recept na guláš. Je to recenze. Knižní recenze nebo recenze toho kterého díla. Ale dost už staromilského brblání. Ostatně, que sera sera. A možná ani nejde o to, jak budeme čemu říkat, ale o to, jestli je to nakonec dobře napsané. Takže pokud se bude recenze zabývat především analýzou na dílo a vycházet ze snahy o porozumění na text, klidně to může být i recenze na knihu.